Delegace

Maďarská delegace odcestovala do Kyjeva, aby projednala inspekci ropovodu Družba, uvedla agentura MTI. Ropovodem neproudí ruská ropa na Slovensko a do Maďarska od 27. ledna, kdy ho podle Kyjeva poškodil ruský útok. K misi se připojilo i Slovensko, uvedl vedoucí delegace. Mise nemá na Ukrajině žádné oficiální postavení, žádné jednání s ní není naplánováno, uvedla v reakci ukrajinská diplomacie. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) opět kritizoval Kyjev za neumožnění kontroly ropovodu.

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o rozhodnutí předsedy ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert nebo okolnostech zrušené schůzky mezi prezidentem Petrem Pavlem a nominantem na ministra životního prostředí Filipem Turkem (za Motoristy). Probrali také rozhodnutí šéfa Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) o úsporách na zahraničních cestách vyslanců dolní komory či mikulášský svátek. Debaty se účastnili advokát a písničkář Ivo Jahelka, ekonom a nakladatel Ivan Pilip, novinářka Seznam Zpráv Marie Bastlová a podnikatel a filantrop Karel Janeček. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) si do „nepoměrné“ delegace pro cestu na Slovensko vzal „sobě blízké poslance“, míní člen výboru pro sociální politiku Jiří Havránek (ODS). „Odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Cílem Okamurovy cesty do Bratislavy bylo „zahladit všechny nesváry“, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek chce prezidentovi Petru Pavlovi vysvětlit své kauzy, které jsou podle něj „spíš mediální“. Konkrétní argumenty možná podloží i dokumenty, doplnil Turek. Podle informací ČT Turek nadále odmítá, že by všechny jemu připisované kontroverzní příspěvky na sociálních sítích byly autentické. Prezident Pavel už v pondělí řekl, že pokud Turek nevysvětlí vše, co se kolem něj děje, není vhodnou osobou na post ministra.

Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) je na dvoudenní návštěvě Slovenska. V úterý dopoledne jednal se šéfem slovenského parlamentu Richardem Rašim (Hlas) a dále má naplánované schůzky s vrcholnými slovenskými politiky i s kolegy ze zemí Slavkovského formátu, jehož součástí je kromě Česka a Slovenska také Rakousko. Okamura do své delegace přibral pouze poslance ze stran nově vznikající vlády, což kritizovali zástupci opozičních stran. Zároveň oznámili vlastní cestu na Slovensko.

Rusové v noci na Ukrajinu poslali 36 raket a přes šest set dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na Kyjevskou oblast si podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy vyžádal nejméně dvě oběti. Dalších nejméně 38 lidí bylo zraněno, informují místní záchranáři. Ministerstvo energetiky oznámilo, že po útocích na rozvodnou síť zůstalo ráno bez elektřiny více než 600 tisíc uživatelů. Dodávky se během dne podařilo obnovit.

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.

Začala druhá řádná schůze sněmovny v novém volebním období. Prvním místopředsedou sněmovny se v úterý stal v souladu s předpoklady Patrik Nacher (ANO). Rozhodl o tom předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD), když stanovil pořadí současné dvojice místopředsedů. V pořadí dalším místopředsedou je Jiří Barták (Motoristé). Dvě zbývající místopředsednické pozice zůstaly po ustavující schůzi z minulého týdne volné.

Zástupci Afghánistánu a Pákistánu se shodli na okamžitém příměří a chtějí dále spolupracovat a zajistit jeho dodržování. Podle tiskových agentur o tom informovalo katarské ministerstvo zahraničí po sobotním jednání obou delegací v Dauhá. Přeshraniční střety za poslední týden zapříčinily desítky mrtvých a stovky zraněných.

Americký prezident Donald Trump o víkendu jednal s teroristickým hnutím Hamás o ukončení izraelské války v Gaze a o propuštění rukojmí. Šéf Bílého domu to napsal na své síti Truth Social, jednání dle něj „rychle pokročila“. V Egyptě se v pondělí uskuteční nepřímá jednání o předání izraelských rukojmí, která Hamás unesl z jihu Izraele v říjnu 2023, což vyvolalo izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

Bělorusko propustilo 52 vězňů různých národností. Oznámil to ve čtvrtek litevský prezident Gitanas Nauséda a později to potvrdilo i Bělorusko, které krok zdůvodnilo humanitárními důvody. S americkou delegací, která jejich propuštění vyjednala, propuštění zamířili do Litvy, uvedl podle agentury Reuters mluvčí velvyslanectví USA ve Vilniusu.

