Jiří Havránek

Stát zavede nový systém evidence tržeb EET 2.0 od ledna příštího roku, nejprve v pilotním režimu, oznámila ve středu ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Součástí návrhu bude výjimka EET OFF, určená pro nejmenší podnikatele. Zavedení EET 2.0 si Schillerová vytkla jako jeden ze svých cílů v boji se šedou ekonomikou a s daňovými úniky.

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).

Lídři opozičních stran reagují na oznámení prezidenta Petra Pavla o zprávách, které mu prostřednictvím jeho poradce Petra Koláře posílal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Předseda ODS Martin Kupka označil Macinkovo jednání za mafiánské praktiky, předseda STAN Vít Rakušan chce využít všech možností, které opozice ve sněmovně má, aby jí premiér Andrej Babiš (ANO) a Macinka „vysvětlili vydírání prezidenta“. Babiš pozval prezidenta i ministra zahraničí na společné jednání. Macinkovy zprávy považuje za nešťastné, ne však za vydírání.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Vláda na zákonu pracovala od prosincového jmenování, ve sněmovně předtím odmítla návrh předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) se schodkem 286 miliard. Poslanci by aktuální návrh měli finálně schvalovat 11. března. Opozice výši deficitu kritizuje.

Řešení, jak naložit s radioaktivním popílkem, který vloni na jaře objevili experti na stavbě dálnice D11 v Trutnově, vybírá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Žádný z návrhů od zhotovitele nepřijalo, jsou příliš drahé. Připravilo svůj – část popílku na stavbě ponechá, část odveze k likvidaci. Náklady se navíc musí vejít do sta milionů.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) si do „nepoměrné“ delegace pro cestu na Slovensko vzal „sobě blízké poslance“, míní člen výboru pro sociální politiku Jiří Havránek (ODS). „Odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Cílem Okamurovy cesty do Bratislavy bylo „zahladit všechny nesváry“, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Prezident Petr Pavel v pondělí přijímá další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Po nominantovi na post ministra průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi na Pražský hrad dorazila dopoledne také kandidátka na ministryni financí Alena Schillerová. Ta debatu s prezidentem označila za konstruktivní. Pavlovi, který byl podle ní dobře připraven, Schillerová odpovídala na otázky. „Mám z toho velmi dobrý pocit,“ shrnula.

Sněmovní rozpočtový výbor v pondělí hlasy vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů doporučil, aby dolní komora vrátila návrh státního rozpočtu k přepracování končící vládě. Kabinet by v něm měl mimo jiné přepracovat příjmy rozpočtu podle listopadové makroekonomické predikce. Podle končícího premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda v demisi poradí, jak bude v případě vrácení rozpočtu postupovat. Řešení je podle něj více.

V Poslanecké sněmovně ve středu poprvé zasedal rozpočtový výbor, aby projednal návrh státního rozpočtu, který předložila končící koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Vláda v demisi navrhla schodek 286 miliard korun. Na návrh místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ale výbor projednávání přerušil do pondělí. Podle možné budoucí ministryně financí návrh nepokrývá povinné, zákonem předepsané a investiční výdaje v objemu 95,9 miliardy. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) tvrzení odmítá.

Většina sněmovních výborů z celkem osmnácti má ve středu nově zvolené předsedy a místopředsedy. V čele hospodářského sněmovního výboru stane Radim Fiala za SPD. Hnutí získalo i vedení petičního výboru. Poslanec Vladimír Pikora (Motoristé) bude předsedat rozpočtovému výboru. Hnutí ANO bude předsedat zahraničnímu výboru, který povede Radek Vondráček. Předsedy výborů musí v jejich funkcích potvrdit ještě plénum sněmovny. Piráti kandidující na místopředsedy sněmovních výborů v žádné volbě neuspěli.

Vznikající kabinet chce v tomto volebním období směřovat k zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) na léky na předpis. Možná koalice ANO, SPD a Motoristů předpokládá, že by takový krok vyšel na jednotky miliard korun. Ušetřit mají na druhé straně pojišťovny i pacienti. Část politických uskupení, která se ocitnou v opozici, hodlá o návrhu ještě diskutovat. Za vhodnější považuje případnou nulovou sazbu prosazovat cíleně jen u některých pacientů.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve středu 3. září přijali pozvání k debatě moderované Marcelou Augustovou na téma bydlení Ivan Bartoš (Piráti), Petr Bartůšek (Přísaha), Tomáš Doležal (SPD), Matěj Gregor (Motoristé), Jiří Havránek (SPOLU), Vítek Prokop (Stačilo!), Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO) a Barbora Špicarová Stašková (STAN).

