Petr Vašek

Prezident Petr Pavel v pátek přijal první tři kandidáty na ministry rodící se vlády ANO, SPD a Motoristů. Patřil mezi ně i nominant ANO na ministra spravedlnosti Jeroným Tejc. Ten po jednání s prezidentem označil za priority například svobodu slova či boj proti násilné trestné činnosti. Debata s hlavou státu podle něho byla velmi otevřená a přátelská „Neřekl bych, že jsme v nějakém zásadním rozporu,“ dodal.

Prezident Petr Pavel v pátek přijal první tři kandidáty na ministry rodící se vlády ANO, SPD a Motoristů. Na Hrad dorazil také možný budoucí šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), který již v minulosti v čele tohoto ministerstva stál. Vojtěch jednání s hlavou státu hodnotil kladně. „Neviděl jsem tam žádný zádrhel,“ dodal s tím, že s prezidentem sdíleli prakticky stoprocentně pohled na problémy resortu.

Prezident Petr Pavel v pátek přijal první tři kandidáty na ministry rodící se vlády ANO, SPD a Motoristů. Jako první na Pražský hrad zamířil nominant hnutí ANO na ministra školství Robert Plaga, který by tento post zastával již podruhé. Po jednání řekl, že bylo velmi věcné a má z něj dobrý pocit. Věří, že by se ministrem školství mohl stát. „Myslím, že v řadě věcí jsme se shodli,“ dodal.

Koalice ANO, SPD a Motoristů v úterý odpoledne schválila personální nominace na ministry. Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš je ve středu odpoledne předá prezidentovi. Konkrétní jména nezazněla. Poslanec SPD Radek Koten ale večer v ČT naznačil, že Filip Turek (za Motoristy) je mezi finálními kandidáty na post ministra. Podle Babiše sestavování vlády pokračuje podle plánu. Doufá, že se bude moci jako premiér zúčastnit summitu Evropské unie 18. prosince. Hlasování o důvěře by podle něj mohlo být v lednu.

Sněmovní rozpočtový výbor v pondělí hlasy vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů doporučil, aby dolní komora vrátila návrh státního rozpočtu k přepracování končící vládě. Kabinet by v něm měl mimo jiné přepracovat příjmy rozpočtu podle listopadové makroekonomické predikce. Podle končícího premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda v demisi poradí, jak bude v případě vrácení rozpočtu postupovat. Řešení je podle něj více.

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.

Dalším místopředsedou sněmovny se stal kandidát ODS Jan Skopeček, Olga Richterová (Piráti) v tajné volbě neuspěla. Jedna ze čtveřice pozic zůstala neobsazená. Zájem o post má i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ten ale zatím kandidovat nemůže, protože stále vykonává ministerskou pozici. Poslanci ve funkcích zároveň potvrdili nově zvolené předsedy výborů. Dosavadní vládní strany oznámily, že chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše.

Vláda v demisi na středečním jednání rozhodla mimo jiné o tom, že vyhoví požadavku vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů a nově zvolené sněmovně pošle návrh státního rozpočtu na příští rok. Je identický s původním návrhem z konce září. Rozhodnutí bylo podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) přijato jednomyslně. Končící kabinet podle Fialy krok učinil ve chvíli, kdy je ve sněmovně ustaven patřičný výbor. Ve večerních hodinách už byl rozpočet i s přílohami k dispozici na webu sněmovny.

V rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nesedí podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka dvě miliardy korun. Nesoulad je v položce spjaté s kosmickými aktivitami, která nemá nic do činění s výzkumem a převede se zpět do běžných provozních výdajů ministerstva dopravy, řekl Havlíček po koaličním jednání zástupců stran vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů.

O vedení sněmovny není úplně jasno ani po ustavující schůzi. Poslanci zvolili předsedou lídra SPD Tomia Okamuru. Ze čtyř místopředsednických postů ale obsadili jen dva, navzdory dohodě iniciované hnutím ANO neuspěl ani kandidát ODS Jan Skopeček.

O klíčových zákonech, které se budou týkat rozpočtu, daní, zahraniční politiky, chce budoucí koalice vždy hlasovat jednotně. Strany také respektují právo premiéra navrhovat prezidentovi jmenování i odvolávání ministrů s tím, že předseda vlády je vždy projedná s danou stranou. I to stojí v textu koaliční smlouvy mezi ANO, SPD a Motoristy – už v pondělí ji stvrdí šéfové stran Andrej Babiš (ANO), Tomio Okamura (SPD) i Petr Macinka (Motoristé) a předsedové klubů. ČT má dokument k dispozici, text koaliční smlouvy si můžete stáhnout v odkazu níže.

Nastupující vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů chce ve sněmovně definitivně schválit návrh státního rozpočtu na příští rok 17. prosince a vyhnout se tak rozpočtovému provizoriu, řekl ČT pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO). O rozpočtu chce v novém sněmovním výboru jednat už 19. listopadu. Současná vláda by však musela návrh sněmovně poslat do dvou týdnů, což zatím není definitivní, přestože většina ministrů je pro.

