Izrael údajně omezil humanitární pomoc pro Gazu, Netanjahu chce plán proti rozkrádání

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal armádě dva dny na to, aby vypracovala plán, jak zabránit teroristickému hnutí Hamás v rozkrádání humanitární pomoci v Pásmu Gazy, informují izraelská média. Podle nejmenovaného izraelského činitele vláda zatím zastavila dodávky pomoci do Gazy, nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala o doručení první zásoby zdravotnického materiálu od 2. března. Úřady v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že při čtvrtečních izraelských útocích zahynulo 65 Palestinců.

Izraelská armáda dlouhodobě tvrdí, že Hamás humanitární pomoc rozkrádá a zneužívá. Z tohoto důvodu, a také ve snaze přimět Hamás k propuštění zbývajících rukojmí, vláda židovského státu nepouštěla do Pásma Gazy humanitární pomoc od začátku března skoro tři měsíce. Humanitární organizace a úřady OSN ale tvrdí, že předtím neměly informace o tom, že by Hamás dodávky pomoci ve větším množství rozkrádal.

Od konce května pomoc v Pásmu Gazy rozděluje organizace Humanitární nadace pro Gazu (GHF) podporovaná Izraelem, která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Na území rozlohou menší než Praha ale vytvořila pouhá čtyři distribuční střediska. Jedno je v centrální části jižně od koridoru Necarim, jímž izraelská armáda pásmo rozdělila, a tři jsou na jihu v oblasti Rafahu nedaleko egyptských hranic.

V katastrofálních podmínkách v pásmu přežívá přes dva miliony lidí. Téměř každý den zde umírají Palestinci čekající na jídlo při izraelské střelbě, kterou armáda označuje za varovné výstřely kvůli osobám, které se k ní přiblížily údajně podezřelým způsobem.

Podle OSN množství pomoci nestačí

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) v úterý uvedl, že nezávisle ověřil zabití nejméně 410 lidí, kteří se snažili dostat k distribučním centrům humanitární pomoci organizace GHF. Podle OSN a pozorovatelů nadace nezajišťuje potřebný přísun pomoci a nectí humanitární principy nestrannosti a nezávislosti.

Server Times of Israel (ToI) v noci ze středy na čtvrtek citoval zprávu stanice Channel 12, která s odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele uvedla, že izraelská vláda humanitární pomoc do Gazy znovu zastavila, dokud armáda nepředloží plán, jak zabránit Hamásu v rozkrádání pomoci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jí na to dal dva dny.

Podle stanice Channel 12 k tomuto plánu Netanjahu armádu vyzval poté, co mu krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič pohrozil odchodem z kabinetu.

Na portálu Tol bylo ve čtvrtek zveřejněno video z palestinských médií, na nichž jsou kamiony s humanitární pomocí v severní části Pásma Gazy. Potraviny z nich podle zpráv, které nelze nezávisle ověřit, rozdávají lidem místní klany a skupiny, které operují pod správou teroristického hnutí Hamás.

WHO doručila první zdravotnický materiál od 2. března

Světová zdravotnická organizace do Pásma Gazy mezitím ve středu doručila první zdravotnické vybavení od 2. března. Informaci oznámil na síti X šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Jednalo se podle něj o devět kamionů s klíčovým zdravotnickým materiálem – o dva tisíce jednotek krve a patnáct set jednotek krevní plazmy.

Pomoc byla podle šéfa WHO do Pásma doručena přes přechod Kerem Šalom s Izraelem a nedošlo k žádnému rabování. Izrael blokádu humanitární pomoci do Pásma Gazy částečně uvolnil v květnu po téměř třech měsících.

„Zásoby budou v následujících dnech distribuovány do prioritních nemocnic. Krev a plazma byly dodány do chladírenského zařízení Násirova zdravotnického komplexu, odkud budou dále distribuovány do nemocnic, které čelí kritickému nedostatku, v souvislosti s rostoucím počtem zranění, z nichž mnohá souvisejí s incidenty na místech distribuce potravin,“ sdělil šéf WHO. Další čtyři kamiony s pomocí podle něj čekají na přechodu Kerem Šalom a několik dalších je na cestě do Gazy.

Dodanou pomoc však šéf Světové zdravotnické organizace označil za „pouhou kapku v moři“ s ohledem na množství pomoci, které válkou zničené území potřebuje. „WHO vyzývá k okamžitému, neomezenému a trvalému dodávání zdravotnické pomoci do Gazy všemi možnými cestami,“ dodal.

Počty obětí stále rostou

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zabito na 56 tisíc Palestinců. Oběti stále přibývají.

Zdravotníci v Pásmu Gazy podle agentury AP uvedli, že během čtvrtečních izraelských útoků zahynulo v pásmu nejméně šestapadesát Palestinců, včetně tří čekajících na distribuci humanitární pomoci. Izraelská armáda údajně zaútočila leteckými údery a střelbou na předměstí města Gaza, v oblasti města Chán Júnis na jihu pásma a u silnice ve střední části pásma.

Při úderu na školu poskytující útočiště lidem vyhnaným boji na předměstí Šajch Radván zahynulo nejméně devět lidí, uvedla agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Při úderu na stanový tábor pro lidi vysídlené boji u Chán Júnisu údajně zahynulo dalších devět lidí. Tři lidi měly zabít a desítky dalších zranit izraelské síly střelbou na dav lidí čekajících u silnice na kamiony s humanitární pomocí. Armáda židovského státu se podle agentury k incidentům prozatím nevyjádřila.

Summit EU vyzval k okamžitému příměří

Čtvrteční summit Evropské unie v Bruselu vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí, vyplývá ze zveřejněných závěrů vrcholné unijní schůzky, které prezidenti a premiéři zemí EU přijali.

Humanitární situaci v Gaze přitom označili za katastrofální a zoufalou. Zmínili se v této souvislosti zejména o nepřijatelném počtu civilních obětí a rozsahu hladovění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 44 mminutami

Dánsko i Německo poslaly vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž třináct vojáků průzkumné mise z Německa. Americký prezident Donald Trump trvá na získání strategického ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 2 hhodinami

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 3 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...