Petr Vašek strana 2 z 4

Velká většina politických stran a hnutí, které mají podle výzkumu agentury Kantar reálnou šanci na zvolení do sněmovny, slibuje, že nebude zvyšovat žádné přímé daně ani další přímé odvody. Vyplývá to z jejich odpovědí pro ČT. Výjimkou je hnutí STAN, které plánuje zvýšit daně bohatším lidem a zároveň je snížit těm chudším. Co se daně z přidané hodnoty týče, zvyšování neplánuje nikdo. Část uskupení ale připouští růst nebo zavedení některých spotřebních daní – třeba z tichého vína.

Platy politiků mají s příštím rokem vzrůst o pět procent, výdělky soudců a státních zástupců dokonce o více než třináct. Počítá s tím návrh státního rozpočtu. Řadovému poslanci tak například vzroste od ledna základní měsíční plat o pět a půl tisíce, a to bez náhrad a příplatků. Nový výpočet výdělků ústavních činitelů vyplývá ze zákona, který v březnu prosadila vládní koalice po přehlasování prezidentova veta. ANO a SPD navrhují platy politiků zmrazit.

Důchodový účet se vrátí do plusových hodnot poprvé od roku 2019. Stát podle prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok vybere na penze o deset miliard víc, než za ně vyplatí, spočítala Česká televize. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvádí několik důvodů: mzdy porostou rychleji než důchody, platí přísnější podmínky pro předčasné penze a nezaměstnanost zůstává nízká.

Pokud bude po volbách vládnout ANO, začne stát příští rok hospodařit v rozpočtovém provizoriu, řekl v Otázkách Václava Moravce místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připomněl, že rozpočet zahrnuje výdaje na Dukovany a obranu. Právě kvůli výdajům na obranu společně s náklady na Green Deal budou podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Radima Fialy (SPD) schodky stále růst. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) zmínil důležitost vnitřní struktury rozpočtu a investice.

Opoziční strany kritizují návrh rozpočtu na příští rok, který předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). ANO a SPD tvrdí, že předloha neumožňuje reálně hospodařit a že plánované zadlužení způsobí růst inflace. Piráti míní, že návrh upřednostňuje jen krátkodobé účetní škrty. Vládní TOP 09 vnímá jako podhodnocené kapitoly ministrů zdravotnictví a pro vědu, podobně se o svém resortu vyjádřil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na podporu školství a vědy se chce v další debatě o rozpočtu zaměřit vládní STAN. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) musí kabinet najít rovnováhu mezi prioritami a danými požadavky.

Stát zvýší od ledna minimální mzdu o 1600 korun měsíčně na 22 400 korun hrubého. České televizi částku vypočtenou podle nové prognózy ministerstva financí potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší možný výdělek na plný úvazek přesáhne 43 procent mzdy průměrné, což je nejvyšší podíl v české historii. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře.

Resort financí mírně zlepšil výhled letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,1 procenta. V dubnu ministerstvo čekalo dvouprocentní růst. Příští rok ekonomika poroste podle resortu o dvě procenta. Inflace by letos měla dosáhnout v průměru 2,4 procenta, příští rok 2,3 procenta, vyplývá z nové ekonomické predikce, kterou ve čtvrtek představil šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS).

Policisté, hasiči, celníci a pracovníci vězeňské služby dostali tento týden první výplatu, ve které jim stát přidal tři tisíce měsíčně. Stabilizační příspěvek se zvedl 1. července. Ještě víc získali vojáci. Jim stoupl příspěvek na bydlení i tarify. Nižším hodnostem o 7,5 procenta, vyšším o pět procent. Opozice růst platů podporuje, vadí jí ale zvýhodnění armády proti ostatním bezpečnostním sborům.

Ministerstvo zemědělství (MZe) začne vymáhat dotace poskytnuté Agrofertu v období, kdy byl koncový vlastník tohoto holdingu Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů, napsal na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Upozornily na to také Seznam Zprávy. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský reagoval, že společnost pro jakékoliv vrácení dotací nevidí důvod a jedná se prý o předvolební kampaň. Babiš pro ČTK sdělil, že Výborný od nástupu do vlády zneužívá svou funkci a úředníky k politickému boji a chce se zviditelnit před volbami.

Uvnitř vládní koalice trvá spor o růst platů státních zaměstnanců. Ministerstvo práce navrhlo dvě základní varianty, z nichž se má vybrat: od příštího roku zvýšit tarify buď o pět, nebo o sedm procent. Ministerstvo financí obě odmítá. Rozhodnutí má padnout několik týdnů před říjnovými parlamentními volbami. Sněmovní opozice soudí, že kabinet by měl peníze přidat ještě letos, a to těm státním zaměstnancům, jejichž platy se v uplynulých letech reálně nejvíce propadly. Odbory nevylučují protestní akce.

