Policisté i vojáci dostali přidáno, ale rozdíl v jejich platech se dál zvýšil

Nahrávám video

Policisté, hasiči, celníci a pracovníci vězeňské služby dostali tento týden první výplatu, ve které jim stát přidal tři tisíce měsíčně. Stabilizační příspěvek se zvedl 1. července. Ještě víc získali vojáci. Jim stoupl příspěvek na bydlení i tarify. Nižším hodnostem o 7,5 procenta, vyšším o pět procent. Opozice růst platů podporuje, vadí jí ale zvýhodnění armády proti ostatním bezpečnostním sborům.

Jak vojákům, tak i policistům a hasičům přidala vláda z armádního rozpočtu. V něm přitom i bez toho chybělo sedm miliard k dosažení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu.

Ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan oceňuje, že peníze byly převedeny do kapitoly ministerstva vnitra. „Všichni policisté a hasiči už podepsali své nové personální výměry,“ dodal.

Policejní odbory spokojené nejsou

Policejní prezident Martin Vondrášek kvůli stabilizaci sboru chce, aby výdělky rostly i v dalších letech. „Aby policista věděl, že si může naplánovat budoucnost, živobytí, vzít si hypotéku.“

Stejnou částku navíc dostalo kromě čtyřiceti tisíc policistů i víc než deset tisíc hasičů, 7,5 tisíce vězeňských dozorců a necelé čtyři tisícovky celníků. Podle předsedy Nezávislého odborového Svazu Policie ČR Tomáše Machoviče by měly výdělky policistů růst srovnatelně s výdělky vojáků. „Pokud si vezmeme příslušníky, a to beru policisty, vězeňskou službu, hasiče a samozřejmě i celní správu, pokud nastoupí za 33 tisíc hrubého, tak po pár letech si rozmyslí, jestli vůbec může uživit rodinu.“

Vojáci si od července polepšili podstatně víc než policisté, kteří dostali tři tisíce. Například svobodník dostal od července celkem přidáno 5400 korun. Praporčík pak přes šest a půl tisíce, plukovník o více než sedm tisíc. Už předtím přitom pobírali vojáci podle analýzy ministerstva vnitra podle hodnosti o dva až šest tisíc víc než policisté.

Ministr vnitra ještě v dubnu požadoval, aby vláda tento rozdíl neprohlubovala. „Rozevírání nůžek mezi jednotlivými částmi bezpečnostních sborů – vojáci, policisté, hasiči, ale i další složky – prostě nepřispěje k ničemu dobrému,“ řekl tehdy Rakušan. Nyní způsob přidání policistům či hasičům hájí. „Já to opravdu považuji za úspěch a za něco, co si tyto složky zaslouží.“

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tvrdí, že výraznější přidání vojákům oproti jiným bezpečnostním sborům je nutné. Argumentuje dalším aliančním závazkem: do deseti let nabrat čtrnáct tisíc nových vojáků. „Pokud mi někdo nedá jinou možnost, jak získat čtrnáct tisíc vojáků prakticky okamžitě, aby nastoupili a sloužili a ti, co tam jsou teď, tak neodcházeli, tak na tom třeba trvat nemusím, ale já na tom trvat musím, protože já ty lidi nemám,“ řekla ministryně.

ANO kritizuje další otevírání platových nůžek

Místopředseda ANO a člen sněmovního výboru pro bezpečnosti Robert Králíček k tomu poznamenal, že „nůžky (v platech vojáků a policistů) se naopak ještě více rozevřely a smysl to nedává, je to nesystémové“.

Předseda SPD Tomio Okamura pak řekl: „Hnutí SPD dlouhodobě podporuje zvýšení platů policistů i hasičů, protože to jsou složky, které nutně potřebujeme.“

S dalším zvýšením platů policistů, hasičů nebo vojáků počítá současná vláda od 1. ledna. Policisté či hasiči by měli dostat přidáno pět procent, podobně jako vojáci s vyššími hodnostmi. Ti s nižšími hodnostmi mají přislíbený růst platů o sedm a půl procenta. Státní rozpočet na rok 2026 bude projednávat sněmovna už v novém složení, které vzejde z říjnových parlamentních voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš vyčetl zpravodajcům, že se o dezinformacích o Polsku dozvěděl až z médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Kramářovy vily. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
před 1 hhodinou

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 7 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 10 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 10 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 10 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 11 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.