Peněžitý trest

Česko patří v Evropské unii mezi státy s nejvyšším počtem vězňů na sto tisíc obyvatel, hůř jsou na tom jen Maďarsko a Polsko. Podle advokáta, odborníka na trestní právo a vysokoškolského pedagoga Tomáše Gřivny je problém jak v systému trestání, tak ve vysoké recidivě. Pomoci snížit počet vězňů by mohla vládou schválená novela trestního zákoníku. Gřivna ale neočekává, že by výraznějším způsobem přispěla k celkovému snížení počtu vězněných osob.

Dvěma lidem obžalovaným ve vedlejší větvi kauzy otravy řeky Bečvy ze září 2020 uložil vsetínský okresní soud peněžité tresty. Hasiče Jiřího Pochylu, který v den havárie velel zásahu, vinila obžaloba z nečinnosti při řízení záchranných prací. Úřednice Věra Šulová podle státního zástupce vydala nezákonné správní rozhodnutí týkající se lagun ve firmě Energoaqua, která podle loňského nepravomocného rozsudku otravu způsobila. Vinu oba odmítli.

Vláda dostala od ministerstva spravedlnosti návrh největší reformy trestního práva za posledních patnáct let. Cílem je, aby bylo méně lidí ve vězeních a aby pachatelé častěji platili za své delikty finančně. Ministerstvo ale ustoupilo kritice z jiných resortů a z návrhu vypustilo třeba možnost, aby soud mohl udělit jen peněžitý trest i za nejzávažnější zločiny.

Největší reforma trestní politiky od roku 2010 nabírá zpoždění. Ministerstvo spravedlnosti ji chtělo původně předložit vládě do prázdnin. Jednání ale podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) budou pokračovat celé léto. Resort zatím nestanovil termín, kdy by mohla být úprava trestního zákoníku hotová. Reforma má za cíl snížit počet vězňů. Kvůli tomu by se víc udělovaly peněžité tresty.

Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nesouhlasí s tím, aby soudy primárně ukládaly peněžité tresty za kriminální činnost. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Opatření podle něj neplní preventivní funkci. Možnost uložit za jakýkoliv trestný čin peněžitý trest navrhuje resort spravedlnosti v novele trestního zákoníku, kterou v březnu rozeslalo do připomínkového řízení. Podle ministra Pavla Blažka (ODS) však úřad na základě odborných debat ještě udělá v návrhu úpravy. Nebude předkládat zákon, se kterým nebudou souhlasit soudci, advokáti a státní zástupci.

Krajský soud v Brně části obžalovaných ve vedlejší větvi korupčního případu na radnici Brna-střed, takzvané kauzy Stoka, uložil podmíněné a peněžité tresty. Jde o tři muže, kteří vinu popřeli, a jednoho, který se sice doznal, ale popřel, že by byl součástí organizované zločinecké skupiny. Vedlejší větev se týká „spodního patra“ kauzy, vesměs jednatelů či řemeslníků, kteří podle obžaloby za úplatky dostávali zakázky. Soud ve stejné věci už dříve potrestal obžalované, kteří se doznali.

Možnost peněžitého trestu za jakýkoli zločin odmítají špičky justice i část vlády. Ministerstvo spravedlnosti navrhlo finanční sankci jako univerzální trest. Oběti by mohly snadněji získat odškodnění. A stát by ušetřil díky menšímu počtu vězňů. Kritici návrhu ale varují, že může docházet k „vykupování se“ z trestu, a mluví o morálním hazardu.

Podle návrhu ministerstva spravedlnosti mají soudci dostat možnost finančně potrestat kteréhokoli pachatele. Peněžité tresty jsou už tři roky za sebou častější než nepodmíněné odnětí svobody. Pokud odsouzený nezaplatí, změní se mu trest automaticky na vězení. Záměr ministerstva podporuje i státní zastupitelství.

