Podle návrhu ministerstva spravedlnosti mají soudci dostat možnost finančně potrestat kteréhokoli pachatele. Peněžité tresty jsou už tři roky za sebou častější než nepodmíněné odnětí svobody. Pokud odsouzený nezaplatí, změní se mu trest automaticky na vězení. Záměr ministerstva podporuje i státní zastupitelství.
„Máme na evropské poměry nejvíc trestů odnětí svobody, my a Slovensko. To znamená, pokud západní státy, kterým se chceme přiblížit, začínají trestat alternativním trestem více než tím odnětím svobody, tak to je i náš cíl,“ vysvětlil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Počet vězňů v Česku se během covidové pandemie propadl pod devatenáct tisíc. Od té doby ale postupně stoupá až k současným téměř dvaceti tisícům. Náklady státu na každého vězně jsou průměrně osmnáct set korun denně. Za rok stojí celý vězeňský systém třináct miliard.
Finanční sankce je hlavním trestem v pětině případů podobně jako vězení. Častější už je jenom podmínka. Resort spravedlnosti i žalobci chtějí, aby peněžitý trest byl nově univerzální. „To znamená, že by soudce musel nejdříve zvážit, zda jsou dány podmínky pro uložení peněžitého trestu, a teprve poté uvažoval o trestu odnětí svobody,“ vysvětlil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.
Ministerstvo spravedlnosti navrhuje, aby od poloviny příštího roku soudci přestali být omezeni pravidly, podle kterých můžou finančně potrestat jen některé pachatele. Nově by mohli dát pokutu každému, kdo bude schopný ji zaplatit. „Mimo jiné proto, že jenom z těchto peněžitých trestů v zásadě jsme schopni odškodňovat oběti trestné činnosti,“ doplnil Blažek.
Návrh vítá i opozice
Justice loni od pachatelů vybrala necelou půlmiliardu. Desetinu z toho dostaly oběti trestných činů, většina peněz se přesunula do státního rozpočtu. Posílení peněžitých trestů je součástí reformy trestní politiky. Návrh vítá i hnutí ANO, podle kterého měl být předložen už dřív.
„Umožňuje to, aby se opravdu rozlišil ten grázl, který si zaslouží kriminál, od toho, který prostě se narodil v nešťastné rodině, v nešťastném prostředí,“ poznamenala exministryně a předsedkyně sněmovního podvýboru pro justici Helena Válková (ANO).
Posledním medializovaným případem, kdy soud volil jako hlavní trest pokutu, byla kauza vedoucí k odchodu moravskoslezského hejtmana Jana Krkošky. Byl součástí organizované skupiny, která uplácela lékaře. Krkoška odstoupil ze všech veřejných funkcí a proti rozsudku se neodvolal. Ten už tak je pravomocný.
Počet peněžitých trestů dlouhodobě stoupá. Z padesáti tisíc odsouzených jich loni muselo jako hlavní trest platit téměř deset tisíc. Do vězení jich soudy poslaly o několik desítek víc. Peněžité tresty překonaly ty nepodmíněné poprvé v roce 2021. Ještě před devíti lety ale bylo trestů vězení čtyřikrát víc než těch finančních. Kolik má odsouzený zaplatit, soud určuje podle jeho majetku a příjmů.
Za mřížemi je v Česku dlouhodobě kolem dvaceti tisíc lidí. Nejvýrazněji jejich počet klesl před jedenácti lety po amnestii prezidenta Václava Klause. Velká část propuštěných se ale do vězení zase vrátila a za čtyři roky na tom byly věznice opět stejně.