Sněmovna v pátek odmítla návrh na daňové osvobození příjmů z prodeje podílů ve firmách nebo také bitcoinů, i pokud přesáhnou 40 milionů korun. Úpravu neúspěšně prosazovali ministr financí Zbyněk Stanjura a poslanec Jiří Havránek (oba ODS) v podobě doplnění doprovodné novely související se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Zejména opoziční Piráti dávali pozměňovací návrh do souvislosti s aférou kolem miliardového daru v bitcoinech ministerstvu spravedlnosti. Kritizovalo ho i hnutí ANO.

Mezi priority, které chce vláda Petra Fialy (ODS) prosadit do konce svého mandátu, patří příprava státního rozpočtu na příští rok, zavedení jednotného měsíčního hlášení pro zaměstnavatele či zpřísnění azylového zákona. Kabinet, který v uplynulém týdnu už počtvrté ustál hlasování o nedůvěře, se chce soustředit i na zákony vrácené Senátem. Ve sněmovně proto bude podle její předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) spoléhat na mimořádné schůze.

Podle člena sněmovního rozpočtového výboru Jiřího Havránka (ODS), který se zabývá kryptoměnami, je bitcoinová kauza „sólo akcí“ exministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který prý v daru viděl „příběh jako z románu“. Dopad je prý pro ODS nepříjemný, podle Havránka se ale daří vysvětlovat, že „chyba nebyla na straně bitcoinu“, sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Blažek podle něj vysvětlil „většinu z toho, co ví a čemu rozumí“. Na ministerstvu se má kauzou zabývat nezávislý audit.

Ministr Petr Kulhánek (STAN) představil výsledky auditu legislativní části digitalizace stavebního řízení. Podle výsledků šetření došlo k pochybením jako časová tíseň, absence projektového řízení, nedostatek personálních kapacit a problematické zakázkové procesy. Odpovědnost nese prý bývalé vedení ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v čele s exministrem Ivanem Bartošem (Piráti). Ten v ČT24 sdělil, že v danou chvíli nebyla chybou projekt digitalizace spustit.

Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 91,2 miliardy korun, prohloubil se z únorových 68,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni činil ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku.

Premiér Petr Fiala (ODS) vyloučil, že by za jeho vlády mohla začít platit vyhláška, podle níž by poskytovatelé internetového připojení měli uchovávat adresy webových stránek, na které se lidé připojují. Příslušnou novelu vyhlášky připravovaly na úrovni pracovní skupiny resorty průmyslu a vnitra. Měla pomoct policistům lépe zacílit vyšetřování. Kritici jí ale vyčítali přílišný zásah do soukromí.

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.

Celkem na 450 obcí, ve kterých žije dohromady téměř půl milionu obyvatel, se loni sdružilo v rámci některého z více než dvaceti společenství. Díky tomu mohou například sdílet úředníky nebo pedagogické pracovníky. V březnu budou moci taková uskupení navíc žádat o dotaci ministerstva vnitra až ve výši 900 tisíc korun.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zrušit vyšší odvody z dohod o provedení práce, které měli lidé platit od nového roku. Nyní platí pravidlo, že jeden člověk může mít víc dohod o provedení práce. Pokud je každá z nich do deseti tisíc, platí se z ní pouze daň, už ne ale zdravotní a sociální pojištění. Nově se výdělky ze všech dohod měly sčítat a při překročení určitého limitu i z nich platit odvody. Vláda tak chtěla zabránit takzvanému řetězení, kdy jeden člověk má několik dohod o provedení práce a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. První data ale ukazují, že takových je naprosté minimum.

Poslanci se ve středu věnovali zajištění nadcházejících krajských a senátních voleb. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že lidé ze zaplavených obcí budou moci hlasovat ve stanech, a to v případě, že standardní volební místnost skončila pod vodou. Vládní politici se také střetli s těmi opozičními kvůli emisním povolenkám.

Obce a kraje dál hospodaří s rekordními penězi. Poslední data ministerstva financí ukazují, že mají druhý nejvyšší přebytek v novodobé historii, bezmála 28 miliard korun. Spory se však vedou o to, jak ho využít, i o novelu zákona o rozpočtovém určení daní.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj mírně zaostal za odhady analytiků, kteří čekali vyšší růst.