Vězeňství

Česko patří v Evropské unii mezi státy s nejvyšším počtem vězňů na sto tisíc obyvatel, hůř jsou na tom jen Maďarsko a Polsko. Podle advokáta, odborníka na trestní právo a vysokoškolského pedagoga Tomáše Gřivny je problém jak v systému trestání, tak ve vysoké recidivě. Pomoci snížit počet vězňů by mohla vládou schválená novela trestního zákoníku. Gřivna ale neočekává, že by výraznějším způsobem přispěla k celkovému snížení počtu vězněných osob.

Britské úřady si nevědí rady s přeplněnými věznicemi. Rozhodly se proto zkrátit dobu, po níž je možné odsouzené předčasně propustit na svobodu. Věří, že to káznicím uleví a podaří se v nich znovu nastolit pořádek. Plán ale od začátku naráží na potíže.

Situace v českém vězeňství je podle prezidenta Petra Pavla velmi vážná. Přednostně je podle něj potřeba řešit personální stabilizací Vězeňské služby ČR. Prezident to řekl po debatě se zástupci státní správy, odborné veřejnosti a neziskového sektoru.

Už půl roku musí systém domácího vězení fungovat bez elektronických náramků. Probační úředníci teď odsouzené kontrolují namátkově – minimálně čtyřikrát měsíčně. To jim brání v jiné práci. Soutěžení dodavatele nových náramků by mělo začít do konce roku.

Minimálně třetina chirurgických zákroků vězeňské nemocnice na Pankráci se týkala takzvaných sebepoškozovačů. Vězňů, kteří si poškozováním vlastního těla snažili vymoci dosažení svých požadavků. Metody poškozování byly široké od pozření jedovatých látek přes pálení až k polykání nůžek či dalších ostrých předmětů. Od roku 1989 do dubna 1992 se žádnému z nich na Pankráci nepodařilo zabít se.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Odvolací Krajský soud v Ústí nad Labem potvrdil rozhodnutí litoměřického okresního soudu, podle kterého se dozorci v litoměřické věznici nedopustili trestného činu. Obžaloba je vinila z bezdůvodného napadení cizince. Proti usnesení litoměřického soudu podala stížnost na krajský soud státní zástupkyně.

Jedněmi z prvních dokladů o přechodném uvolňování poměrů v socialistickém Československu byly dvě amnestie z let 1960 a 1962. Ty přinesly podle nové studie změnu podmínek v trestnicích. Politickým vězňům, kteří se na svobodu nedostali, ale paradoxně přitížily. Stejně jako těm odsouzeným později – za normalizace.

Pomoci lidem s trestní minulostí s integrací do společnosti se snaží osvětová akce Yellow Ribbon Run neboli běh se žlutou stužkou. Pod heslem „Uteč předsudkům“ se v úterý šestým rokem na startovní čáře v pražském lesoparku Řepy schází lidé po výkonu trestu, zaměstnavatelé i pracovníci státních institucí.

Snaha nového režimu polidštit stát a státní instituce se promítla i do oblasti vězeňství: k obviněným ve vazební věznici v Příbrami mělo být v rámci experimentu důsledně přistupováno jako k nevinným.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.