Situace v českém vězeňství je podle prezidenta Petra Pavla velmi vážná. Přednostně je podle něj potřeba řešit personální stabilizací Vězeňské služby ČR. Prezident to řekl po debatě se zástupci státní správy, odborné veřejnosti a neziskového sektoru.
Situace v českém vězeňství je vážná, řekl Pavel
Prezident Pavel o Debatě o problémech ve vězeňství (zdroj: ČT24)
Pavel poznamenal, že vězeňství v Česku se věnuje už dlouhodobě, některé z věznic i navštívil. „Situace je velmi vážná. Netýká se to jen platů, přestože jde o jeden ze základních problémů, ale mnohem širšího okruhu otázek, které se prolínají do působnosti ministerstva sociálních věcí, resortu spravedlnosti, zdravotnictví, školství a dalších,“ řekl.
„Náš trestní systém do značné míry supluje deficity sociálního systému, což je špatně. České věznice jsou přeplněné,“ upozornil Pavel s tím, že to stát stojí mnoho peněz. Zmínil také, že stát trestá vězením i trestné činy, které jiné země považují za přestupky. Odmítl ale, že by řešením problému mohla být amnestie. Ta by podle něj bez předchozí změny trestní politiky přinesla více škody než užitku.
Propustit vězně, aniž by byly připravené následné sociální programy pomoci, by podle něj znamenalo, že minimálně sedmdesát procent odsouzených se v krátké době vrátí za mříže. Dodal, že o amnestii v podobě zkrácení či odpuštění některých trestů by bylo možné diskutovat až poté, co se u některých trestných činů sníží sazby, nebo pokud stát například změní legislativu ohledně omamných látek.
Události: Reforma trestní politiky (zdroj: ČT24)
Resort chystá novelu
„Cesta, jak napravit tento systém, spočívá v komplexním přístupu,“ podotkl s tím, že je nutné začít konat hned. „Některé kroky lze začít řešit okamžitě. A to je především stabilizace personálu,“ míní prezident. Velmi rychle podle něj také lze předložit návrh novely trestního zákoníku. „Dle informací, které jsem dnes (v úterý) dostal, předpokládám, že to bude už letos v září,“ předeslal.
Podle náměstka ministra spravedlnosti Karla Dvořáka chce úřad do konce září novelu předložit vládě tak, aby ji zákonodárci stihli schválit ještě v tomto volebním období. Podle ní by například neplatiči alimentů nově nemuseli dostávat pouze nepodmíněné tresty. Alternativní sankce by měly platit také v případě opakovaných drobných krádeží.
„Máme celou řadu odsouzených, kteří spáchali trestný čin spočívající v odcizení lahve rumu v samoobsluze. Myslím, že není spravedlivé ani efektivní, abychom takové lidi zavírali do vězení,“ podotkl Dvořák.
Za mřížemi je téměř dvacet tisíc lidí
V České republice jsou dva typy věznic. Prvním jsou vazební, v nichž jsou drženi obvinění, druhým typem jsou věznice, ve kterých odsouzení vykonávají trest odnětí svobody. V současné době je v tuzemsku deset vazebních věznic a pětadvacet věznic, jejichž ostrahu a správu má na starosti Vězeňská služba ČR.
Za mřížemi je v současné době téměř dvacet tisíc lidí. Dle zprávy Rady Evropy o stavu vězeňství v roce 2023 je Česko se 176 vězni na sto tisíc obyvatel deváté v Evropě. Ve srovnání s ostatními zeměmi je v tuzemsku za mřížemi více žen, kterých je mezi vězni 8,5 procenta. Podle žebříčku Eurostatu počet vězňů v tuzemsku v roce 2022 na sto tisíc obyvatel činil 194.
Počty vězňů začaly stoupat po roce 2021 a trend pokračuje. Zatímco v roce 2022 přibylo za celý rok asi čtyři sta vězňů, v roce 2023 počet lidí za mřížemi vzrostl přibližně o pět set. „V tuto chvíli jsou věznice a vazební věznice naplněny v průměru na 97 procent. Lze tedy říci, že jsou naplněny zcela,“ upozornil na konci loňského roku šéf Vězeňské služby ČR Simon Michailidis.
Efektivní tresty mimo vězení
Michalidis připustil i používání jiných trestů, než je trest odnětí svobody, pokud zůstanou efektivní. „Jednak zůstanou pociťovány jako trest nebo sankce, ale zároveň člověka, kterého se týká neoddálí společnosti a nesníží jeho šance na nápravu,“ vysvětlil. Jako příklad uvedl domácí vězení nebo finanční sankce.
„Ukládání trestu je výsostně právem a povinností soudu. V kvalitě soudců by výraznou roli měl sehrát vzdělávací proces, zkušenosti jednotlivých soudců, ale také nastavení legislativy,“ přiblížila vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.