Zvýšení průměrného platu učitele na 75 tisíc korun do roku 2029, nástupní suma pro vystudované pedagogy 50 tisíc a výrazné omezení inkluze. To jsou stěžejní myšlenky ANO, SPD a Motoristů v oblasti školství. ČT se podařilo program získat. Vznikající koalice také slibuje, že zachová bezplatné vysoké školství a do vzdělávání smysluplně zavede umělou inteligenci.

Nižší daně pro část rodin s dětmi i pro firmy, zvýšení platů státních zaměstnanců, růst rodičovského příspěvku, štědřejší důchody a také zvyšování výdajů do zdravotnictví. To jsou důležité body z chystaného programu vznikající vlády, které z vyjádření lídrů hnutí ANO, SPD a Motoristů zjistila Česká televize. Strany zároveň ujišťují, že nezvýší deficit veřejných financí nad tři procenta HDP – hranici, jejíž dodržení požaduje EU. Pro letošek zatím ministerstvo financí očekává schodek ve výši 1,9 procenta HDP.

Pokud by se v listopadu po ustavení sněmovny nerýsoval vznik nového kabinetu, současná vláda by mohla návrh rozpočtu znovu předložit, sdělil v Otázkách Václava Moravce ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Nevylučuji to,“ řekl. Podle zjištění ČT se i další členové z nynější vládní koalice, je jich většina, kloní k tomu, aby v případě průtahů ve vyjednávání o novém kabinetu rozpočet do sněmovny znovu poslali.

Finální návrh úhradové vyhlášky na příští rok počítá oproti původním plánům s dvojnásobným deficitem systému veřejného zdravotního pojištění. Po připomínkách ministerstvo zvedlo zejména úhrady do nemocnic s tím, že bude pravděpodobně nutné zvýšit platby za státní pojištěnce. Česká televize zjistila, že hnutí ANO zvažuje přerozdělování rezerv mezi pojišťovnami.

Zástupci nevládních ekologických organizací v pátek ráno jednali s předsedou ANO Andrejem Babišem, který po vítězství svého hnutí ve sněmovních volbách sestavuje vládu s SPD a Motoristy. Právě předseda Motoristů Petr Macinka by mohl usednout v čele ministerstva pro životní prostředí (MŽP). Ekologové i po jednání trvají na tom, že by resort neměl připadnout Motoristům. Macinka jejich obavy odmítá. Ochrana životního prostředí je podle něj jednou z nejdůležitějších priorit strany.

Národní rozpočtová rada (NRR) má výhrady vůči návrhu státního rozpočtu na příští rok, který schválila končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Kritizuje zejména rozsah obranných výdajů v kapitole ministerstva dopravy i nesoulad mezi navrženým státním rozpočtem a rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Problematické je podle rady i zvýšení očekávaných příjmů oproti původnímu návrhu resortu financí. Rada vyjádřila obavy o naplnění těchto příjmů.

Proces vzniku vlády není možné uspěchat, zdůraznil prezident Petr Pavel po schůzce s šéfem ANO Andrejem Babišem. Pavel zopakoval, že za zásadní považuje ukotvení Česka v NATO a Evropské unii, zachování institucí demokratického státu či nezávislost médií veřejné služby. Babiš věří, že se podaří mít do pátku rozdělená ministerstva. Předeslal, že víceméně už existuje dohoda o sněmovních výborech. Šéf ANO také ve čtvrtek hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Prezident Petr Pavel ukončil první kolo povolebních konzultací. Přijal předsedu Pirátů Zdeňka Hřiba, šéfa hnutí SPD Tomia Okamuru a předsedu Motoristů sobě Petra Macinku. Po schůzkách Pavel potvrdil, že zřejmě bude vznikat koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů. O konkrétním složení a personáliích se ale podle něj bude teprve dále jednat.

Hnutí ANO po sečtení výsledků ze všech okrsků vyhrálo letošní volby do Poslanecké sněmovny. Jeho šéf Andrej Babiš začal jednat s SPD i Motoristy o vládě už v soboru večer a v neděli v rozhovorech pokračoval. Řekl jim, že upřednostňuje sestavení jednobarevné menšinové vlády, kterou by zmíněná uskupení tolerovala. Možní partneři ale chtějí sedět přímo v kabinetu. Babiš je ochotný o tom jednat.

Většina stran, hnutí a koalic, které mají podle agentury Kantar ve volbách šanci na vstup do sněmovny (ANO, SPOLU, STAN, Piráti, SPD, Stačilo!, Motoristé), slibuje po volbách snížení ročního schodku veřejných financí vůči HDP. Výjimkou jsou Piráti a hnutí Stačilo!. Obě uskupení chtějí deficit vůči HDP stabilizovat. Schodek veřejných financí, do kterých stát zahrnuje kromě svého rozpočtu i rozpočty krajů, obcí či zdravotních pojišťoven, loni podle nových dat statistického úřadu klesl v poměru k HDP na dvě procenta.

Vláda Petra Fialy (ODS) na úterním zasedání jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí na konci srpna navrhlo rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Vláda oproti prvnímu návrhu zvýšila příjmy a výdaje o 28 miliard. Plánovaný schodek ale zůstal stejný. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočtové příjmy pro příští rok zvýšily díky dopadu jednotného hlášení zaměstnavatele a vyšším očekávaným příjmům z EU.