Prostořeký ruský generál má velet trestancům z Bouře Z na Ukrajině

Ruský generál Ivan Popov, propuštěný v roce 2023 po kritice vedení armády, se zřejmě vrátí na frontu. Píše to americká stanice CNN. Popov, který čelí obvinění ze zpronevěry, by se mohl vyhnout vězení, Moskva mu ale svěřila nelehký úkol: má velet praporu bývalých vězňů, který dříve utrpěl na Ukrajině obrovské ztráty. Podle expertů se tak může jednat de facto o „rozsudek smrti“.

Popov byl jedním z nejvýše postavených generálů, kteří se v únoru 2022 zapojili do plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Stál v čele 58. vševojskové armády bojující na jihu země v Záporoží a získal z ruské strany uznání za své velení.

Tehdy byl spojován s praporem bývalých vězňů známým jako Bouře Gladiátor, speciální útočnou jednotkou v rámci trestaneckých praporů Bouře Z. V jednotce v té době působily stovky vězňů s vojenskými zkušenostmi získanými u wagnerovců i čečenských sil. Tito trestanci měli podle odhadů šanci na přežití v bojích asi 40 procent, upozorňuje CNN.

Popov odmítl mlčet

Předloni v létě byl Popov po kritice tehdejšího náčelníka štábu ruské armády Valerije Gerasimova a ruského ministra obrany Sergeje Šojgua náhle propuštěn ze služby. Generálmajor Šojgua obvinil ze zrady, protože podle něj vojákům na frontě nezajistil dostatečnou podporu.

„Řeknu vám upřímně, že vznikla komplikovaná situace s vyšším velením, o níž jsme měli mlčet a říkat, co chtěli slyšet,“ uvedl tehdy Popov v audionahrávce zveřejněné ruským poslancem a vysloužilým generálem Andrejem Guruljovem, který v minulosti velel stejné armádě.

Popov dodal, že mluvil bez příkras o problémech ruské armády, konkrétně například o tom, že kvůli nedostatku výzvědných prostředků zaměřených na dělostřelectvo ukrajinských sil umírá mnoho ruských vojáků. „Kvůli tomu ve mně vyšší velení vycítilo nějaké nebezpečí a bleskově, za jeden den, dali dohromady příkaz, ministr obrany ho podepsal a zbavili se mě,“ sdělil Popov.

Jeho propuštění „pobouřilo ruské ultranacionalisty, důstojníky a veterány, kteří obvinili ruské ministerstvo obrany z odstranění Popova, aby zamaskovali problémy v ruské armádě“, uvedla Kateryna Stepanenková z Institutu pro studium války.

Vojenský establishment byl v té době obzvláště citlivý na kritiku. Popov byl totiž odvolán krátce po neúspěšném pokusu o vzpouru ruské soukromé žoldnéřské armády Jevgenije Prigožina. V jeho odstranění tak mnozí komentátoři viděli pokračování čistky příliš populárních a nezávislých velitelů, napsala BBC.

Načítání...

Obvinění z podvodu

Moskva nejprve poslala Popova do Sýrie jako zástupce velitele tamního ruského kontingentu, který pomáhal režimu Bašara Asada udržet se u moci. Loni v květnu byl ale zatčen.

Podle vyšetřovatelů je podezřelý z podílu na krádeži kovových výrobků určených pro opevnění na frontě v ceně přes 130 milionů rublů (33 milionů korun). Prokurátoři požadovali v případě odsouzení šestiletý trest odnětí svobody a Popov byl propuštěn z ozbrojených sil. Jeho příznivci za ním ale stáli dál. Sám Popov vinu odmítá.

Generál nedávno napsal otevřený dopis ruskému vládci Vladimiru Putinovi, který byl zveřejněn ve státních médiích na konci března, v němž šéfa Kremlu žádal o návrat na frontu. Putina označil za svého „morálního průvodce a vzor“.

„Účinný rozsudek smrti“

Jeho přání bylo nakonec vyslyšeno. Minulý týden ruská státní média podle CNN uvedla, že jeho právník Sergej Buinovskij a ministerstvo obrany souhlasili s Popovovou žádostí o návrat do aktivní služby, kam zamíří místo možného vězení.

Zatím není jasné, zda vojenský soud dohodu odsouhlasí, ruský deník Kommersant ale s odvoláním na zdroj z bezpečnostních sil napsal, že Popov se vrátí na Ukrajinu jako velitel jedné z jednotek Bouře Z.

Mluvčí Kremlu zprávy nekomentoval, podle Stepanenkové se nicméně Popovův nový úkol jeví jako „účinný rozsudek smrti, protože ruské vojenské velení primárně používá při sebevražedných útocích na frontě trestní oddíly Bouře Z“.

Ocenění pro členy Bouře Z

Jednotky složené z trestanců sehrály klíčovou roli při útoku na Bachmut, kde utrpěly při bitvě přezdívané „mlýnek na maso“ obrovské ztráty. Ukrajinské město nakonec Rusové ovládli.

Kreml i nadále podporuje využívání zajatců v boji. Ruská armáda se snaží navýšit počet zkušených důstojníků na Ukrajině, stále více se ale obrací i k těm, kteří upadli v nemilost. Putin nedávno slíbil, že členové Bouře Z získají status veterána, uvádí CNN.

„Zdá se, že Putin zavedl nový systém vykoupení, ve kterém mají zneuctění činitelé a velitelé šanci znovu získat Putinovu přízeň za předpokladu, že veřejně přiznají vinu ke svým obviněním a poté se dobrovolně přihlásí k boji na Ukrajině,“ poznamenala Stepanenková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 2 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 14 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 15 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...