Vězeň

Odsouzení z věznic v Příbrami a Světlé nad Sázavou pod profesionálním vedením nastudovali známý muzikál West Side Story. Ojedinělý projekt, který spojuje úsilí mužských i ženských odsouzených, se snaží bourat mýty o práci s vězni. Redaktorka ČT Lea Surovcová o projektu připravila reportáž a dokument.

Potomci někdejších evropských protinacistických elit si v italských Dolomitech připomněli jednu z méně známých kapitol konce druhé světové války. Tehdy chtěli nacističtí pohlaváři vyměnit významná rukojmí za svou svobodu. Do věci se však vložili němečtí vojáci a italská hoteliérka a z plánů nacistů nakonec sešlo.

Ruská invazní armáda na Ukrajině už řadu měsíců nasazuje k bojům i vězně. Úřady jim trest zmírnily či přímo odpustily výměnou za účast v bojích. Po návratu do vlasti se statusem válečného veterána se mnoho z nich dopouští násilí, za které byli v minulosti odsouzeni. Upozorňuje na to zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva pro Rusko Marijana Kacarovová. Podle ní ruští vězni-vojáci odcházejí od soudu po nových přečinech s minimálními tresty, zpravidla pokutami.

Ukrajina by podle odhadů svého vedení potřebovala letos naverbovat sto až dvě stě tisíc branců. Parlament v dubnu zavedl nový zákon o mobilizaci, podle kterého musí k odvodu muži už od 25 let věku. Zákonodárci ale přiznávají, že bojům se navzdory přísnějším trestům dál snaží vyhnout až 800 tisíc možných vojáků. Řada z nich prchá za hranice, a to i nebezpečnou trasou přes řeku Tisu, kde od začátku roku utonuly desítky lidí. Další se ve vlasti skrývají, případně se snaží podplatit úřady.

Dozorce, který čelil obžalobě za napadení cizince v litoměřické věznici, dostal od ministerstva spravedlnosti odškodné 117 tisíc korun. Vyplývá to z rozhodnutí, které má ČT k dispozici. Muž byl společně se svým kolegou obžalován kvůli tomu, že v roce 2018 několikrát udeřili vězně z Lotyšska ve výtahu. Soud ale oba zprostil obžaloby. Podle pravomocného verdiktu nešlo v tomto případě ani o kázeňský přestupek.

Vladimir Kara-Murza a Andrej Pivovarov, dva ruští aktivisté, propuštění v rámci výměny vězňů vyzvali při páteční tiskové konferenci v Německu svět, aby rozlišoval mezi ruským lidem a Vladimirem Putinem. Poděkovali také všem, kteří pomohli zajistit jejich čtvrteční propuštění. Ruský opoziční politik Ilja Jašin, který byl rovněž součástí výměny, však řekl, že jeho cílem je návrat do Ruska. Informovala o tom agentura Reuters.

Západ v rámci výměny vězňů pustil na svobodu i osoby spojované s ruskými tajnými službami včetně Vadima Krasikova, který dostal v Německu doživotní trest za vraždu. Kreml v pátek přiznal, že Krasikov byl příslušníkem Federální bezpečnostní služby (FSB). Propuštěné novináře Evana Gershkoviche a Alsu Kurmaševovou a bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Paula Whelana přivítali v USA šéf Bílého domu Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Německý kancléř Olaf Scholz označil setkání se skupinou lidí, z nichž někteří strávili v ruských věznicích i několik let, za velmi emotivní. Někteří se podle něj báli o život.

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.

Ve věznici ve Valdicích na Jičínsku udělala Vězeňská služba ČR (VSČR) ve středu rozsáhlý zásah kvůli podezření na vzpouru vězňů. Podezření se týkalo i nelegálního držení drog a jiných nepovolených předmětů. Na místě zasahovaly jednotky z několika věznic, uvedla VSČR v tiskové zprávě. Poznatek předala vězeňské službě policie, podezření se ale nepotvrdilo. Věznice Valdice bývá označována za nejtěžší žalář v Česku. V posledních měsících tam podalo výpověď přes šedesát zaměstnanců, mezi nimi zhruba třetina dozorců.

Spolek Druhá míle pozastaví provoz nového zařízení pro propuštěné vězně na Svatém Kopečku v Olomouci, sdělil předseda spolku Milan Vašek. Rozhodnutí oznámil zhruba dva týdny poté, co olomoucké krajské zastupitelstvo nezařadilo spolek Druhá míle do schválené krajské sítě sociálních služeb, jejichž fungování podporují veřejné rozpočty. Zpráva o chystaném centru pro propuštěné vězně vzbudila loni na podzim nevoli u místních obyvatel. Petici proti zařízení, které zahájilo provoz v lednu, podepsalo přes tisíc lidí z městské části i okolních obcí.

V Česku začal fungovat nový elektronický monitoring domácích vězňů. Takzvaný náramek dostalo od minulého úterý, kdy začal ostrý provoz, osm odsouzených. Tentokrát ho dodala česká firma Forsolution CZ s polským subdodavatelem Enigma. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl, že spuštění nového monitoringu je důležitý krok k modernizaci trestního práva. Elektronický monitorovací systém není pro Česko novinka, fungoval už mezi podzimem 2018 a 2021.

Šachta číslo 11 na Příbramsku, kde stovky politických vězňů těžily radioaktivní uranovou rudu, se má otevřít návštěvníkům. Zatím do historického areálu může veřejnost jen výjimečně. Jak v uranovém dole Bytíz spolu s horníky vězni pracovali, ukáže interaktivní výstava. Štáb ČT provedl šachtou Ladislav Skočdopole, který v dole pracoval třicet let.

