Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
V pondělí, krátce po jednání kabinetu, premiér Andrej Babiš (ANO) znovu připustil, že Česko ani letos nedodrží závazek vůči NATO a nepošle na obranu dvě procenta HDP. „My – na rozdíl od předchozí vlády, která tvrdila, že to naplnila, není to pravda, my máme čísla z NATO – tak ani neslibujeme, že se nám to tento rok podaří naplnit. V každém případě děláme pro to maximum,“ řekl premiér.
Na stejném jednání ale vláda schválila mandát pro členy delegace na blížící se summit Aliance v Ankaře, podle nějž čeští zástupci svým zahraničním partnerům splnění dvouprocentního obranného závazku slíbí. A to ještě v letošním roce. „Česko se zasadí o to, aby v roce 2026 vynaložilo na přímé obranné účely dvě procenta HDP. Z této částky vyčlení více jak pětinu na investice do hlavních druhů techniky,“ uvádí se v zásadách postupu delegace ČR na setkání představitelů států NATO.
„Hra“ o 25 miliard korun
Plánované výdaje na obranu činí pro letošní rok 154,8 miliardy korun (tedy 1,72 procenta HDP). Zmíněná dvě procenta HDP by pak podle výpočtu ČT z aktuální makroekonomické prognózy činila 179,8 miliardy, to znamená o 25 miliard více.
Babiš v sobotu ČT vzkázal, že vláda se bude o dorovnání rozpočtu snažit. Žádný konkrétní plán pro růst obranných výdajů ještě v letošním roce ale zatím kabinet nemá.
Různé názory v koalici
Šéf vládní SPD Tomio Okamura potvrdil, že jeho hnutí, které má zodpovědnost za ministerstvo obrany, letos se dvěma procenty na obranu nepočítá. „V letošním roce to podle mého názoru reálné není. Vždyť rozpočet je hotový. Jednoznačně potřebujeme nyní podpořit české občany a tuzemskou ekonomiku,“ zdůraznil.
Motoristé, kteří jsou také ve vládě, mají ale na letošní vojenské výdaje jiný názor. „Motoristé určitě respektují naše alianční závazky, a tedy splnění dvouprocentního limitu obranných výdajů z HDP. Naší ambicí skutečně musí být směřovat k tomuto číslu už v letošním roce,“ řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný.
Poslanci schválili na jaře roku 2023 zákon, podle kterého Česko musí dávat na obranu dvě procenta HDP povinně. Podle NATO se to ale od té doby ještě ani jednou nepodařilo.
Naposledy tuzemsko splnilo finanční závazek vůči NATO v roce 2005. Zástupci minulé vlády Petra Fialy (ODS) pak tvrdili, že za rok 2025 Praha svůj závazek splnila. Sama Aliance však informovala, že se tak nestalo (1,85 procenta). Ještě blíže ke splnění dvouprocentního cíle bylo v roce 2024 – po vyhodnocení ze strany NATO šlo o 1,97 procenta HDP.
Jak to vidí opozice
„Co mě štve, je, že opravdu přijde se závazky, přijde s plány, které jsou správné, a následně je nebude naplňovat. Z České republiky bude dělat komedianty a šašky,“ řekl na adresu vlády poslanec ODS Jiří Havránek.
Poslanec STAN Josef Flek považuje schválené vládní podklady jen za papírovou formu, „se kterou se pojede do Ankary a také bude zpětně prezentována občanům České republiky, ale jak víme, vláda Andreje Babiše čísla několikrát chaoticky měnila“.
