Ministři obrany Jaromír Zůna (za SPD) a zahraničí Petr Macinka (Motoristé) připravili na pondělní zasedání vlády jen jednu verzi složení delegace na červencový summit NATO, a to s premiérem Andrejem Babišem (ANO) v čele. S účastí prezidenta Petra Pavla nepočítá. Premiér v neděli rozhodnutí předjímat nechtěl. Pavel uvedl, že jde hlavně o to, jestli kabinet může bránit hlavě státu v ústavní pravomoci zastupovat stát navenek.
Pavel chtěl slyšet od vlády rozhodnutí o složení delegace na summit NATO už 8. června, což kabinet původně sliboval. Jednání se tehdy prezident osobně účastnil a uvedl, že jde především objasnit svou pozici v zastupování státu navenek. Vláda ale nakonec své rozhodnutí odložila o dva týdny na 22. června. Prezident na zasedání kabinetu tentokrát nepřijde.
„Já se na to zítřejší (pondělní) jednání nechystám, počkám, jak vláda rozhodne, a teprve potom se rozhodnu, jak dál. Ale každopádně to, o co jde, není účast na jednom summitu, ale jde tady o princip, jestli pravomoci, které jsou prezidentovi svěřeny ústavou, budou zachovány nebo naopak, jestli je bude mít vláda snahu omezovat,“ řekl Pavel.
Vláda chtěla podle svého vyjádření počkat s rozhodnutím na výsledky setkání ministrů obrany zemí NATO. Ministři Zůna a Macinka už mají o složení delegace jasno. I o tom, kdo ji má vést.
„My jsme zpracovali mandát jako ministerstvo obrany, ten jsme už i předložili panu premiérovi,“ řekl ministr obrany Zůna. Dodal, že počítá s tím, že šéfem delegace bude předseda vlády, protože – podle jeho vyjádření – takový je názor kabinetu. Ministr zahraničních věcí Macinka sdělil, že podle něj by měl být nejvhodnějším vedoucím delegace Babiš.
Babiš v čele delegace
Babiš už v polovině března řekl, že by měl stát v čele delegace právě on. V neděli situaci komentovat nechtěl. „My rozhodneme ve sboru jako vláda, takže budeme o tom hlasovat,“ uvedl premiér.
Prezident vyčkává na pondělní rozhodnutí vlády. Pokud mu účast na červencovém summitu NATO v Ankaře neumožní, je Pavel připravený podat na Babišův kabinet kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. „Pokud by v červnu rozhodla (vláda) tak, že to bude znamenat vyřazení prezidenta z plnění jeho ústavních povinností, tak mi asi nezbyde než podání ústavní žaloby zvážit,“ komentoval už na začátku května Pavel.
„My určitě panu prezidentovi nebráníme v jeho zahraničních aktivitách. Pokud jsem dobře četl, tak od nástupu do funkce se zúčastnil asi 61 zahraničních cest,“ prohlásil Babiš.
Podle předsedy ODS Martina Kupky má vláda okamžitě v tomto směru vyjít vstříc přirozenému zvyklostnímu právu, kdy takovou delegaci vede právě prezident.
Na červencovém summitu NATO by mělo Česko mimo jiné potvrdit, že hodlá do roku 2035 postupně zvyšovat vojenské výdaje až na tři a půl procenta HDP. Loni ale vláda Petra Fialy (ODS) na obranu neposlala ani zákonná dvě procenta. A nepočítá s tím letos ani Babišova vláda.
