Vězeňská služba

Stovky policistů, hasičů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů se sešly před ministerstvem vnitra na pražské Letné. Protestovaly proti nízkým platům a špatné personální situaci. Předseda pořádající Unie bezpečnostních složek (UBS) Aleš Lehký v úvodním projevu řekl, že vláda neplní vlastní programové prohlášení, a připomněl slib ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zvýšit platy o deset procent. Podporu akci vyjádřily nejen odborové svazy hasičů a policistů, ale i vězeňské služby, celníků, městské a obecní policie či sdružení horské služby. O platech bezpečnostních sborů bude mluvit Rakušan v 18:28 také v Interview ČT24.

Hasiči a policisté dostanou přidáno 2500 korun měsíčně, sdělil po jednání s odbory bezpečnostních sborů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kromě již slíbených 1500 korun v tarifní složce získají dalších tisíc korun jako stabilizační příspěvek. Hasičům a policistům, kteří pracují ve směnném provozu, by se měly platy zvednout ještě o trochu více. Zástupci odborů doplnili, že by se navýšení mělo týkat i ostatních bezpečnostních sborů. Výsledek jednání považují za posun, spokojeni jsou ale jen částečně. Ministr o situaci jednal i s prezidentem Petrem Pavlem.

Vláda nakonec v letošním roce nezvýší platy policistů, hasičů a příslušníků vězeňské služby. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom v lednu sliboval, že od října plánuje růst jejich výdělků o deset procent. Pro svůj plán však nakonec nevyjednal u koaličních partnerů podporu. Šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro ČT uvedl, že kabinet přidá bezpečnostním sborům nejdříve od 1. ledna příštího roku.

V bezpečnostních sborech panuje nejistota – policistům a hasičům stále chybí na provoz zhruba dvě miliardy korun. Zatím se shodují v tom, že přes léto vydrží. Pak ale můžou přijít problémy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) to odmítá. Věří, že do srpna ve vládě dohodne peníze na dorovnání rozpočtů. Od července se policistům vrací příspěvek na stravu.

Okresní soud v Jičíně v pátek potrestal podmínkou dva z osmi dozorců z věznice Valdice na Jičínsku, které obžaloba viní ze zneužití pravomoci úřední osoby a dalších činů. Zbývajících šest obžalovaných se podle soudu nedopustilo trestného činu, ale mohlo by jít o kárný přestupek, řekl předseda senátu okresního soudu Aleš Výmola. Ve dvou případech podle obžaloby dva z obžalovaných fyzicky napadli v celách vězně a další tomu přihlíželi. Obžalovaní vinu odmítli, někteří označili obvinění ze strany vězňů za pomstu. Rozsudek není pravomocný.

Snižování recidivy a vysokého počtu vězňů je jedno z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle ní je potřeba investovat mimo jiné do digitalizace, jako jsou elektronické náramky. Ty by v Česku měly být znovu dostupné od léta. Využívat se budou pro odsouzené v domácím vězení. Loni soudy tento typ alternativního trestu uložily ve čtyřiašedesáti případech.

V Liberci v úterý za zvýšených bezpečnostních opatření začal soud v mezinárodní kauze pašování kokainu a hašiše za několik miliard korun. Jednání začalo pod dohledem více než dvacítky příslušníků vězeňské služby, většina z nich je plně ozbrojena. Před soudem stanulo deset z jedenácti obžalovaných lidí a jedna firma. Hlavní obžalovaný liberecké větve, devětačtyřicetiletý Vilém Kováč, je na útěku a policie po něm pátrá. Je na seznamu osob hledaných Interpolem. Soudu zaslal prohlášení, ve kterém odmítá páchání trestné činnosti.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) by chtěl prosadit zvýšení platů policistů, hasičů či pracovníků vězeňské služby – konkrétně by to mohlo být od října, a to o deset procent. Záměr potvrdil České televizi. Chce tak zatraktivnit práci v bezpečnostních sborech, nabrat nové lidi a zpomalit odchody těch zkušených. Podporu zatím dojednanou nemá, koaliční partneři ale o návrhu mluvit chtějí.

Věznicím napříč Českem chybí tisícovka zaměstnanců, z toho tři čtvrtiny strážných a dozorců. Ti, kdo zůstávají, slouží i stovky hodin přesčasů ročně. A vězni na to reagují, zvyšuje se jejich agresivita. Nábor nových lidí se přitom věznicím nedaří. Nástupní mzda dozorce bez praxe je necelých 32 tisíc hrubého.

O dětech, které mají rodiče ve vězení, se někdy mluví jako o neviditelných obětech trestných činů. Právě jim se věnuje unikátní výzkum Masarykovy univerzity. Ten mimo jiné ukázal, že často zůstávají samy na těžké emoce a traumata, které jim uvěznění matky nebo otce přineslo.

V Česku žije čtyřicet tisíc dětí, které mají jednoho nebo oba rodiče ve vězení. Vídat je mohou tři hodiny v měsíci. Podmínky návštěv se ale liší. Úřady teď připravují jednotná pravidla.

Čtyři a půl roku za mřížemi vyměřil prvoinstanční soud Tomáši Opeltovi a dva roky Josefu Lukáčovi za to, že se podíleli na vzpouře vězňů v severočeských Bělušicích. Oba mají také zaplatit stovky tisíc jako náhradu škod vězeňské službě a policejnímu ředitelství Ústeckého kraje. U vynesení rozsudku nebyl ani jeden z obžalované dvojice, v minulosti odmítali vinu. Rozsudek není pravomocný.