Poslankyně hnutí ANO Margita Balaštíková se podle serveru Seznam Zprávy (SZ) před dvěma roky snažila opakovaně objednat zabití psa patřícího nové partnerce svého manžela, s nímž se tehdy za vyhrocených okolností rozváděla. Vyplývá to podle serveru z nahrávek, které Josef Balaštík v létě 2023 měl pořídit. Šéf ANO Andrej Babiš označil chování Balaštíkové za absolutně nepřijatelné a prohlásil, že ji hnutí vyškrtne z kandidátní listiny pro nadcházející podzimní sněmovní volby. Balaštíková pozastaví členství v hnutí.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.

Nejméně dva další soudci uspěli s žalobou na stát kvůli pomalejšímu růstu platů, zjistila České televize. Podle rozhodnutí okresních soudů vláda výrazným zpomalením výdělků v justici porušila evropské právo. To je nadřazené českému. Žaloby podaly desítky mužů a žen v talárech. V mnoha případech ale soudy řízení přerušily a čekají na verdikt Ústavního soudu. Ten o jejich výdělcích rozhodne zřejmě na podzim.

Lidé, kteří vydělají na prodeji firmy nebo její části více než čtyřicet milionů korun ročně, nakonec asi nebudou muset z tohoto prodeje platit daň z příjmu. A to přesto, že vládní koalice od letošního ledna právě toto zdanění v konsolidačním balíčku zavedla. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) totiž ve sněmovně prakticky jistě prosadí svůj návrh, aby stát taxu zrušil. Plán podporuje i opoziční hnutí ANO.

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.

Stát v příštím roce po sedmi letech vybere na důchody víc peněz, než na nich vyplatí penzistům. Přebytek na důchodovém účtu by měl včetně výdajů na správu dosáhnout osmi až deseti miliard korun. Pro ČT to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V letošním roce přitom bude penzijní účet zhruba ve třináctimiliardovém minusu.

Česká vláda za minulý rok ohlásila zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP, a formálně tak po devatenácti letech splnila závazek vůči NATO. Česko ale zatím stále neví, jak vysoké obranné výdaje mu Severoatlantická aliance uzná. Kabinet se loni poprvé pokusil vykázat jako obranné náklady i výdaje z jiných kapitol než je ministerstvo obrany.

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.

Vládní koalice chce zakotvit rozpočtovou odpovědnost přímo do ústavy. Ve středu projedná kabinet návrh ústavního zákona, podle kterého by stát, obce i kraje musely dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance. Sněmovní opozice považuje návrh ministerstva financí za zbytečný – mimo jiné i proto, že ho už poslanci prakticky nemají šanci do říjnových parlamentních voleb schválit.

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.

Evropská unie odloží do začátku srpna platnost protiopatření reagujících na americká cla, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Původně měla začít platit od pondělí 14. července. Podle šéfky EK sedmadvacítka stále dává přednost vyjednávání, pokud jde o obchodní dohodu s USA.

Průměrný důchod vzroste v lednu zhruba o 650 korun měsíčně. Vyplývá to z nových dat Národní rozpočtové rady, která získala Česká televize. Průměrná penze by tak na začátku příštího roku vystoupala na 21 700 korun. Podobným odhadem disponuje i ministerstvo práce, přesný návrh lednového zvyšování důchodů bude mít šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) hotový v září. Zohlední inflaci mezi loňským červencem a letošním červnem.

Snižování schodku státního rozpočtu v příštím roce po čtyřech letech skončí, potvrdil ČT ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Maximální zákonem povolený rozpočtový deficit může vystoupat v roce 2026 až na 280 miliard, což je o téměř 40 miliard vyšší částka než letos. Návrh státního rozpočtu, který má současná vláda předložit do sněmovny na konci září, budou posuzovat noví poslanci vzešlí z říjnových parlamentních voleb.

Snaha nynějšího vedení SOCDEM o volební spolupráci s hnutím Stačilo!, ve kterém figurují komunisté, vede k odchodům některých známých tváří sociální demokracie. Stranu se rozhodl opustit třeba někdejší senátor a ministr Jiří Dienstbier, který snahu o spolupráci se Stačilo! označil za opakování zrady z února 1948. Ve straně skončí také poslední senátor za SOCDEM Petr Vícha, upozornily Seznam Zprávy. Odejít ze strany hodlá i pardubický hejtman Martin Netolický.