Delegace

Do Česka v úterý přicestuje izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Hlavní program čeká ministra ve středu, kdy bude v Praze jednat nejprve s šéfem české diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé) a následně i s prezidentem Petrem Pavlem.

Sjezd sudetských Němců, který se má uskutečnit v Brně, je podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) „otevíráním starých ran“. Podle předsedy ODS Martina Kupky program Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) naopak směřuje ke smíření, které je podle něj potřeba podporovat. Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka uvedl, že jeho strana patrně podpoří sněmovní rezoluci proti konání sjezdu. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel varoval, že by takové usnesení vyslalo špatný diplomatický signál. V Nedělní debatě moderované Martinem Řezníčkem se hosté věnovali také slovníku některých politiků a zastoupení Česka na summitu NATO.

Prezident Petr Pavel chce po pátečním jednání společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) oznámit, že se červencového summitu NATO v Turecku zúčastní oba, jinak je připraven podat kompetenční žalobu. Pavel to řekl v rozhovoru, jehož části ve středu zveřejnil Deník N. Prezident také uvedl, že na summit pojede každopádně, připustil tedy cestu po vlastní ose. S Babišem chce v pátek také dojednat pravidelné schůzky. Pavel usiluje o vedení delegace na summitu, premiér už dříve řekl, že považuje za nelogické, aby prezident jel spolu s vládní delegací.

Kubu navštívila v minulých týdnech americká delegace, která Havaně zdůraznila, že se jí krátí čas na „provedení klíčových reforem podporovaných USA, než se okolnosti nenávratně zhorší“. S odkazem na zdroj z amerického ministerstva zahraničí to uvedla stanice CNN. Washington v poslední době stupňuje na Kubu tlak, americký prezident Donald Trump naznačil i možnou vojenskou akci.

Generální tajemník NATO Mark Rutte tento čtvrtek navštíví Česko, setká se s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle předsedy vlády se bude jednání týkat NATO, armády či českých aliančních závazků. Rutte přijede do Prahy necelé tři měsíce před plánovaným summitem NATO v Ankaře. Prezident Petr Pavel uvedl, že generální tajemník NATO většinou před summitem kontaktuje země, kde by mohl být problém.

Složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře není pro vládu tématem, protože do jeho konání zbývají tři měsíce, sdělil po pondělním zasedání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Otázku nechce podle něj vláda řešit do jednání ministrů zahraničních věcí a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho 20. května ve Švédsku. Později nicméně dodal, že na summit pojede vládní delegace. Babiš si prý neumí představit, co by tam dělal prezident.

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.

Maďarská delegace odcestovala do Kyjeva, aby projednala inspekci ropovodu Družba, uvedla agentura MTI. Ropovodem neproudí ruská ropa na Slovensko a do Maďarska od 27. ledna, kdy ho podle Kyjeva poškodil ruský útok. K misi se připojilo i Slovensko, uvedl vedoucí delegace. Mise nemá na Ukrajině žádné oficiální postavení, žádné jednání s ní není naplánováno, uvedla v reakci ukrajinská diplomacie. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) opět kritizoval Kyjev za neumožnění kontroly ropovodu.

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o rozhodnutí předsedy ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert nebo okolnostech zrušené schůzky mezi prezidentem Petrem Pavlem a nominantem na ministra životního prostředí Filipem Turkem (za Motoristy). Probrali také rozhodnutí šéfa Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) o úsporách na zahraničních cestách vyslanců dolní komory či mikulášský svátek. Debaty se účastnili advokát a písničkář Ivo Jahelka, ekonom a nakladatel Ivan Pilip, novinářka Seznam Zpráv Marie Bastlová a podnikatel a filantrop Karel Janeček. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) si do „nepoměrné“ delegace pro cestu na Slovensko vzal „sobě blízké poslance“, míní člen výboru pro sociální politiku Jiří Havránek (ODS). „Odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Cílem Okamurovy cesty do Bratislavy bylo „zahladit všechny nesváry“, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek chce prezidentovi Petru Pavlovi vysvětlit své kauzy, které jsou podle něj „spíš mediální“. Konkrétní argumenty možná podloží i dokumenty, doplnil Turek. Podle informací ČT Turek nadále odmítá, že by všechny jemu připisované kontroverzní příspěvky na sociálních sítích byly autentické. Prezident Pavel už v pondělí řekl, že pokud Turek nevysvětlí vše, co se kolem něj děje, není vhodnou osobou na post ministra.

Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) je na dvoudenní návštěvě Slovenska. V úterý dopoledne jednal se šéfem slovenského parlamentu Richardem Rašim (Hlas) a dále má naplánované schůzky s vrcholnými slovenskými politiky i s kolegy ze zemí Slavkovského formátu, jehož součástí je kromě Česka a Slovenska také Rakousko. Okamura do své delegace přibral pouze poslance ze stran nově vznikající vlády, což kritizovali zástupci opozičních stran. Zároveň oznámili vlastní cestu na Slovensko.

Rusové v noci na Ukrajinu poslali 36 raket a přes šest set dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na Kyjevskou oblast si podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy vyžádal nejméně dvě oběti. Dalších nejméně 38 lidí bylo zraněno, informují místní záchranáři. Ministerstvo energetiky oznámilo, že po útocích na rozvodnou síť zůstalo ráno bez elektřiny více než 600 tisíc uživatelů. Dodávky se během dne podařilo obnovit.

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.

Začala druhá řádná schůze sněmovny v novém volebním období. Prvním místopředsedou sněmovny se v úterý stal v souladu s předpoklady Patrik Nacher (ANO). Rozhodl o tom předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD), když stanovil pořadí současné dvojice místopředsedů. V pořadí dalším místopředsedou je Jiří Barták (Motoristé). Dvě zbývající místopředsednické pozice zůstaly po ustavující schůzi z minulého týdne volné.

Zástupci Afghánistánu a Pákistánu se shodli na okamžitém příměří a chtějí dále spolupracovat a zajistit jeho dodržování. Podle tiskových agentur o tom informovalo katarské ministerstvo zahraničí po sobotním jednání obou delegací v Dauhá. Přeshraniční střety za poslední týden zapříčinily desítky mrtvých a stovky zraněných.

Americký prezident Donald Trump o víkendu jednal s teroristickým hnutím Hamás o ukončení izraelské války v Gaze a o propuštění rukojmí. Šéf Bílého domu to napsal na své síti Truth Social, jednání dle něj „rychle pokročila“. V Egyptě se v pondělí uskuteční nepřímá jednání o předání izraelských rukojmí, která Hamás unesl z jihu Izraele v říjnu 2023, což vyvolalo izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

Bělorusko propustilo 52 vězňů různých národností. Oznámil to ve čtvrtek litevský prezident Gitanas Nauséda a později to potvrdilo i Bělorusko, které krok zdůvodnilo humanitárními důvody. S americkou delegací, která jejich propuštění vyjednala, propuštění zamířili do Litvy, uvedl podle agentury Reuters mluvčí velvyslanectví USA ve Vilniusu.

Dějiny Ukrajiny má za „pseudohistorickou absurditu“, nelegální ruská anexe Krymu podle něj „zachránila mír“ a plnohodnotná invaze do sousední země je jen „shromažďováním ruských zemí“. Delegaci Moskvy v zatím neúspěšných rusko-ukrajinských jednáních o konci ruské války vede kremelský poradce Vladimir Medinskij, který popírá existenci Ukrajiny a který si vysloužil přirovnání k nacistickému ministrovi propagandy Josephu Goebbelsovi. Experti upozorňují, že Medinskij v čele delegace je dalším důkazem, že Moskva žádný mír nechce.

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.

Izraelští vojáci vystřelili směrem k delegaci zahraničních diplomatů na Západním břehu Jordánu, který židovský stát dlouhodobě okupuje, píší palestinské zdroje. Izraelská armáda střelbu potvrdila a uvedla, že skupina se odchýlila od stanovené trasy. Střelby podle svého prohlášení lituje, informuje agentura AFP. Zranění při incidentu zřejmě žádný z diplomatů neutrpěl.

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.

Belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová čelí výzvám k rezignaci. Kritici jí vyčítají udělení víz ruským a íránským delegacím, aby se mohly zúčastnit sjezdu starostů v Bruselu. Incident se stal minulý týden. Na obě země se přitom vztahují mezinárodní sankce, včetně odvetných opatření za ruskou invazi na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters. Lahbibová dříve pracovala jako novinářka pro stanici RTBF, během tohoto působení pracovně navštívila v červenci 2021 okupovaný Krym na vízum vydané Ruskem.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad Ukrajinou šest nadzvukových balistických střel Kinžal a šest střel s plochou dráhou letu Kalibr, uvedly kolem poledne podle agentury Unian ukrajinské vzdušné síly. Letecký poplach byl kvůli ruským střelám vyhlášen postupně prakticky po celé Ukrajině včetně Kyjeva, jehož starosta Vitalij Klyčko informoval o výbuchu v jedné ze čtvrtí poblíž centra. Do Kyjevské oblasti dorazila delegace afrických lídrů, mezi nimiž jsou prezidenti Jihoafrické republiky, Senegalu a Zambie, a jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.