Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Nesmí jeho cestě nijak bránit, oznámili soudci novinářům. Prezident na summit chce, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) s ním dosud nepočítala. Středeční rozhodnutí je jednorázové, vztahuje se jen na Ankaru. O kompetenční žalobě soud teprve rozhodne, udělá to přednostně. Rozhodnutí padne v řádu měsíců.
Soudce zpravodaj Pavel Šámal uvedl, že účast českého prezidenta na summitech NATO je zavedená praxe. Pokud byli zdraví, jezdili tam dosud všichni prezidenti. Pro tuto chvíli je potřeba praxi zachovat, a to i kvůli časové tísni, plyne z rozhodnutí soudu. Summit se koná 7. a 8. července, lhůta pro akreditaci končí v pátek 26. června.
„Ústavní soud rozhodl tak, že vládě, ministru zahraničí a ministerstvu zahraničních věcí se ukládá, aby bezodkladně notifikovali Organizaci Severoatlantické smlouvy (NATO) a organizátorům summitu Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) ve dnech 7. až 8. července 2026 v Ankaře, že součástí oficiální delegace České republiky je též prezident republiky,“ prohlásil Šámal.
Předběžným opatřením soud nepředjímá výsledek řízení o kompetenční žalobě, upozornil předseda ÚS Josef Baxa. Nyní si soudci vyžádají další vyjádření, zváží také možnost konání veřejného jednání. Baxa očekává, že kabinet bude jednorázové rozhodnutí o účasti Pavla v Ankaře respektovat. Není to poprvé, co soud ukládá povinnost vládě, parlamentu či prezidentovi. „Rozhodnutí byla vždy respektována, nepředpokládám, že by to mělo být jinak,“ vyslovil se Baxa.
Vláda ANO, SPD a Motoristů v pondělí uvedla, že s Pavlovou účastí na summitu nepočítá a že Česko budou zastupovat premiér a ministři obrany a zahraničí. Týž den večer se Pavel obrátil na ÚS kompetenční žalobou a návrhem na předběžné opatření.
Soud návrh zpřístupnil na webu. Soudcem zpravodajem se stal Šámal, rozhodovat ale musí plénum, tedy sbor všech soudců a soudkyň. Při hlasování o předběžném opatření uplatnili odlišné stanovisko soudci ÚS Dita Řepková a Jan Wintr.
Prezident rozhodnutí soudu uvítal. Reflektuje podle něj dosavadní praxi a zajišťuje kontinuitu zastupování ČR na summitu NATO.
Premiér Babiš už uvedl, že předběžné opatření respektuje, jak napsal na sociální síti X.
Ministr Macinka označil podání kompetenční žaloby i následné předběžné rozhodnutí soudu za „pokus o ústavní puč“. Novinářům řekl, že Pavla doakredituje ve čtvrtek. Žádné zahlazování sporů s prezidentem podle něj ale nepřipadá v úvahu. Situaci vnímá ze strany hlavy státu jako akt nepřátelství.
Podle předsedy sněmovny a koaliční SPD Tomia Okamury probere rozhodnutí soudu vláda na nejbližším jednání. Termín neupřesnil. Poznamenal, že obvykle se kabinet schází každé pondělí. Rozhodnutí podle něj nelze než respektovat, protože odvolání není možné.
Ještě před vydáním předběžného opatření označil Babiš prezidentovo chování za směšné. Pavel podle něj vede kampaň, aby byl znovu zvolen, vztahy to však nezlepší, řekl předseda vlády v rozhovoru na webu Blesk.cz. Mimo to Babiš zmínil, že summit v Ankaře „nebude zážitkový výlet“.
Pro ČT následně zmínil, že jej to mrzí. „My nechceme mít tyhle konflikty, ale je důležité, abych na radě zastupoval Českou republiku já a naši ministři a bylo by absolutně směšné, kdybychom tam vystupovali společně,“ uvedl.
Obsah žaloby
Přímo v žalobě Pavel navrhuje, aby soud určil, že státním orgánem příslušným rozhodnout o účasti prezidenta na summitech NATO je sám prezident republiky. „Dále navrhuji, vzhledem ke specifickému charakteru tohoto kompetenčního sporu, výslovně zakázat vládě, ministru zahraničních věcí i ministerstvu zahraničních věcí, aby tomuto výkonu kompetence prezidenta republiky bránili či jej ztěžovali,“ stojí v návrhu.
„Stručně řečeno prezident nechce, aby se rozhodovalo o zahraniční politice jako takové; chce, aby Ústavní soud jasně určil, jestli vláda může, nebo nemůže zabránit hlavě státu účasti na summitu NATO,“ uvedl redaktor ČT Šimon Švub.
