Izrael údajně omezil humanitární pomoc pro Gazu, Netanjahu chce plán proti rozkrádání

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal armádě dva dny na to, aby vypracovala plán, jak zabránit teroristickému hnutí Hamás v rozkrádání humanitární pomoci v Pásmu Gazy, informují izraelská média. Podle nejmenovaného izraelského činitele vláda zatím zastavila dodávky pomoci do Gazy, nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala o doručení první zásoby zdravotnického materiálu od 2. března. Úřady v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že při čtvrtečních izraelských útocích zahynulo 65 Palestinců.

Izraelská armáda dlouhodobě tvrdí, že Hamás humanitární pomoc rozkrádá a zneužívá. Z tohoto důvodu, a také ve snaze přimět Hamás k propuštění zbývajících rukojmí, vláda židovského státu nepouštěla do Pásma Gazy humanitární pomoc od začátku března skoro tři měsíce. Humanitární organizace a úřady OSN ale tvrdí, že předtím neměly informace o tom, že by Hamás dodávky pomoci ve větším množství rozkrádal.

Od konce května pomoc v Pásmu Gazy rozděluje organizace Humanitární nadace pro Gazu (GHF) podporovaná Izraelem, která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Na území rozlohou menší než Praha ale vytvořila pouhá čtyři distribuční střediska. Jedno je v centrální části jižně od koridoru Necarim, jímž izraelská armáda pásmo rozdělila, a tři jsou na jihu v oblasti Rafahu nedaleko egyptských hranic.

V katastrofálních podmínkách v pásmu přežívá přes dva miliony lidí. Téměř každý den zde umírají Palestinci čekající na jídlo při izraelské střelbě, kterou armáda označuje za varovné výstřely kvůli osobám, které se k ní přiblížily údajně podezřelým způsobem.

Podle OSN množství pomoci nestačí

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) v úterý uvedl, že nezávisle ověřil zabití nejméně 410 lidí, kteří se snažili dostat k distribučním centrům humanitární pomoci organizace GHF. Podle OSN a pozorovatelů nadace nezajišťuje potřebný přísun pomoci a nectí humanitární principy nestrannosti a nezávislosti.

Server Times of Israel (ToI) v noci ze středy na čtvrtek citoval zprávu stanice Channel 12, která s odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele uvedla, že izraelská vláda humanitární pomoc do Gazy znovu zastavila, dokud armáda nepředloží plán, jak zabránit Hamásu v rozkrádání pomoci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jí na to dal dva dny.

Podle stanice Channel 12 k tomuto plánu Netanjahu armádu vyzval poté, co mu krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič pohrozil odchodem z kabinetu.

Na portálu Tol bylo ve čtvrtek zveřejněno video z palestinských médií, na nichž jsou kamiony s humanitární pomocí v severní části Pásma Gazy. Potraviny z nich podle zpráv, které nelze nezávisle ověřit, rozdávají lidem místní klany a skupiny, které operují pod správou teroristického hnutí Hamás.

WHO doručila první zdravotnický materiál od 2. března

Světová zdravotnická organizace do Pásma Gazy mezitím ve středu doručila první zdravotnické vybavení od 2. března. Informaci oznámil na síti X šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Jednalo se podle něj o devět kamionů s klíčovým zdravotnickým materiálem – o dva tisíce jednotek krve a patnáct set jednotek krevní plazmy.

Pomoc byla podle šéfa WHO do Pásma doručena přes přechod Kerem Šalom s Izraelem a nedošlo k žádnému rabování. Izrael blokádu humanitární pomoci do Pásma Gazy částečně uvolnil v květnu po téměř třech měsících.