Dějiny Ukrajiny má za „pseudohistorickou absurditu“, nelegální ruská anexe Krymu podle něj „zachránila mír“ a plnohodnotná invaze do sousední země je jen „shromažďováním ruských zemí“. Delegaci Moskvy v zatím neúspěšných rusko-ukrajinských jednáních o konci ruské války vede kremelský poradce Vladimir Medinskij, který popírá existenci Ukrajiny a který si vysloužil přirovnání k nacistickému ministrovi propagandy Josephu Goebbelsovi. Experti upozorňují, že Medinskij v čele delegace je dalším důkazem, že Moskva žádný mír nechce.

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.

Izraelští vojáci vystřelili směrem k delegaci zahraničních diplomatů na Západním břehu Jordánu, který židovský stát dlouhodobě okupuje, píší palestinské zdroje. Izraelská armáda střelbu potvrdila a uvedla, že skupina se odchýlila od stanovené trasy. Střelby podle svého prohlášení lituje, informuje agentura AFP. Zranění při incidentu zřejmě žádný z diplomatů neutrpěl.

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.

Belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová čelí výzvám k rezignaci. Kritici jí vyčítají udělení víz ruským a íránským delegacím, aby se mohly zúčastnit sjezdu starostů v Bruselu. Incident se stal minulý týden. Na obě země se přitom vztahují mezinárodní sankce, včetně odvetných opatření za ruskou invazi na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters. Lahbibová dříve pracovala jako novinářka pro stanici RTBF, během tohoto působení pracovně navštívila v červenci 2021 okupovaný Krym na vízum vydané Ruskem.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad Ukrajinou šest nadzvukových balistických střel Kinžal a šest střel s plochou dráhou letu Kalibr, uvedly kolem poledne podle agentury Unian ukrajinské vzdušné síly. Letecký poplach byl kvůli ruským střelám vyhlášen postupně prakticky po celé Ukrajině včetně Kyjeva, jehož starosta Vitalij Klyčko informoval o výbuchu v jedné ze čtvrtí poblíž centra. Do Kyjevské oblasti dorazila delegace afrických lídrů, mezi nimiž jsou prezidenti Jihoafrické republiky, Senegalu a Zambie, a jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Gruzie prožívá měsíce demonstrací a napětí. A je v kleštích – na jedné straně čelí agresivnímu přístupu Ruska, které už patnáct let okupuje pětinu jejího území, zároveň se ale k Moskvě ve vlastním zájmu chová zcela pragmaticky. A to zase budí nevoli opozice i Evropské unie, do níž země před časem podala přihlášku.

Český vojenský lékař, který v dubnu v Koreji po příletu české delegace údajně v opilosti osahával tamní hygieničku, byl obžalován z obtěžování. Senátorům to ve středu řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Soud s lékařem má začít 19. července, lékař není zadržen, ale má zákaz vycestovat ze země, uvedla ministryně. Právníci nadále usilují o smírné řešení, dodala.

Česká zahraniční politika se podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) ve Washingtonu těší uznání amerického Kongresu. Na závěr čtyřdenního jednání uvedla, že sněmovní delegace se ujistila hlavně o stejném přístupu ohledně pokračující pomoci napadené Ukrajině či podpoře Tchaj-wanu vůči potenciální čínské hrozbě.

Do Číny přicestovala početná delegace z Ruska vedená tamním premiérem Michailem Mišustinem. Výpravy se účastní i řada podnikatelů včetně těch, kteří jsou kvůli agresi Moskvy vůči Ukrajině na západních sankčních seznamech. Mišustin v úvodu cesty navštívil obchodní fórum, na programu má i schůzku s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Evropští státníci začali opouštět Pražský hrad po pátečním summitu pozdě odpoledne po sérii tiskových konferencí. Policie doprovodila delegace většinou na letiště Václava Havla. Ač jich bylo ve čtvrtek i v pátek několik desítek, dopravu v metropoli summity omezily jen minimálně. Dvojice diplomatických setkání v Praze přitom nezaměstnala pouze policisty, ale například i personál Letiště Václava Havla.

Fyzická integrita ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny byla několikrát narušena, řekl podle stanice CNN šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po čtvrteční návštěvě zařízení. Společně s některými členy své delegace vpodvečer z této největší atomové elektrárny v Evropě odjel zpět na území pod kontrolou Kyjeva. Několik jaderných inspektorů MAAE podle dostupných informací zůstalo na místě, které okupují ruské invazní jednotky. Grossi chce zároveň ustavit v této jaderné elektrárně stálou přítomnost zástupců MAAE.

Do Prahy ve čtvrtek dorazila předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová společně s Konferencí předsedů europarlamentu. Delegace jednala s premiérem Petrem Fialou (ODS), má v plánu i setkání se zástupci sněmovny a Senátu. Po schůzce s českým premiérem Metsolová mimo jiné řekla, že aktuální bezpečnostní situace bude nejspíš mít na české předsednictví v Radě EU velké dopady. Je podle ní třeba začít plánovat poválečnou obnovu Ukrajiny, europarlament podle ní podporuje, aby invazí trpící země dostala statut kandidátské země EU.