Izrael údajně omezil humanitární pomoc pro Gazu, Netanjahu chce plán proti rozkrádání

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal armádě dva dny na to, aby vypracovala plán, jak zabránit teroristickému hnutí Hamás v rozkrádání humanitární pomoci v Pásmu Gazy, informují izraelská média. Podle nejmenovaného izraelského činitele vláda zatím zastavila dodávky pomoci do Gazy, nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala o doručení první zásoby zdravotnického materiálu od 2. března. Úřady v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že při čtvrtečních izraelských útocích zahynulo 65 Palestinců.

Izraelská armáda dlouhodobě tvrdí, že Hamás humanitární pomoc rozkrádá a zneužívá. Z tohoto důvodu, a také ve snaze přimět Hamás k propuštění zbývajících rukojmí, vláda židovského státu nepouštěla do Pásma Gazy humanitární pomoc od začátku března skoro tři měsíce. Humanitární organizace a úřady OSN ale tvrdí, že předtím neměly informace o tom, že by Hamás dodávky pomoci ve větším množství rozkrádal.

Od konce května pomoc v Pásmu Gazy rozděluje organizace Humanitární nadace pro Gazu (GHF) podporovaná Izraelem, která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Na území rozlohou menší než Praha ale vytvořila pouhá čtyři distribuční střediska. Jedno je v centrální části jižně od koridoru Necarim, jímž izraelská armáda pásmo rozdělila, a tři jsou na jihu v oblasti Rafahu nedaleko egyptských hranic.

V katastrofálních podmínkách v pásmu přežívá přes dva miliony lidí. Téměř každý den zde umírají Palestinci čekající na jídlo při izraelské střelbě, kterou armáda označuje za varovné výstřely kvůli osobám, které se k ní přiblížily údajně podezřelým způsobem.

Podle OSN množství pomoci nestačí

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) v úterý uvedl, že nezávisle ověřil zabití nejméně 410 lidí, kteří se snažili dostat k distribučním centrům humanitární pomoci organizace GHF. Podle OSN a pozorovatelů nadace nezajišťuje potřebný přísun pomoci a nectí humanitární principy nestrannosti a nezávislosti.

Server Times of Israel (ToI) v noci ze středy na čtvrtek citoval zprávu stanice Channel 12, která s odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele uvedla, že izraelská vláda humanitární pomoc do Gazy znovu zastavila, dokud armáda nepředloží plán, jak zabránit Hamásu v rozkrádání pomoci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jí na to dal dva dny.

Podle stanice Channel 12 k tomuto plánu Netanjahu armádu vyzval poté, co mu krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič pohrozil odchodem z kabinetu.

Na portálu Tol bylo ve čtvrtek zveřejněno video z palestinských médií, na nichž jsou kamiony s humanitární pomocí v severní části Pásma Gazy. Potraviny z nich podle zpráv, které nelze nezávisle ověřit, rozdávají lidem místní klany a skupiny, které operují pod správou teroristického hnutí Hamás.

WHO doručila první zdravotnický materiál od 2. března

Světová zdravotnická organizace do Pásma Gazy mezitím ve středu doručila první zdravotnické vybavení od 2. března. Informaci oznámil na síti X šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Jednalo se podle něj o devět kamionů s klíčovým zdravotnickým materiálem – o dva tisíce jednotek krve a patnáct set jednotek krevní plazmy.

Pomoc byla podle šéfa WHO do Pásma doručena přes přechod Kerem Šalom s Izraelem a nedošlo k žádnému rabování. Izrael blokádu humanitární pomoci do Pásma Gazy částečně uvolnil v květnu po téměř třech měsících.

„Zásoby budou v následujících dnech distribuovány do prioritních nemocnic. Krev a plazma byly dodány do chladírenského zařízení Násirova zdravotnického komplexu, odkud budou dále distribuovány do nemocnic, které čelí kritickému nedostatku, v souvislosti s rostoucím počtem zranění, z nichž mnohá souvisejí s incidenty na místech distribuce potravin,“ sdělil šéf WHO. Další čtyři kamiony s pomocí podle něj čekají na přechodu Kerem Šalom a několik dalších je na cestě do Gazy.

Dodanou pomoc však šéf Světové zdravotnické organizace označil za „pouhou kapku v moři“ s ohledem na množství pomoci, které válkou zničené území potřebuje. „WHO vyzývá k okamžitému, neomezenému a trvalému dodávání zdravotnické pomoci do Gazy všemi možnými cestami,“ dodal.

Počty obětí stále rostou

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zabito na 56 tisíc Palestinců. Oběti stále přibývají.

Zdravotníci v Pásmu Gazy podle agentury AP uvedli, že během čtvrtečních izraelských útoků zahynulo v pásmu nejméně šestapadesát Palestinců, včetně tří čekajících na distribuci humanitární pomoci. Izraelská armáda údajně zaútočila leteckými údery a střelbou na předměstí města Gaza, v oblasti města Chán Júnis na jihu pásma a u silnice ve střední části pásma.

Při úderu na školu poskytující útočiště lidem vyhnaným boji na předměstí Šajch Radván zahynulo nejméně devět lidí, uvedla agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Při úderu na stanový tábor pro lidi vysídlené boji u Chán Júnisu údajně zahynulo dalších devět lidí. Tři lidi měly zabít a desítky dalších zranit izraelské síly střelbou na dav lidí čekajících u silnice na kamiony s humanitární pomocí. Armáda židovského státu se podle agentury k incidentům prozatím nevyjádřila.

Summit EU vyzval k okamžitému příměří

Čtvrteční summit Evropské unie v Bruselu vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí, vyplývá ze zveřejněných závěrů vrcholné unijní schůzky, které prezidenti a premiéři zemí EU přijali.

Humanitární situaci v Gaze přitom označili za katastrofální a zoufalou. Zmínili se v této souvislosti zejména o nepřijatelném počtu civilních obětí a rozsahu hladovění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
před 7 mminutami

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 1 hhodinou

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 2 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 3 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 4 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.