Obvodní soud pro Prahu 1 podruhé odsoudil Martina Tiefenbacha a Patrika Přibyla, kteří jako členové Útvaru pro ochranu prezidenta ČR zpronevěřili dvacet tisíc nábojů. České televizi informaci poskytla mluvčí soudu Ivana Tichá. Muži pracovali u policie řadu let. V letech 2018 až 2020 podle obžaloby vzali z policejních skladů střelivo pro soukromé účely. Tiefenbach a Přibyl vinu od začátku odmítali. Rozsudek je nepravomocný, mohou se znovu odvolat.

Okresní soud v Českých Budějovicích rozdal peněžité tresty v části případu Tumorr, který se týká úniků informací z policejních databází. Dnes už bývalý policista má zaplatit padesát tisíc korun, další člověk pak čtyřicet tisíc. V případu si obvinění vyslechlo celkem jedenáct lidí a dvě firmy. Mezi obviněnými jsou současní i bývalí policisté, kteří podle vyšetřovatelů za úplatu poskytovali informace podnikatelům.

Za předloňskou tlačenici na diskotéce ve Slušovicích na Zlínsku, při které utrpělo zranění dvanáct lidí, uložil zlínský okresní soud jejímu organizátorovi Jiřímu Kotkovi trest odnětí svobody na tři roky s podmíněným odkladem na zkušební dobu tři a půl roku. Vyhověl návrhu státního zástupce. Obhajoba žádala trest odnětí svobody na dva roky s podmíněným odkladem na zkušební dobu tří let. Za obecné ohrožení z nedbalosti muži hrozilo až osm let vězení. Kotek před soudem prohlásil vinu, dříve ji odmítal. Rozsudek není pravomocný, zúčastněné strany si ponechaly lhůtu pro případné odvolání.

Soud uložil starostovi pražských Řeporyjí Pavlu Novotnému (ODS) trestním příkazem peněžitý trest za výrok, kdy označil Palestince za opice a vyzýval k jejich vybombardování. Sdělil to Novotný a dodal, že trest je citelný, takže o jeho výši chce nejprve informovat svou manželku. Proti trestnímu příkazu lze podat odpor, soud by pak musel věc projednat veřejně v hlavním líčení. Novotný později vyjasnil, že odpor nepodá.

Podmíněný a peněžitý trest uložil soud v Liberci bývalému libereckému zastupiteli Pavlu Šulcovi (tehdy ANO) za přijetí úplatku přes dva miliony korun v době, kdy působil v představenstvu Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou (DPMLJ). Soud schválil návrh dohody o vině a trestu, kterou pětačtyřicetiletý muž uzavřel s žalobcem. Šulc dostal tříletý podmíněný trest se zkušební dobou tři roky a peněžitý trest 2,21 milionu korun. Jeho obžalovaná firma Smartkonstrukt musí zaplatit sto tisíc korun, i u té soud schválil dohodu o vině a trestu.

Někdejší jezdec rallye Antonín Tlusťák by mohl jít do vězení. Soud jej uznal vinným v kauze daňových úniků, podle obžaloby neodvedl desítky milionů korun, zač mu uložil trest 5,5 roku vězení, verdikt zatím není pravomocný. Tlusťákovi hrozí také dvoumilionový peněžitý trest a zákaz činnosti ve statutárních orgánech firem na šest let. Závodník se v závěrečné fázi jednání přiznal.

Bývalý středočeský hejtman David Rath doplatil zbytek třináctimilionového peněžitého trestu, ke kterému byl odsouzený za manipulaci s veřejnými zakázkami. Vyhnul se tak dražbě poloviny domu, který vlastní společně se svým bratrem, uvedl web Seznam Zprávy. Ve dvou větvích kauzy manipulací při zadávání zakázek ve Středočeském kraji si Rath vyslechl souhrnný osmiletý trest vězení. Odpykal si z něj téměř čtyři roky.

V případu nevýhodné těžby a prodeje kamene v Lánské oboře Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalého šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka jako zjevně neopodstatněné, informoval mluvčí kladenského soudu Ivo Poštolka. Krajský soud v této kauze letos Balákovi pravomocně potvrdil dřívější verdikt kladenského soudu, tedy peněžitý trest 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti.

