Izrael opět střílel u center pomoci v Gaze, říkají Palestinci

Při izraelské střelbě u střediska pro distribuci humanitární pomoci na jihu Pásma Gazy zemřelo v úterý podle úřadů kontrolovaných Hamásem 25 lidí. Uvádí to AFP, která s odkazem na civilní ochranu už dopoledne informovala o jiné střelbě u centra pomoci ve střední části Pásma Gazy s 21 mrtvými. K poslednímu incidentu se izraelská armáda zatím nevyjádřila. Na fungování systému distribuce pomoci v Gaze se snesla kritika ze strany OSN. „Zemřít hlady nebo se nechají zabít ve frontě na jídlo,“ popsal tamní podmínky mluvčí Úřadu pro lidská práva.

Mluvčí civilní obrany Mahmúd Basal AFP řekl, že střelba izraelských vojáků a tanků si vyžádala 25 mrtvých. Zasáhla podle něj civilisty, „kteří se pokoušeli dostat k centru s pomocí na severozápadě Rafáhu“. Dodal, že se tak stalo zhruba dva kilometry od střediska, které provozuje organizace Humanitární nadace pro Gazu (GHF) podporovaná Izraelem a Spojenými státy.

Dopoledne už civilní ochrana informovala o jiné střelbě v centrální části Pásma Gazy na lidi čekající na distribuci pomoci ze strany GHF, kde zemřelo 21 lidí a dalších 150 bylo zraněno. Agentura Reuters napsala s odkazem na zdravotnické zdroje, že zahynulo devatenáct lidí. Izraelská armáda k tomuto incidentu uvedla, že prověřuje okolnosti, při kterých byli zraněni lidé, kteří se už v noci na úterý shromáždili poblíž jejích stanovišť. GHF uvedla na dotaz agentury Reuters, že nezaznamenala žádnou střelbu v blízkosti svého střediska v centrální části Pásma Gazy.

Agentura AFP uvádí, že kvůli restrikcím ze strany Izraele, který neumožňuje vstup novinářů do Pásma Gazy, není schopná nezávisle ověřit tvrzení palestinských záchranářů a úřadů.

„Smrtící past,“ kritizoval organizaci GHF šéf UNRWA

Na konci května začala v Pásmu Gazy působit Izraelem podporovaná organizace Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která měla svou činností nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný agenturami OSN a mezinárodními organizacemi. GHF doposud v celé oblasti zprovoznila jen čtyři distribuční centra. Podle OSN a pozorovatelů GHF nezajišťuje potřebný přísun pomoci.

„Nově vytvořený takzvaný mechanismus distribuce pomoci je něco hrozného, co ponižuje a degraduje zoufalé lidi. Je to smrtící past, která zničí více životů, než kolik jich zachrání,“ řekl k činnosti GHF šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Philippe Lazzarini. Podle Lazzariniho má UNRWA – ale i další agentury a mezinárodní organizace – potřebné znalosti k řádnému poskytování pomoci. Je proto nutné, aby jim bylo umožněno dělat jejich práci. „Humanitární zásady je potřeba obnovit,“ dodal podle AFP.

Systém distribuce potravin GHF v úterý v Ženevě kritizoval také mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), který ho nazval izraelským militarizovaným mechanismem humanitární pomoci. „Zoufalí a hladoví lidé v Gaze jsou nadále vystaveni nelidské volbě – zemřít hlady, nebo se nechat zabít při pokusu dostat se k jídlu,“ řekl mluvčí OHCHR Thameen al-Kheetan.

Stovky mrtvol těch, kteří čekali na jídlo

V blízkosti distribučních středisek GHF pravidelně dochází k incidentům, při nichž izraelská armáda usmrtí desítky čekajících lidí. Armáda v některých případech střelbu přiznala s tím, že cílila na předpokládané ozbrojence, kteří se v davu přibližovali k jejím vojákům.

Podle sobotních údajů ministerstva zdravotnictví spravovaného hnutím Hamás zahynulo v Pásmu Gazy od konce května nejméně 450 lidí, kteří čekali na jídlo a další humanitární pomoc. Dalších přibližně 3500 lidí bylo zraněno.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 jich unesli jako rukojmí. Od počátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito na 56 tisíc Palestinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lhal a nenastínil řešení problémů, reagují opoziční demokraté na Trumpovu zprávu o stavu unie

Guvernérka státu Virginie Abigail Spanbergerová v odpovědi demokratů na projev amerického prezidenta Donalda Trumpa o stavu unie uvedla, že šéf Bílého domu lhal a nepředstavil řešení problémů, kterým USA čelí. Zároveň řekla, že Trumpova imigrační politika „roztrhává rodiny“ a že prezident ničí pověst USA jakožto „dobré síly“. Jako plný lží, odtržený od reality života milionů běžných Američanů nebo prostě jen jako nudný hodnotí Trumpův projev také další demokrati.
07:52Aktualizovánopřed 5 mminutami

USA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Trump se věnoval zejména domácí politice a ekonomice a v závěru také zahraniční politice. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotovaly.
02:48Aktualizovánopřed 25 mminutami

Trump prý preferuje diplomacii ve sporu s Íránem

Americký prezident Donald Trump v noci na středu prohlásil, že nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. V projevu o stavu unie zároveň řekl, že preferuje diplomatické řešení sporu s Teheránem. Prezident rovněž zopakoval svá dřívější tvrzení, že ukončil osm válek a že Rusko by nezahájilo invazi na Ukrajinu, kdyby byl tehdy prezidentem.
05:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpeciální 90' ČT24 ke čtvrtému výročí plošné ruské agrese proti Ukrajině

Už pátým rokem se Ukrajina brání otevřené plnohodnotné ruské invazi. Bránící se země má za sebou už čtyři roky houževnaté obrany i nezměrného utrpení. Vysokou cenu však platí i Rusko. Dopady dění na Ukrajině pociťuje celý svět. Mezitím pokračují vyjednávání o podpoře Ukrajiny ze strany západních spojenců – jak materiální, tak i vojenské. Do rozhovorů se zapojuje i americká administrativa. Hosté pořadu 90' ČT24 probrali okolnosti pokračující ruské agrese, připomněli také vývoj na frontě či humanitární krizi, kterou konflikt přinesl. Debatou provázeli Barbora Maxová a Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
02:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty z konce loňského roku, při nichž podle odhadů režim zabil nejméně tisíce lidí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 11 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 12 hhodinami
Načítání...