Prezident v návrhu shrnul dosavadní komunikaci a postup vlády. Odklad rozhodnutí o složení delegace z 8. na 22. června označil za obstrukční jednání. Vláda podle něj postupovala ve zlé víře. Soud by měl podle něj také zrušit pondělní vládní usnesení o složení delegace pro Ankaru. Prezident také očekává součinnost vlády a ministerstva při zajišťování akreditací a letecké přepravy.
Opoziční politici to považují za krok, který je třeba respektovat
Opoziční politici považují rozhodnutí ÚS za krok, který je třeba respektovat. Někteří jej označili za správné a ocenili rychlost, s jakou soud rozhodl. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan uvedl, že rozhodnutí ÚS nelze než respektovat. Rozumí podle svých slov tomu, proč bylo předběžné opatření nutné, protože účast prezidenta na summitu je potřeba zajistit s předstihem.
„Je dobře, že Ústavní soud reagoval rychle. Odkládání vládního rozhodnutí o složení delegace bylo zjevně součástí strategie, jak prezidentovi zabránit v účasti na summitu NATO,“ napsal lídr ODS Martin Kupka.
Předseda KDU-ČSL Jan Grolich na síti X uvedl, že rozhodnutí nezávislého soudu by měli respektovat premiér Babiš a ministr zahraničí Macinka. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval na síti X, kde vzkázal Macinkovi: „Tak, pane Macinko, objednávejte letadlo.“
Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš ještě před rozhodnutím o předběžném opatření připomněl, že dříve na summit NATO prezidenti jezdili. Za předběžné opatření může podle něj i Andrej Babiš. „Protože neustále odkládal to rozhodnutí na pozdější a pozdější termín,“ uvedl s tím, že zatímco Pavel „to bral poměrně s klidem, Babiš to cíleně tlačil na poslední datum, čímž situaci ještě více vyeskaloval“. Macinka podle něj nemá jinou agendu „než se zviditelňovat na sporu s Hradem“.
Antoš: Ústavní soud si vytvořil prostor
Ústavní právník Marek Antoš uvedl, že Ústavní soud si tím paradoxně vytvořil prostor pro pečlivé zvážení návrhu samotného. „Vyřešil tím bezprostředně blížící se summit, ale zároveň má dost času na to, aby posoudil argumentaci prezidenta republiky, aby dal prostor vládě k vyjádření a tak dále, aby ta věc do budoucna byla posouzena zodpovědně a ze všech úhlů pohledu,“ podotkl. Očekává, že vláda verdikt bude respektovat. Konečná argumentace soudu podle něj bude propracovaná, protože se věcí bude zabývat ještě několik měsíců.
Politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy označil vydání předběžného opatření za logický krok vzhledem k blížícímu se termínu akreditací v pátek 26. června. „Je to určitě jedno z nejdůležitějších polistopadových rozhodnutí Ústavního soudu, protože může předznamenávat i směr, kterým se bude ubírat rozhodování o kompetenční žalobě,“ sdělil ČTK. Podle něj vláda nevysvětlila, proč chce měnit zavedenou praxi účasti prezidentů na summitech NATO a ani proč prezidentovi brání v účasti.
Podobně se dříve ve středu vyjádřil politolog Přemysl Rosůlek. „Nastaví se mantinely nejen na tuto jednu cestu, ale měly by se nastavit i mantinely obecné na další zahraniční cesty,“ podotkl. Obavy, které zaznívají ze strany členů vládní koalice, že se jedná o pokus o prezidentský nebo poloprezidentský systém, jsou podle něj naprosto nesmyslné.
„Je tu výrok Macinky, že (prezident) ‚nepojede vůbec nikam‘ a tím je třeba se zabývat, protože ta libovůle ze strany vlády nebo jejích členů může být nebezpečná: nejen pro prezidenta A, B nebo C, ale i obecně pro celý systém,“ podotkl Rosůlek s tím, že dohoda mezi premiérem a prezidentem být mohla. „I v tom, že by prezident jel jen na neformální setkání a pak hlava exekutivy by jednala jinde, ale k tomu nedošlo,“ poukázal s tím, že vztahy mezi premiérem a prezidentem nemusí být poté „zakalené“. „Spíše si myslím, že jde o spor mezi prezidentem a Macinkou, respektive Motoristy,“ poukázal Rosůlek.
Také podle politického analytika Deníku N Jan Tvrdoně je pro prezidenta důležité, jak rozhodne ÚS, aby nastavil pravidla do budoucna. „Mám pocit, že tohle je klíčové. Ostatně prezident tak argumentuje sám, že mu nejde ani tak o jeho konkrétní situaci, ale o nějaké systémové pravidlo,“ podotkl.
