Olomoucký vrchní soud v rozsáhlé kauze úniků policejních informací potvrdil vinu u devíti z 23 obžalovaných, mírně jim upravil podmíněné a peněžité tresty. Část případu znovu vrátil na podnět státního zástupce brněnskému krajskému soudu. Soud v Brně se bude muset opět zabývat nejen případem devíti obžalovaných, které původně zprostil obžaloby, ale i jednáním části obžalovaných, jimž odvolací soud uložil za jiné skutky pravomocné tresty.
Kauza podle žalobců objasňuje rozsáhlé zneužívání pravomoci příslušníky bezpečnostních sborů a obchodování s informacemi z policejních databází.
Žalobce Miroslav Stoklásek byl s rozhodnutím soudu spokojen. Poukázal na to, že podmíněný trest byl snížen jen u dvou obžalovaných, kteří u odvolacího soudu projevili sebereflexi. Ocenil i to, že případ devíti obžalovaných, kteří byli původně zproštěni, se vrací do Brna. „Bylo to pro mě nejpalčivější a nejzásadnější, z mého pohledu je to vítězství. Nemohl jsem se spokojit s tím, že aby takto závažné skutky nebyly potrestány,“ doplnil Stoklásek.
Vrchní soud potvrdil vinu a uložil pravomocné tresty Tereze Čoupkové, Kamilu Jurčíkovi, Jiřímu Kozákovi, Danielu Medvecovi, Radku Moricovi, Martinu Noskovi, Marku Novákovi, Jakubu Patlokovi a Michalu Ratajskému. Jde převážně o tehdejší policisty či jejich klienty.
Bývalému detektivovi Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Ratajskému, který původně dostal jen peněžitý trest dvě stě tisíc korun, odvolací soud navíc uložil i podmíněný trest 24 měsíců s odkladem na 36 měsíců. Podmíněný trest kromě peněžitého trestu uložil soud i podnikateli Moricovi, který těžil informace od bývalého celníka Jurčíka. V obou případech byly podle vrchního soudu dříve uložené tresty nepřiměřené.
Část případů Ratajského i Morice stejně jako části výroků u Medvece, Morice a Nováka a případ bývalého policisty Vladimíra Smejkala soud navíc vrátil brněnskému soudu. Důvodem tohoto kroku je souvislost se zprošťujícími částmi rozsudku u Václava Kvíčaly, Ivo Sloupa, Martina Hrdého, Libora Macka, Vladimíra Bendy, Tomáše Rotrekla, Michala Kováře, Radka Staňka, Radima Jüttnera a Alexandra Jedličky, které bude muset soud rovněž znovu projednat.
Neoprávněné přístupy do policejních databází
Podle soudu byla část zprošťujících výroků odůvodněna nedostatečně. Zabývat se tím však bude muset nový senát, původní soudkyně Dita Řepková byla totiž jmenována soudkyní Ústavního soudu. „Bude to namáhavé, drahé a složité, nemůžeme ale přivřít oči nad tím, že rozhodnutí v těchto výrocích nejsou správná, nemohlo to před tímto soudem obstát,“ uvedl předseda senátu Libor Losa. Apeloval přitom na obžalované, aby změnili přístup k této trestní věci a postavili se k ní čelem. „Nechápeme, že si neuvědomili, že udělali zásadní chybu a na tu chybu nedokázali reagovat,“ podotkl předseda senátu s tím, že jde o velmi závažné jednání.
U obžalovaného někdejšího důstojníka GIBS Miroslava Palána, obžalovaného Vladimíra Bendy, Vladimíra Macíka a Oldřicha Najvirta soud ve čtvrtek zamítl odvolání státního zástupce, jejich zproštění obžaloby je tak pravomocné.
Kauza se týká především tehdejších příslušníků bezpečnostních sborů a lidí, kteří od nich podle obžaloby získávali informace. Obžalovaní podle státního zástupce neoprávněně prováděli lustrace v informačních systémech policie a celní správy. V případě obžalovaných příslušníků krajský soud jejich trestnou činnost posoudil většinou jako zneužití pravomoci úřední osoby a neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací. Označil je buď za pachatele nebo návodce k tomuto trestnému činu.
Rozsáhlý únik informací z policejních spisů, které mířily především do podnikatelského prostředí, odkrývali policisté a žalobci postupně. Kauza označovaná Vork navazuje na další rozsáhlé případy trestných činností, ze kterých informace unikaly. Její rozsah byl mimořádný, jen po podání obžaloby měl spis šestnáct tisíc stran.
„Věc je mimořádně komplikovaná a závažná. Už samotné vynášení informací z policie či státního zastupitelství je neskutečný problém. Je tam navíc konkrétní propojení s lidmi, kteří páchali trestnou činnosti a měli evidentní zájem být informováni o tom, zda se o ně policie zajímá. Pokud se k tomu některý z policistů propůjčí a jedná ve prospěch těchto osob, nemůžu s tím bytostně souhlasit,“ dodal žalobce.
