Izrael údajně omezil humanitární pomoc pro Gazu, Netanjahu chce plán proti rozkrádání

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal armádě dva dny na to, aby vypracovala plán, jak zabránit teroristickému hnutí Hamás v rozkrádání humanitární pomoci v Pásmu Gazy, informují izraelská média. Podle nejmenovaného izraelského činitele vláda zatím zastavila dodávky pomoci do Gazy, nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala o doručení první zásoby zdravotnického materiálu od 2. března. Úřady v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že při čtvrtečních izraelských útocích zahynulo 65 Palestinců.

Izraelská armáda dlouhodobě tvrdí, že Hamás humanitární pomoc rozkrádá a zneužívá. Z tohoto důvodu, a také ve snaze přimět Hamás k propuštění zbývajících rukojmí, vláda židovského státu nepouštěla do Pásma Gazy humanitární pomoc od začátku března skoro tři měsíce. Humanitární organizace a úřady OSN ale tvrdí, že předtím neměly informace o tom, že by Hamás dodávky pomoci ve větším množství rozkrádal.

Od konce května pomoc v Pásmu Gazy rozděluje organizace Humanitární nadace pro Gazu (GHF) podporovaná Izraelem, která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Na území rozlohou menší než Praha ale vytvořila pouhá čtyři distribuční střediska. Jedno je v centrální části jižně od koridoru Necarim, jímž izraelská armáda pásmo rozdělila, a tři jsou na jihu v oblasti Rafahu nedaleko egyptských hranic.

V katastrofálních podmínkách v pásmu přežívá přes dva miliony lidí. Téměř každý den zde umírají Palestinci čekající na jídlo při izraelské střelbě, kterou armáda označuje za varovné výstřely kvůli osobám, které se k ní přiblížily údajně podezřelým způsobem.

Podle OSN množství pomoci nestačí

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) v úterý uvedl, že nezávisle ověřil zabití nejméně 410 lidí, kteří se snažili dostat k distribučním centrům humanitární pomoci organizace GHF. Podle OSN a pozorovatelů nadace nezajišťuje potřebný přísun pomoci a nectí humanitární principy nestrannosti a nezávislosti.

Server Times of Israel (ToI) v noci ze středy na čtvrtek citoval zprávu stanice Channel 12, která s odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele uvedla, že izraelská vláda humanitární pomoc do Gazy znovu zastavila, dokud armáda nepředloží plán, jak zabránit Hamásu v rozkrádání pomoci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jí na to dal dva dny.

Podle stanice Channel 12 k tomuto plánu Netanjahu armádu vyzval poté, co mu krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič pohrozil odchodem z kabinetu.

Na portálu Tol bylo ve čtvrtek zveřejněno video z palestinských médií, na nichž jsou kamiony s humanitární pomocí v severní části Pásma Gazy. Potraviny z nich podle zpráv, které nelze nezávisle ověřit, rozdávají lidem místní klany a skupiny, které operují pod správou teroristického hnutí Hamás.

WHO doručila první zdravotnický materiál od 2. března

Světová zdravotnická organizace do Pásma Gazy mezitím ve středu doručila první zdravotnické vybavení od 2. března. Informaci oznámil na síti X šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Jednalo se podle něj o devět kamionů s klíčovým zdravotnickým materiálem – o dva tisíce jednotek krve a patnáct set jednotek krevní plazmy.

Pomoc byla podle šéfa WHO do Pásma doručena přes přechod Kerem Šalom s Izraelem a nedošlo k žádnému rabování. Izrael blokádu humanitární pomoci do Pásma Gazy částečně uvolnil v květnu po téměř třech měsících.

„Zásoby budou v následujících dnech distribuovány do prioritních nemocnic. Krev a plazma byly dodány do chladírenského zařízení Násirova zdravotnického komplexu, odkud budou dále distribuovány do nemocnic, které čelí kritickému nedostatku, v souvislosti s rostoucím počtem zranění, z nichž mnohá souvisejí s incidenty na místech distribuce potravin,“ sdělil šéf WHO. Další čtyři kamiony s pomocí podle něj čekají na přechodu Kerem Šalom a několik dalších je na cestě do Gazy.

