Vláda nepočítá s účastí prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Po jednání kabinetu to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že Česko zastoupí delegace, kterou povede předseda vlády, tedy Babiš, a doplní ji ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Důvody rozhodnutí jsou podle Babiše čistě praktické. Kabinet probral mimo jiné výhled vývoje veřejných financí do roku 2030.
Prezident už dříve oznámil, že pokud mu Babišův kabinet zabrání v účasti na summitu NATO, je připraven podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Babiš takový krok považuje za zbytečný. Prezident se podle něj vžil za bývalé vlády do role lídra v zahraniční politice. Současný kabinet má ale dostatečné kompetence a chce zahraniční politiku aktivně vést, doplnil Babiš důvod, proč vláda v delegaci prezidenta nechce.
Mandát byl podle Babiše upraven po jednání ministrů obrany, které se uskutečnilo minulý týden v Bruselu. Zopakoval, že chce na summitu hájit postoj Česka k naplňování aliančních závazků. Ty Praha loni nenaplnila a dvě procenta hrubého domácího produktu do obrany nepošle ani letos. „Budeme tam obhajovat pozici České republiky,“ uvedl Babiš s tím, že vedle naplňování procent je důležité budovat armádu a mít dostatečný počet vojáků. „Určitě jsme připraveni vysvětlovat naši pozici a je to naše odpovědnost, vláda je odpovědná za zahraniční politiku a rozpočet,“ řekl.
Prezident se vyjádří v úterý
Vyjádření prezidenta k rozhodnutí vlády zveřejní Kancelář prezidenta republiky v úterý v 10:00. V případě, že se hlava státu rozhodne kompetenční žalobu podat, bude se jí Ústavní soud zabývat přednostně. Kauzu projedná mimo obvyklé pořadí, řekla mluvčí soudu Kamila Abbasi. Zda by soud rozhodl ještě před summitem, který se koná 7. a 8. července, ale není jisté.
„Věřím, že prezident pochopí, že nám jde o věc a chceme obhajovat svou práci,“ doplnil ministr zahraničí Macinka, jehož Motoristé prezidentovi vyčítají, že odmítl jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Řekl také, že by na sebe neměli podávat žaloby.
Podle politologa Lukáše Vomlely je podání kompetenční žaloby poslední možný krok. Doplnil, že žádný jiný spor mezi prezidentem a vládou v české historii po roce 1993 nedospěl do podobného stádia jako ten současný. Vomlela zároveň míní, že členové delegace, kteří nakonec na summit pojedou, budou ve složité situaci, jelikož budou muset spojencům objasnit, proč Česko nesplní plánované výdaje na obranu.
Opozice označila rozhodnutí vlády za špinavou kampaň
Opoziční politici míní, že by prezident měl na červencovém summitu reprezentovat Česko. Postoj vlády označili za špinavou kampaň či pomstychtivou politiku premiéra Babiše. Vláda podle předsedy ODS Martina Kupky rozhodnutím o složení delegace porušila demokratické zvyklosti. „Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil na summit NATO přirozeně patří,“ řekl.
Lídr Pirátů Zdeněk Hřib soudí, že Babiš je slabý premiér, který ustoupil mstě Motoristů. „Andrej Babiš se především bojí, že bude mít svědka, až ho Donald Trump rozcupuje za to, že se vymlouvá a není schopný dostát závazkům,“ napsal na síti X Hřib, který souhlasí s podáním kompetenční žaloby.
Bývalý ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (za ODS) míní, že takzvaná vládní stopka pro prezidenta je pokračování špinavé Babišovy kampaně.
Předseda sněmovního branného výboru Josef Flek (STAN) na síti X napsal, že stojí za prezidentem, českým ústavním pořádkem a demokracií.
Vláda schválila plán vývoje veřejných financí do roku 2030, odešle ho EK
Schválený plán podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) předpokládá v příštím roce prohloubení schodku sektoru vládních institucí, v dalších letech by se mělo saldo zlepšovat. Kabinet ho chce k definitivnímu potvrzení Evropské komisi odeslat ještě v pondělí.
Fiskálně-strukturální plán zpracovává podle hospodářských pravidel Evropské unie každá členská země. Plán by měl vést k zajištění udržitelných veřejných financí jednotlivých států. Na jeho základě se budou stanovovat maximální povolené výdaje státního rozpočtu v jednotlivých letech.
Podle plánu by měl deficit vládních institucí v příštím roce vzrůst na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z letošních 2,6 procenta HDP, následně začne klesat až na 1,3 procenta HDP v roce 2030. Podle Schillerové by se od roku 2028 měly začít projevovat dopady investic na český hospodářský růst. „Počítáme s postupným snižováním deficitu a zlepšováním hospodaření veřejných financí,“ řekla.