„Zásoby budou v následujících dnech distribuovány do prioritních nemocnic. Krev a plazma byly dodány do chladírenského zařízení Násirova zdravotnického komplexu, odkud budou dále distribuovány do nemocnic, které čelí kritickému nedostatku, v souvislosti s rostoucím počtem zranění, z nichž mnohá souvisejí s incidenty na místech distribuce potravin,“ sdělil šéf WHO. Další čtyři kamiony s pomocí podle něj čekají na přechodu Kerem Šalom a několik dalších je na cestě do Gazy.

Dodanou pomoc však šéf Světové zdravotnické organizace označil za „pouhou kapku v moři“ s ohledem na množství pomoci, které válkou zničené území potřebuje. „WHO vyzývá k okamžitému, neomezenému a trvalému dodávání zdravotnické pomoci do Gazy všemi možnými cestami,“ dodal.

Počty obětí stále rostou

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zabito na 56 tisíc Palestinců. Oběti stále přibývají.

Zdravotníci v Pásmu Gazy podle agentury AP uvedli, že během čtvrtečních izraelských útoků zahynulo v pásmu nejméně šestapadesát Palestinců, včetně tří čekajících na distribuci humanitární pomoci. Izraelská armáda údajně zaútočila leteckými údery a střelbou na předměstí města Gaza, v oblasti města Chán Júnis na jihu pásma a u silnice ve střední části pásma.

Při úderu na školu poskytující útočiště lidem vyhnaným boji na předměstí Šajch Radván zahynulo nejméně devět lidí, uvedla agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Při úderu na stanový tábor pro lidi vysídlené boji u Chán Júnisu údajně zahynulo dalších devět lidí. Tři lidi měly zabít a desítky dalších zranit izraelské síly střelbou na dav lidí čekajících u silnice na kamiony s humanitární pomocí. Armáda židovského státu se podle agentury k incidentům prozatím nevyjádřila.

Summit EU vyzval k okamžitému příměří

Čtvrteční summit Evropské unie v Bruselu vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí, vyplývá ze zveřejněných závěrů vrcholné unijní schůzky, které prezidenti a premiéři zemí EU přijali.

Humanitární situaci v Gaze přitom označili za katastrofální a zoufalou. Zmínili se v této souvislosti zejména o nepřijatelném počtu civilních obětí a rozsahu hladovění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 35 mminutami

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 58 mminutami

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
před 1 hhodinou

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka a viceprezidentka Julie Paceová.
před 1 hhodinou

Írán odmítl návrh příměří s USA, podle AFP ho neschválil ani Trump

Írán odmítl Pákistánem předložený návrh na příměří se Spojenými státy, přičemž zdůraznil nutnost trvalého ukončení války, píše agentura Reuters s odkazem na íránskou státní agenturu IRNA. Teherán v zamítavé odpovědi, kterou předal Pákistánu, uvedl deset vlastních požadavků, kterými podmiňuje souhlas s ukončením války. Mimo jiné žádá ukončení všech konfliktů na Blízkém východě, úmluvu o bezpečné plavbě Hormuzským průlivem či zrušení sankcí, které byly na Írán uvaleny. Agentura AFP předtím s odkazem na svůj zdroj z Bílého domu uvedla, že šéf Bílého domu Donald Trump předložený návrh neschválil.
05:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
14:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Další šance pro Timmyho. Mohl by ho vyzvednout katamarán

Velryba uvázlá na mělčině na severu Německa, jejíž záchranu úřady před několika dny vzdaly, má znovu naději na vyproštění. Záchranáři podle ministra životního prostředí spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko Tilla Backhause nově zvažují vyzvednutí mladého keporkaka s pomocí katamaránu a jeho následný transport z Baltu do Severního moře. Informoval o tom deník Bild s tím, že záviset bude na úterní prohlídce, kdy odborníci znovu zhodnotí šance velryby.
před 5 hhodinami

Exgubernátor Kurské oblasti půjde na 14 let do vězení za braní úplatků při stavbě opevnění

Ruský soud uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi čtrnáctiletý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici, informovala státní agentura TASS.
před 5 hhodinami
Načítání...