Věznice v Česku řeší nedostatek personálu. Momentálně schází skoro osm set dozorců a strážných a spousta dalších se chystá dát výpověď. Ve Valdicích na Jičínsku ji za poslední dva měsíce podalo 65 zaměstnanců. Situaci proto přijelo řešit vedení Vězeňské služby ČR. Zastavit odchody nejen z věznice ve Valdicích má mimo jiné pomoci 300 milionů korun, které slíbil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Dozorci ve věznicích podávají výpovědi
Události: Věznicím schází personál (zdroj: ČT24)
Ve valdické věznici, jedné z nejstřeženějších v zemi, je aktuálně 1017 odsouzených – většinou za vraždy a jiné násilné činy. Dlouhodobě tam chybí personál a teď chce odejít skoro třetina zaměstnanců.
Hromadný odchod dozorců a strážných by mohl ovlivnit bezpečnostní situaci v okolí. Bojí se například v sousedním Jičíně. „Budou chybět – strážníci na věžích, v ostrahách, na pracovišti i mimo pracovní dobu,“ konstatoval starosta Jičína Jan Malý (ANO).
„V tuto chvíli probíhají neformální rozhovory mých nejbližších kolegů náměstků s kolegy a příslušníky ve Valdicích. Budeme rádi, když se nám podaří přesvědčit stávající příslušníky, aby neodcházeli,“ řekl generální ředitel Vězeňské služby ČR Simon Michailidis.
Podle dozorců to bude velmi těžké. „To hlavní, co asi trápí většinu z nás, je, že nás vedoucí pracovníci nutí porušovat služební zákon, co se týče čerpání přestávek,“ popsal anonymně jeden z dozorců, který pracuje v jiné věznici, kde schází čtyřicet lidí.
Na přestávku mají dozorci nárok každých pět odpracovaných hodin – kvůli nedostatku personálu je to ale prakticky nemožné. „Musíme tu přestávku nalhat tak, že jsme ji měli v nějaký čas, ale ve finále v ten čas děláme jinou činnost. Jsme vyloženě vidět na kamerách,“ upozornil dozorce.
Michailidis tvrdí, že o tom neví. „Z žádných výstupů z kontrol, které se zaměřují na dodržování pracovního práva. A nevím o tom ani neformálně,“ kontroval. Hromadným odchodům z věznic chce zabránit několika opatřeními. „Hovoříme o změnách výše stabilizačního příplatku v těch věznicích, kde je opravdu nejhorší situace,“ dodal.
Ministr financí slíbil 300 milionů korun
A pomoc slibuje i vláda. „Teď už i pan ministr financí potvrdil, myslím, že při interpelacích, že nějakých 300 milionů korun bude putovat do vězeňské služby,“ prohlásil ministr spravedlnosti Blažek.
Minimálně dalších 200 milionů na provoz ale bude věznicím stále chybět. To, kde je vzít a jak situaci stabilizovat, bude v úterý řešit ředitel věznic s ministrem spravedlnosti.
Vězeňská služba se přitom s nedostatkem zaměstnanců potýká dlouhodobě. Aktuálně jí chybí deset procent dozorců a strážných. Nedaří se jí tak obsadit 740 služebních míst. Na vině jsou podle odborníků i nízké platy, nástupní činí necelých 32 tisíc korun. Nové lidi proto láká i na náborový příspěvek, který dělá až 150 tisíc korun.
Možné východisko – více alternativních trestů
K uvolnění kapacity ve věznicích má pomoct novela trestního zákoníku. Resort nyní řeší, za co všechno by nemuseli soudci trestat vězením, aby se kárným zařízením ulehčilo. Za mřížemi si podle statistik odpykávají trest tisícovky lidí, kteří by jinak nemuseli. Soudy by tak mohly místo vězení udělovat více alternativních trestů.
„Máme asi pět až šest tisíc vězňů ‚Jean Valjeanů‘. (…) To jsou ty proměňované recidivy, kdy ve finále někdo za dvě konzervy, které ukradne, dostane dva roky,“ popsal ministr spravedlnosti Blažek. To se týká i případu z obchodního domu, kdy policie dopadla pachatele, který byl později odsouzen za tři krádeže k roku vězení. Jiný zloděj se zase do výkonu trestu vrátil po čtyřech měsících na svobodě – vykrádal v době provozu obchody.
„Kdyby něco odlehčilo věznicím, tak kdybychom například přestali odsuzovat neplatiče výživného k nepodmíněným trestům,“ podotkla senátorka a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová (nestr.).
Návrh nového trestního zákoníku, který nová pravidla nastaví, mají poslanci dostat k připomínkám po prázdninách. Ve větší míře počítá s peněžitými tresty, na jejich úskalí však upozorňuje opozice. A není sama. „Já bych dokonce byl – i když jsem pro jistou míru dekriminalizace – aby ti, co na to mají, šli na čtrnáct dní ‚do lochu‘ při drobných zločinech,“ myslí si bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Podle ministra Blažka se pouze rozšiřuje okruh trestných činů, kde bude takový trest možné uložit. „Ale bude to vždy na soudu nebo na soudci,“ dodal.
Nápor vězňů by mělo přibrzdit v létě už to, že se v současnosti vrací také užívání elektronických náramků jako možnosti domácího vězení. Stát jich v tendru za více než devět milionů dostane v první vlně sedm set.
V českých věznicích je aktuálně skoro dvacet tisíc trestanců, z nichž je 49 odsouzeno k doživotnímu trestu. Na sto tisíc obyvatel v tuzemsku připadá 180 vězňů, což je čtvrtý nejhorší výsledek mezi zeměmi Evropské unie. Samotný pobyt jednoho vězně za mřížemi stojí průměrně 1900 korun denně. Za rok tak stát na výkony trestů vynaloží celkem 13,5 miliardy korun.
V Česku je celkem deset vazebních věznic – v nich jsou obvinění, které soud poslal do vazby. V dalších pětadvaceti si pak odpykávají tresty už odsouzení.
Věznice v Česku