Dodanou pomoc však šéf Světové zdravotnické organizace označil za „pouhou kapku v moři“ s ohledem na množství pomoci, které válkou zničené území potřebuje. „WHO vyzývá k okamžitému, neomezenému a trvalému dodávání zdravotnické pomoci do Gazy všemi možnými cestami,“ dodal.

Počty obětí stále rostou

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zabito na 56 tisíc Palestinců. Oběti stále přibývají.

Zdravotníci v Pásmu Gazy podle agentury AP uvedli, že během čtvrtečních izraelských útoků zahynulo v pásmu nejméně šestapadesát Palestinců, včetně tří čekajících na distribuci humanitární pomoci. Izraelská armáda údajně zaútočila leteckými údery a střelbou na předměstí města Gaza, v oblasti města Chán Júnis na jihu pásma a u silnice ve střední části pásma.

Při úderu na školu poskytující útočiště lidem vyhnaným boji na předměstí Šajch Radván zahynulo nejméně devět lidí, uvedla agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Při úderu na stanový tábor pro lidi vysídlené boji u Chán Júnisu údajně zahynulo dalších devět lidí. Tři lidi měly zabít a desítky dalších zranit izraelské síly střelbou na dav lidí čekajících u silnice na kamiony s humanitární pomocí. Armáda židovského státu se podle agentury k incidentům prozatím nevyjádřila.

Summit EU vyzval k okamžitému příměří

Čtvrteční summit Evropské unie v Bruselu vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí, vyplývá ze zveřejněných závěrů vrcholné unijní schůzky, které prezidenti a premiéři zemí EU přijali.

Humanitární situaci v Gaze přitom označili za katastrofální a zoufalou. Zmínili se v této souvislosti zejména o nepřijatelném počtu civilních obětí a rozsahu hladovění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lhal a nenastínil řešení problémů, reagují opoziční demokraté na Trumpovu zprávu o stavu unie

Guvernérka státu Virginie Abigail Spanbergerová v odpovědi demokratů na projev amerického prezidenta Donalda Trumpa o stavu unie uvedla, že šéf Bílého domu lhal a nepředstavil řešení problémů, kterým Spojené státy čelí. Zároveň řekla, že Trumpova imigrační politika „roztrhává rodiny“ a že prezident ničí pověst USA jakožto „dobré síly“.
před 26 mminutami

Trump prý preferuje diplomacii ve sporu s Íránem

Americký prezident Donald Trump v noci na středu prohlásil, že nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. V projevu o stavu unie zároveň řekl, že preferuje diplomatické řešení sporu s Teheránem. Prezident rovněž zopakoval svá dřívější tvrzení, že ukončil osm válek a že Rusko by nezahájilo invazi na Ukrajinu, kdyby byl tehdy prezidentem.
05:57Aktualizovánopřed 33 mminutami

VideoHosté 90' ČT24 řešili okolnosti pokračující ruské agrese i vývoj na frontě

Už pátým rokem se Ukrajina brání otevřené plnohodnotné ruské invazi. Bránící se země má za sebou už čtyři roky houževnaté obrany i nezměrného utrpení. Vysokou cenu však platí i Rusko. Dopady dění na Ukrajině pociťuje celý svět. Mezitím pokračují vyjednávání o podpoře Ukrajiny ze strany západních spojenců – jak materiální, tak i vojenské. Do rozhovorů se zapojuje i americká administrativa. Hosté pořadu 90' ČT24 probrali okolnosti pokračující ruské agrese, připomněli také vývoj na frontě či humanitární krizi, kterou konflikt přinesl. Debatou provázeli Barbora Maxová a Jakub Szántó.
před 43 mminutami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
02:09Aktualizovánopřed 50 mminutami

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

USA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Trump se věnoval zejména domácí politice a ekonomice a v závěru také zahraniční politice. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotovaly.
02:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 9 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 11 hhodinami
Načítání...