Obvodní soud pro Prahu 8 v pondělí schválil dohodu o vině a trestu s dalším obžalovaným v kauze zakázek Fakultní nemocnice Bulovka Dalimilem Jánským. Podnikatel přijal tříletou podmínku s odkladem na pět let a peněžitý trest 450 tisíc korun. Se žalobcem se na trestu dohodly i dvě obžalované firmy, také jejich dohody v pondělí soud potvrdil. Rozhodnutí soudu je pravomocné. Ze sedmi lidí a třech firem obžalovaných v této části kauzy nemocničních zakázek přijali již dříve trest čtyři lidé.

U soudu v americké Georgii v pátek přiznal vinu další z lidí obžalovaných po boku amerického exprezidenta Donalda Trumpa z nelegálních zásahů do posledních prezidentských voleb v jihovýchodním státě USA. Někdejší poradce Trumpova volebního štábu Kenneth Chesebro podle dohody s prokurátory dostane pětiletou podmínku a mohl by být nucen svědčit v procesech s dalšími obžalovanými, informují americká média.

Zmocněnec firmy Energoaqua Vladimír Kurka ve své závěrečné řeči u Okresního soudu ve Vsetíně odmítl, že by společnost způsobila otravu řeky Bečvy z 20. září 2020. Spolu s podnikem je v případu obžalovaný také jeho ředitel Oldřich Havelka. Soud nemůže podle Kurky u obou obžalovaných rozhodnout jinak než o zproštění obžaloby. Podle státního zástupce řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Státní zástupce navrhl ve středu u vsetínského soudu uložit firmě Energoaqua obžalované v případu otravy řeky Bečvy z 20. září 2020 peněžitý trest 21 milionů korun. Pro ředitele firmy Oldřicha Havelku, který je v kauze také obžalovaný, žádá podmíněný trest a pokutu milion korun. Havelka i zmocněnec podniku Vladimír Kurka vinu opakovaně odmítli. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Odvolací soud uložil pořadateli protivládních demonstrací Ladislavu Vrabelovi za šíření poplašné zprávy peněžitý trest deset tisíc korun. Uznal verdikt prvoinstančního soudu, podle kterého byly mužovy výroky o tom, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku a následném ruském útoku na Českou republiku, schopné vyvolat v části společnosti obavy a znepokojení. Odvolací senát však zrušil původně uložený čtyřměsíční podmíněný trest s odkladem na rok a půl. Verdikt je pravomocný.

Vsetínský okresní soud skončil dokazování v případu otravy řeky Bečvy ze září 2020. Závěrečné návrhy by měly zaznít 18. a 19. října, na kdy soudkyně Ludmila Gerlová odročila hlavní líčení. Rozsudek by podle ní mohl soud vynést 23. října. V kauze jsou obžalovaní společnost Energoaqua a její ředitel Oldřich Havelka. Vinu opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Obvodní soud pro Prahu 8 schválil tři dohody o vině a trestu v kauze dvou zakázek Fakultní nemocnice Bulovka. Bývalí ředitelé nemocnice Andrea Vrbovská a František Novák a také někdejší ekonomická náměstkyně Bulovky Marie Nushiová přijali podmíněné i peněžité tresty a několikaleté zákazy činnosti. Rozhodnutí je pravomocné.

Nemocnice Na Pleši v Nové Vsi pod Pleší na Příbramsku se se státním zastupitelstvím dohodla na patnáctimilionovém peněžitém trestu. Vyplývá to z vyjádření Jiřího Wažika, mluvčího Krajského soudu v Praze, pro Českou televizi. Dohodu o vině a trestu ještě bude schvalovat soud. Obvinění z podvodu kvůli vykazování fiktivní zdravotní péče čelí kromě nemocnice bezmála šedesát lidí. Jde hlavně o lékaře, zdravotní sestry a některé pacienty.