Počet lidí odsouzených k nepodmíněnému trestu se od začátku roku mírně snížil. Přispěla k tomu trestní reforma, která zmírnila postihování opakovaných drobných krádeží a neplacení výživného. České věznice jsou přesto zaplněné přibližně z 95 procent. Vládní koalice považuje některé změny za příliš benevolentní a chce část trestů opět zpřísnit.
V celách ruzyňské věznice jsou obvinění čekající na rozhodnutí soudu i lidé, kteří si už odpykávají trest. Podobně jako další nápravná zařízení v Česku je i ruzyňská věznice téměř plná. Ke konci loňského roku přesahovala zaplněnost českých věznic 97 procent.
Od ledna se počet lidí odsouzených k nepodmíněnému trestu snížil přibližně o dva procentní body. Podle Vězeňské služby ale takový pokles práci personálu výrazně neusnadnil.
„Myslím, že ta dvě procenta nejsou v práci našeho personálu příliš znatelná. Pokud máme méně vězňů, můžeme se ale více individuálně věnovat těm, kteří jsou motivovaní a individuální zacházení potřebují,“ uvedl náměstek generálního ředitele Vězeňské služby Zbyšek Trepeš.
Přes tři sta odsouzených bylo propuštěno
Pokles počtu vězňů souvisí s trestní reformou, která začala platit na začátku letošního roku a představuje největší změnu trestního práva za posledních patnáct let. Nová pravidla se týkají mimo jiné postihování opakovaných drobných krádeží a zanedbání povinné výživy. V souvislosti se změnou zákona bylo hned na začátku ledna propuštěno přes tři sta odsouzených.
- Počet vězňů se dlouhodobě pohybuje kolem dvaceti tisíc. V evropském srovnání patří Česko mezi země s vysokým podílem nepodmíněných trestů. Pobyt jednoho vězně stojí stát přibližně dva tisíce korun denně.
- Nejčastěji se lidé dostávají za mříže kvůli krádežím.
- V následujících měsících by mělo přispět k poklesu počtu vězňů zmírnění postihů za opakované drobné delikty. To se týká i zanedbání povinné výživy, za což si na konci minulého roku odpykávalo trest více než devět set lidí.
- U obou trestných činů mají soudci od začátku roku větší prostor pro ukládání alternativních sankcí. Patří mezi ně například domácí vězení nebo zákaz činnosti, třeba řízení motorových vozidel.
- Častější využívání alternativních trestů Vězeňské službě pomáhá, ta se ale nadále potýká s personálním podstavem. Aktuálně jí chybí přibližně devět set zaměstnanců.
Současná vládní koalice ale změnu u neplacení výživného považuje za příliš benevolentní. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) proto chce od příštího roku postihy znovu zpřísnit. „To, že se to v minulém období změnilo, byla podle mě chyba. Bylo to uspěchané,“ sdělil.
Opozice naopak upozorňuje, že pobyt ve vězení může schopnost rodiče hradit výživné ještě více omezit. „Když jste ve výkonu trestu odnětí svobody, nemůžete být pracovně aktivní. Máte tedy daleko nižší příjmy a nemůžete tak efektivně hradit životní potřeby dítěte,“ podotkla členka sněmovního ústavně-právního výboru Kateřina Stojanová (Piráti). V podobných případech by podle opozice měli soudci častěji sahat po alternativních trestech.
Tejc: Trestní politiku nelze řídit podle zaplněnosti věznic
Ministr spravedlnosti připouští, že věznice mají problémy s kapacitou. Nejvýraznější jsou podle něj v odděleních se zvýšenou ostrahou. Další tresty ale pouze kvůli zaplněnosti věznic zmírňovat nechce. „Nemyslím si, že bychom měli trestní politiku přizpůsobovat tomu, jak plné jsou věznice, ale tomu, co je spravedlivé a správné a zda skutečně chceme některé lidi izolovat,“ prohlásil Tejc.
Současnou situaci ministr považuje za zvládnutelnou. „To, že jsou věznice naplněné, je pravda, ale bývaly daleko horší časy. Myslím, že současný stav je bez problémů zvládnutelný,“ dodal.
Podle někdejší ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) stát zanedbává takzvanou restorativní justici – ta se vedle potrestání pachatele zaměřuje na nápravu způsobené újmy, odpovědnost pachatele a potřeby oběti. „I kdyby došlo k aktuálnímu poklesu, buďme za něj rádi. Musíme ale zcela jinak přistoupit k takzvané restorativní justici. Tam panuje ohromná nespokojenost, protože jediné, co od pana ministra slyším, je, že budeme zvyšovat tresty,“ míní Decroix.
„Vláda dělá krok zpět. Chápu, že počet vězňů nemůže být jediným měřítkem. Problém je spíš v tom, že systém jako takový není efektivní,“ míní místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN).
Přísnější postihy chce Tejc vedle neplatičů výživného prosadit také například u lidí, kteří týrají zvířata. Některé předlohy zpřísňující tresty už projednává sněmovna.
Koalice zvažuje tresty od třinácti let
Po prázdninách chce ministr s opozicí jednat také o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti. Podle záměru resortu by soudy mohly za nejzávažnější trestné činy, například za vraždu, posílat do vězení pachatele už od třinácti let. Nyní začíná trestní odpovědnost v patnácti letech.
„Jestli opravdu chceme třináctileté děti zavírat do vězení, jsme jako společnost úplní blázni, protože je žádným způsobem nenapravíme. Vytvoříme si z nich celoživotní recidivisty,“ varovala Decroix.
Předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé) naopak argumentuje závažností činů spáchaných dětmi. „Řekněte tento argument rodičům, jejichž děti byly zmrzačeny, nebo dokonce zavražděny. I v loňském roce došlo ze strany nedospělců k šesti trestným činům vraždy,“ uvedla.
Koalice návrh zdůvodňuje také rostoucí brutalitou činů páchaných dětmi. Ministerstvo spravedlnosti by návrh mělo dokončit na podzim. Tejc odmítá, že by plánované zpřísnění trestů muselo situaci ve věznicích výrazně zhoršit. Resort se podle něj chce nyní zaměřit především na práci s odsouzenými.
Vězeňské službě chybí stovky zaměstnanců
Situaci ve věznicích komplikuje také dlouhodobý nedostatek zaměstnanců. Vězeňské službě nyní chybí přibližně devět set pracovníků. Nové uchazeče se snaží přilákat mimo jiné náborovým příspěvkem ve výši padesáti tisíc korun a stabilizačními příplatky.
Podle Trepeše ale o zaměstnance soupeří také jednotlivé bezpečnostní sbory. „Konkurence panuje i mezi bezpečnostními sbory, protože s personálním podstavem se potýká každý z nás. Dochází tak mezi námi k určitému kanibalismu,“ popsal.
Větší počet zaměstnanců by podle Vězeňské služby umožnil intenzivnější individuální práci s odsouzenými. Pomoci by mohlo také častější ukládání alternativních trestů, které by omezilo další růst počtu lidí ve věznicích.
