Simon Michailidis

Policisté, hasiči, celníci, dozorci i strážní se v únoru dočkají první navýšené výplaty. Dostanou o 1500 korun více, hasiči a policisté navíc tisícikorunový stabilizační příplatek. Právě po stabilizaci financí volají vedení bezpečnostních sborů kvůli nízkému počtu nových rekrutů. Uspokojení požadavků sborů by stálo přes sto miliard korun ročně.

V deseti českých věznicích je kritický nedostatek dozorců, chybí jich až sedm set. Problém vedení Vězeňské služby řeší přesuny strážných mezi pracovišti i výcvikem nových rekrutů. V loňském roce ze služby odešlo více lidí, než přišlo, a to i přesto, že dozorcům vzrostly platy.

Povinnost oznamovat podezřelé nákupy zbraní, zjednodušení procesu pro pěstouny nebo partnerství stejnopohlavních párů jsou jen některé novinky, které začnou platit od roku 2025. Dojde také k řadě změn dalších zákonů, nařízení i vyhlášek. Web ČT24 připravil přehled těch nejzásadnějších.

Situace v českém vězeňství je podle prezidenta Petra Pavla velmi vážná. Přednostně je podle něj potřeba řešit personální stabilizací Vězeňské služby ČR. Prezident to řekl po debatě se zástupci státní správy, odborné veřejnosti a neziskového sektoru.

V bezpečnostních sborech panuje nejistota – policistům a hasičům stále chybí na provoz zhruba dvě miliardy korun. Zatím se shodují v tom, že přes léto vydrží. Pak ale můžou přijít problémy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) to odmítá. Věří, že do srpna ve vládě dohodne peníze na dorovnání rozpočtů. Od července se policistům vrací příspěvek na stravu.

Věznice v Česku řeší nedostatek personálu. Momentálně schází skoro osm set dozorců a strážných a spousta dalších se chystá dát výpověď. Ve Valdicích na Jičínsku ji za poslední dva měsíce podalo 65 zaměstnanců. Situaci proto přijelo řešit vedení Vězeňské služby ČR. Zastavit odchody nejen z věznice ve Valdicích má mimo jiné pomoci 300 milionů korun, které slíbil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Platy policistů, hasičů a vězeňských dozorců sice neklesají, nyní ale příslušníci těchto sborů přijdou o některé benefity nebo investice. Zároveň nemají dostatek peněz na celoroční provoz. Ministři vnitra Vít Rakušan (STAN) i spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) říkají, že chybějící finance seženou. Za zásadní považují, že po vyjednávání o státním rozpočtu nemuseli plošně snižovat mzdy o dvě procenta.

Věznicím napříč Českem chybí tisícovka zaměstnanců, z toho tři čtvrtiny strážných a dozorců. Ti, kdo zůstávají, slouží i stovky hodin přesčasů ročně. A vězni na to reagují, zvyšuje se jejich agresivita. Nábor nových lidí se přitom věznicím nedaří. Nástupní mzda dozorce bez praxe je necelých 32 tisíc hrubého.

Česko má čtvrtý nejvyšší podíl vězňů na počet obyvatel v Evropské unii a věznice by se od příštího roku mohly dostat na hranu svých kapacit. Ministerstvo spravedlnosti proto chce přistoupit k revizi trestních sazeb. Jeden odsouzený totiž denně stojí stát v průměru 1900 korun, celý systém pak ročně třináct miliard korun.

České věznice hlásí téměř plný stav. V pětatřiceti zařízeních je skoro dvacet tisíc lidí. Chybí naopak dozorci a v poslední době třeba také práce pro vězněné. Covid, dopady války a energetická krize přiměly řadu firem k omezení výroby. Aktuálně pracuje osmapadesát procent vězňů a vězenkyň.

Dlouholetý generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal končí v čele bezpečnostního sboru. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) jmenuje na jeho místo dosavadního náměstka Simona Michailidise, funkce se ujme od pátku. Vězeňská služba o tom informovala na webu s tím, že končící ředitel o uvolnění ze služebního poměru požádal a bude u sboru nadále působit jako civilní náměstek.