Resort spravedlnosti přichází s plánem, jak ulevit věznicím a tím i státnímu rozpočtu. Návrh předpokládá méně vězňů v zařízeních díky nižším trestním sazbám a častějším alternativním trestům. Záměr vítá justice i opoziční hnutí ANO. Většina trestanců je teď za mřížemi za opakované krádeže nebo neplacení alimentů.
Krádež dvaadvaceti tabulek čokolády celkem za dva a půl tisíce představuje přestupek, který vůbec nejde k soudu. U recidivisty ale platí jiná pravidla – o to spíš v situaci, kdy za jiný čin nevykonal udělené obecně prospěšné práce. V případě takto opakované krádeže není potřeba přesáhnout hranici škody deset tisíc korun a hned nastupuje trest vězení se sazbou šesti měsíců až tři roky.
Návrh resortu spravedlnosti, který chce žalářům ulevit, dolní hranici ruší a jako horní navrhuje čtyřiadvacet měsíců. „Osobně nejvíce vítám možnost zavedení peněžitého trestu jako trestu hlavního, univerzálního. To znamená, že by soudce musel nejdříve zvážit, zda jsou dány podmínky pro uložení peněžitého trestu, a teprve poté uvažoval o trestu odnětí svobody,“ uvedl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.
Ministerstvo také navrhuje, aby za neplacení výživného končili před soudem jen ti, kteří své děti dostanou do nouze. Dosud hrozilo za neplacení alimentů vězení každému, kdo neposlal peníze čtyři měsíce. „Spíš dochází k tomu, že otcové se dostanou do vězení a nesplácejí dál. A nemá z toho nic ani to dítě, ani ta maminka, nikdo z toho nic nemá, že jsou ve vězení. A stát to jenom platí,“ poznamenal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
K návrhu se teď vyjádří další resorty i zástupci justice. Do vlády by ho chtěl Blažek poslat do června. „Je to za pět minut dvanáct, přitom to bylo v programovém prohlášení této vlády. Já jsem to vždycky podporovala a vždycky jsem říkala, že by to mělo být již dříve,“ podotkla exministryně a předsedkyně sněmovního podvýboru pro justici Helena Válková (ANO).
Za mřížemi je v současnosti téměř dvacet tisíc vězňů. Náklady státu na každého z nich jsou průměrně osmnáct set korun denně.