Podle ní je velmi důležitá práce Probační a mediační služby, která zjišťuje informace o pachateli trestného činu, aby soud uložil efektivní trest.
Probační a mediační služba podle Bradáčové má dostatečné odborné znalosti, ale není personálně zajištěna. „Na jednoho pracovníka připadá osmdesát až devadesát případu, ve velkých městech to může být ještě více. Ve světě je to přibližně čtyřicet případů na jednoho pracovníka,“ přiblížila.
Události, komentáře: Fungování vězeňské služby v Česku (zdroj: ČT24)
Chybějící zaměstnanci
Napříč Českem navíc chybí v těchto zařízeních zhruba tisícovka zaměstnanců, z toho tři čtvrtiny strážných a dozorců. „Chybí také vychovatelé, pedagogové, lékaři i zdravotní sestry,“ upozornil redaktor ČT Filip Šusta. Na konci roku 2023 u Vězeňské služby ČR pracovalo necelých jedenáct tisíc lidí.
Nejhorší personální situace panuje v obou pražských věznicích, ve Valdicích, Plzni a Kynšperku nad Ohří. „Je to rozvrstveno, dá se říct, rovnoměrně. Až na pražské věznice, kde je podstav výraznější,“ podotkla mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová. „Ve věznicích, kde je podstav výrazný, se slouží velké množství přesčasů nebo tam dojíždějí zaměstnanci z jiných zařízení,“ popsal Šusta.
O práci ve věznicích není zájem dlouhodobě a řada příslušníků ze sboru odchází. Na vině je podle odborníků vysoká psychická náročnost práce i nízké platy. Nástupní plat činí necelých 32 tisíc korun. Nové lidi má proto lákat náborový příspěvek, který dělá až 150 tisíc korun. U přijímacích testů navíc uspěje jen každý sedmý uchazeč, většina odmítnutých neprojde psychotesty. Několik desítek nováčků se loni podařilo přijmout z řad propuštěných zaměstnanců České pošty.
Zvýšená agresivita
S klesajícím počtem personálu stoupá agresivita odsouzených, a to jak vůči spoluvězňům, tak i vůči dozorcům. „Jedno úzce souvisí s druhým. Personální poddimenzovanost má dopady mimo jiné i na chování vězňů. Intolerance stoupá jak mezi vězněnými osobami vzájemně, tak vůči příslušníkům a zaměstnancům,“ sdělila serveru Seznam Zprávy Prunerová.
„Počty fyzických napadání příslušníků vězněnými osobami či alespoň pokusy o ně bohužel stoupají. Jednoznačnou příčinu zatím nikdo exaktně nezkoumal,“ nechal se loni v prosinci slyšet Michailidis. Zatímco v roce 2014 Vězeňská služba ČR zaznamenala osmnáct případů, kdy došlo k napadení dozorce, loni už to bylo 58 včetně dvou pokusů o jeho vraždu, upozornil Šusta.
Sbor podle Michailidise na trend verbálního i fyzického násilí reaguje větším důrazem na profesní přípravu v krizové komunikaci i služebních zákroků.
V loňském roce se podařilo dvěma vězňům utéct ze střeženého prostoru, dozorci je ale obratem zadrželi. V roce 2022 neutekl nikdo, o rok dříve jeden vězeň.
Od ledna letošního roku měly původně začít platit nové normy, podle nichž by měl každý vězeň mít k dispozici více ubytovacího prostoru. Ministerstvo se úpravu rozhodlo o tři roky odložit s tím, že ji nedokáže zajistit. Právě kolektivní ubytování vězňů je přitom podle Českého helsinského výboru největším problémem vězeňství, vytváří mimořádně rizikové prostředí a výrazně snižuje možnosti výchovného působení na odsouzené.
Nejpřeplněnější věznice v Evropě jsou na Kypru
Podle zmiňované zprávy Rady Evropy mělo v lednu 2023 dvanáct evropských zemí stoprocentní nebo vyšší obsazenost věznic. Za Kyprem se 166 procenty, Rumunskem (120 procent) a Francií (119 procent) se umístily Belgie, Maďarsko, Itálie, Slovinsko, Řecko, Švédsko, Severní Makedonie, Chorvatsko a Turecko.
V průměru bylo v zemích Rady Evropy na konci loňského ledna 124 vězňů na sto tisíc obyvatel. Nejvyšší počet má Turecko, kde na sto tisíc obyvatel připadá 408 vězňů, následuje Gruzie (256) a Ázerbájdžán (244). Naopak méně než padesát vězňů na sto tisíc obyvatel měly na konci loňského ledna Island či Finsko.