Vyjasnění zákona o služebním poměru v případech, kdy příslušníci bezpečnostních složek přecházejí mezi jednotlivými bezpečnostními sbory, má přinést kompetenční žaloba ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) na ministerstvo vnitra vedené Vítem Rakušanem (STAN). Nesoulad ve výkladu zákona mezi ministerstvy se týká rozhodovací pravomoci o nárocích příslušníka za dobu jeho služby u původního sboru, které nemají žádnou souvislost s výkonem služby u nového sboru, reagoval mluvčí resortu vnitra Ondřej Krátoška. Žalobu, o jejímž podání informoval server Česká justice, posoudí zvláštní kompetenční senát při Nejvyšším správním soudu (NSS).

Deset let starý případ obávaného vyděračského gangu kolem Slováka Miroslava Masláka zlínský soud znovu neotevře. O obnovu řízení v úterý neúspěšně žádal jeden z pravomocně odsouzených. Soud s pětičlennou skupinou v roce 2013 byl v mnoha ohledech výjimečný. Kvůli bezpečnostním opatřením a také množství konfliktů přímo v soudní síni.

Česká advokátní komora (ČAK) předložila své kontrolní radě podnět k prověření účasti advokáta Norberta Naxery na úterním incidentu u pražského městského soudu. Před projednáváním případu Jany Peterkové, odsouzené za šíření poplašné zprávy, její příznivci vyrazili dveře do soudní síně. Předseda stavovského sdružení Robert Němec na Twitteru vyzval veřejnost k poskytnutí bližších informací a svědectví. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) byl zásah policie a justiční stráže na místě profesionální.

Městský soud v Praze pravomocně uložil bývalé novinářce Janě Peterkové dvouletou podmínku s tříletou zkušební dobou za šíření poplašné zprávy v období pandemie covidu-19. Ženě stanovil tříletou zkušební dobu, ve které se musí chovat řádně. Ještě předtím odvolací líčení narušili její podporovatelé, kteří zaútočili na justiční stráž a vylomili dveře do jednací síně. Kvůli tomu rozhodl odvolací soud s vyloučením veřejnosti. Peterková později řekla, že proti rozsudku podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Podporovatelé bývalé novinářky Jany Peterkové na pražském městském soudu vylomili dveře do jednací síně. Policisté při zásahu zadrželi dvě osoby. Jednoho z příznivců Peterkové odvezli záchranáři. Soudní senát jednání přerušil, později se ale znovu sešel a vynesl pravomocný rozsudek, v němž Peterkové potvrdil podmínku za šíření poplašné zprávy. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) po incidentu uvedl, že chce, aby Vězeňská služba a vedení soudu zajistily, že se nic takového nebude již opakovat.

Česko má čtvrtý nejvyšší podíl vězňů na počet obyvatel v Evropské unii a věznice by se od příštího roku mohly dostat na hranu svých kapacit. Ministerstvo spravedlnosti proto chce přistoupit k revizi trestních sazeb. Jeden odsouzený totiž denně stojí stát v průměru 1900 korun, celý systém pak ročně třináct miliard korun.

Okresní soud v Příbrami potrestal čtyři lidi v případu pašování drog do věznice Bytíz. Dva z obžalovaných poslal soud za mříže, dvěma udělil podmíněné tresty. České televizi to sdělil mluvčí příbramského soudu Bohuslav Viták. Rozsudek je zatím nepravomocný. Obžalobě čelili celkem dva vězni a tři civilisté, jednoho člověka nakonec soud zprostil viny.

Okresní soud v Litoměřicích znovu zprostil viny dva dozorce vazební věznice, kteří podle obžaloby bezdůvodně napadli a zranili cizince. České televizi informaci potvrdila předsedkyně soudu Halka Lacinová. V roce 2018 dozorci fyzicky napadli vězněného aktivistu z Lotyšska. Podle nich šlo ale povolený zákrok. Rozsudek soudu je nepravomocný. Státní zástupce se na místě odvolal.

Bývalý středočeský hejtman David Rath v pondělí nastoupil k výkonu trestu, který mu soud uložil v takzvané druhé větvi jeho korupční kauzy. Dostavil se do brněnské věznice, kterou zhruba před rokem opustil, potvrdila mluvčí vězeňské služby Markéta Prunerová. Ratha uznal soud v druhé části případu vinným loni v červnu, trest mu prodloužil o rok.

České věznice hlásí téměř plný stav. V pětatřiceti zařízeních je skoro dvacet tisíc lidí. Chybí naopak dozorci a v poslední době třeba také práce pro vězněné. Covid, dopady války a energetická krize přiměly řadu firem k omezení výroby. Aktuálně pracuje osmapadesát procent vězňů a vězenkyň.

Za obecné ohrožení z nedbalosti kvůli srážce tahače s vězeňským autobusem z května 2019 potrestal soud řidiče tahače Miroslava Koloce tříletou podmínkou s odkladem na pět let. Na sedm let mu také zakázal řízení, uložil mu i peněžitý trest 84 600 korun. Aktuální rozhodnutí ale není pravomocné. Při nehodě zemřel třiadvacetiletý dozorce a 14 lidí utrpělo zranění. Koloc vinu odmítá.

Krajský soud v Hradci Králové vyhověl odvolání státního zástupce v případu mučení odsouzené ženy sedmi dozorci ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Rozsudek, který na konci června osvobodil pět pracovníků a dvě pracovnice vězeňské služby, krajský soud zrušil. Okresní soud v Havlíčkově Brodě tak bude v případu rozhodovat podruhé. České televizi informaci potvrdila mluvčí okresního soudu Jana Panská. Dozorci měli podle obžaloby 8. ledna 2020 připoutat odsouzenou ženu k mřížím okna cely na několik hodin.