Úřady ve Francii i dalších zemích už přes týden marně pátrají po uprchlém vězni i komandu, které mu pomohlo utéct. Auto, které převáželo drogového dealera, přepadli čtyři ozbrojenci na dálnici na severu Francie. Dva vězeňští dozorci přišli během útoku o život. Jejich památku ve středu uctil i francouzský premiér Gabriel Attal.

Ve Francii druhým dnem pátrají po uprchlém vězni a dalších čtyřech ozbrojených mužích, kteří při úterním krvavém útoku na vězeňskou dodávku umožnili jeho útěk. Třicetiletý Mohamed Amra je pragmatik s vazbami na drogové podsvětí v jihofrancouzském Marseille, ačkoliv za drogové zločiny nikdy odsouzený nebyl, napsala zahraniční média. Odbory sdružující zaměstnance vězeňské služby kritizují úřady, že podcenily muže, který je podezřelý z organizování únosů a krádeží na dálku z vězení.

Ukrajinský parlament ve středu definitivně schválil zákon, který umožňuje mobilizaci vězňů odsouzených za lehčí trestné činy. Pokud se odsouzení zapojí do bojů na obranu země před ruskou agresí, budou podmínečně propuštěni z vězení, oznámila agentura Ukrinform. Norma by měla pomoci doplnit ukrajinské jednotky a střídat vojáky vyčerpané po dvou letech bojů proti ruské invazní armádě, uvedla agentura Reuters.

Trojice dozorců z Věznice Rýnovice a jeden bývalý příslušník vězeňské služby si vyslechli podmíněné tresty za fyzické napadení vězně v únoru 2020. ČT to sdělil mluvčí Okresního soudu v Jablonci nad Nisou Jaroslav Kneř. Dozorci kromě toho nesmí několik let pracovat ve vězeňské službě. Verdikt je zatím nepravomocný. V zařízení aktuálně chybí celkem 21 strážných a dozorců.

Resort spravedlnosti přichází s plánem, jak ulevit věznicím a tím i státnímu rozpočtu. Návrh předpokládá méně vězňů v zařízeních díky nižším trestním sazbám a častějším alternativním trestům. Záměr vítá justice i opoziční hnutí ANO. Většina trestanců je teď za mřížemi za opakované krádeže nebo neplacení alimentů.

Tři klienti už využívají služeb pobytového zařízení pro bývalé vězně v Olomouci. Na Svatém Kopečku ho otevřel křesťanský spolek Druhá míle, postupně nabídne zázemí až dvanácti mužům. Místní obyvatelé s centrem nesouhlasí. Přes tisíc z nich podepsalo petici, jako nezákonnou napadli i registraci služby.

Věznicím napříč Českem chybí tisícovka zaměstnanců, z toho tři čtvrtiny strážných a dozorců. Ti, kdo zůstávají, slouží i stovky hodin přesčasů ročně. A vězni na to reagují, zvyšuje se jejich agresivita. Nábor nových lidí se přitom věznicím nedaří. Nástupní mzda dozorce bez praxe je necelých 32 tisíc hrubého.

Teroristické palestinské hnutí Hamás v neděli propustilo další skupinu rukojmí zajatých při říjnovém útoku na Izrael. S odkazem na informace Červeného kříže to na sociální síti X napsal mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Podle něj jde o 14 Izraelců a tři cizince. Jeruzalém na oplátku propustil z věznic trojnásobný počet Palestinců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poprvé od vypuknutí konfliktu navštívil Pásmo Gazy. Je prý otevřený jednání o prodloužení příměří, Hamás ale musí pokračovat v propouštění rukojmí.

Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo 24 rukojmí včetně 13 izraelských žen a dětí, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom Mezinárodní výbor Červeného kříže, který pomáhal s převozem osvobozených lidí přes hraniční přechod Rafáh do Egypta. Mezi propuštěnými je rovněž deset Thajců a jeden občan Filipín, uvedlo katarské ministerstvo zahraničí. Izrael na základě dohody o čtyřdenním příměří propustil ze svých věznic 39 palestinských žen a dospívajících chlapců, kteří si odpykávali tresty za zločiny spáchané v Izraeli nebo na Západním břehu.

Udělení amnestie vrahům za účast v bojích na Ukrajině pobuřuje v Rusku pozůstalé po zavražděných. Média v zemi prozatím informovala o třech takto omilostněných zločincích. První si odpykával trest dvacet let vězení za čtyřnásobné zabití, další sedmnáct let za mučení a uškrcení mladé ženy a třetí z nich dvacet let za zosnování vraždy známé novinářky Anny Politkovské.

Jeden z odsouzených za vraždu ruské novinářky a kritičky Kremlu Anny Politkovské byl předčasně propuštěn z vězení a odešel bojovat na Ukrajinu. Napsal to portál Baza, který má blízko k ruským bezpečnostním složkám. Ruští vyšetřovatelé před lety označili bývalého policistu Sergeje Chadžikurbanova za jednoho z organizátorů vraždy Politkovské a soud ho poslal za mříže na dvacet let. Ve vězení měl být do roku 2034. Jeho advokát serveru RBK informace o jeho omilostnění potvrdil.

Policisté pátrali po šestatřicetiletém vězni, který odešel z nestřeženého pracoviště v Mníšku pod Brdy u Prahy. Odsouzený byl za majetkovou trestnou činnost. Policie do pátrací akce nasadila hlídky, psovoda a vrtulník.