Prostořeký ruský generál má velet trestancům z Bouře Z na Ukrajině

Ruský generál Ivan Popov, propuštěný v roce 2023 po kritice vedení armády, se zřejmě vrátí na frontu. Píše to americká stanice CNN. Popov, který čelí obvinění ze zpronevěry, by se mohl vyhnout vězení, Moskva mu ale svěřila nelehký úkol: má velet praporu bývalých vězňů, který dříve utrpěl na Ukrajině obrovské ztráty. Podle expertů se tak může jednat de facto o „rozsudek smrti“.

Popov byl jedním z nejvýše postavených generálů, kteří se v únoru 2022 zapojili do plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Stál v čele 58. vševojskové armády bojující na jihu země v Záporoží a získal z ruské strany uznání za své velení.

Tehdy byl spojován s praporem bývalých vězňů známým jako Bouře Gladiátor, speciální útočnou jednotkou v rámci trestaneckých praporů Bouře Z. V jednotce v té době působily stovky vězňů s vojenskými zkušenostmi získanými u wagnerovců i čečenských sil. Tito trestanci měli podle odhadů šanci na přežití v bojích asi 40 procent, upozorňuje CNN.

Popov odmítl mlčet

Předloni v létě byl Popov po kritice tehdejšího náčelníka štábu ruské armády Valerije Gerasimova a ruského ministra obrany Sergeje Šojgua náhle propuštěn ze služby. Generálmajor Šojgua obvinil ze zrady, protože podle něj vojákům na frontě nezajistil dostatečnou podporu.

„Řeknu vám upřímně, že vznikla komplikovaná situace s vyšším velením, o níž jsme měli mlčet a říkat, co chtěli slyšet,“ uvedl tehdy Popov v audionahrávce zveřejněné ruským poslancem a vysloužilým generálem Andrejem Guruljovem, který v minulosti velel stejné armádě.

Popov dodal, že mluvil bez příkras o problémech ruské armády, konkrétně například o tom, že kvůli nedostatku výzvědných prostředků zaměřených na dělostřelectvo ukrajinských sil umírá mnoho ruských vojáků. „Kvůli tomu ve mně vyšší velení vycítilo nějaké nebezpečí a bleskově, za jeden den, dali dohromady příkaz, ministr obrany ho podepsal a zbavili se mě,“ sdělil Popov.

Jeho propuštění „pobouřilo ruské ultranacionalisty, důstojníky a veterány, kteří obvinili ruské ministerstvo obrany z odstranění Popova, aby zamaskovali problémy v ruské armádě“, uvedla Kateryna Stepanenková z Institutu pro studium války.

Vojenský establishment byl v té době obzvláště citlivý na kritiku. Popov byl totiž odvolán krátce po neúspěšném pokusu o vzpouru ruské soukromé žoldnéřské armády Jevgenije Prigožina. V jeho odstranění tak mnozí komentátoři viděli pokračování čistky příliš populárních a nezávislých velitelů, napsala BBC.

Načítání...

Obvinění z podvodu

Moskva nejprve poslala Popova do Sýrie jako zástupce velitele tamního ruského kontingentu, který pomáhal režimu Bašara Asada udržet se u moci. Loni v květnu byl ale zatčen.

Podle vyšetřovatelů je podezřelý z podílu na krádeži kovových výrobků určených pro opevnění na frontě v ceně přes 130 milionů rublů (33 milionů korun). Prokurátoři požadovali v případě odsouzení šestiletý trest odnětí svobody a Popov byl propuštěn z ozbrojených sil. Jeho příznivci za ním ale stáli dál. Sám Popov vinu odmítá.

Generál nedávno napsal otevřený dopis ruskému vládci Vladimiru Putinovi, který byl zveřejněn ve státních médiích na konci března, v němž šéfa Kremlu žádal o návrat na frontu. Putina označil za svého „morálního průvodce a vzor“.

„Účinný rozsudek smrti“

Jeho přání bylo nakonec vyslyšeno. Minulý týden ruská státní média podle CNN uvedla, že jeho právník Sergej Buinovskij a ministerstvo obrany souhlasili s Popovovou žádostí o návrat do aktivní služby, kam zamíří místo možného vězení.

Zatím není jasné, zda vojenský soud dohodu odsouhlasí, ruský deník Kommersant ale s odvoláním na zdroj z bezpečnostních sil napsal, že Popov se vrátí na Ukrajinu jako velitel jedné z jednotek Bouře Z.

Mluvčí Kremlu zprávy nekomentoval, podle Stepanenkové se nicméně Popovův nový úkol jeví jako „účinný rozsudek smrti, protože ruské vojenské velení primárně používá při sebevražedných útocích na frontě trestní oddíly Bouře Z“.

Ocenění pro členy Bouře Z

Jednotky složené z trestanců sehrály klíčovou roli při útoku na Bachmut, kde utrpěly při bitvě přezdívané „mlýnek na maso“ obrovské ztráty. Ukrajinské město nakonec Rusové ovládli.

Kreml i nadále podporuje využívání zajatců v boji. Ruská armáda se snaží navýšit počet zkušených důstojníků na Ukrajině, stále více se ale obrací i k těm, kteří upadli v nemilost. Putin nedávno slíbil, že členové Bouře Z získají status veterána, uvádí CNN.

„Zdá se, že Putin zavedl nový systém vykoupení, ve kterém mají zneuctění činitelé a velitelé šanci znovu získat Putinovu přízeň za předpokladu, že veřejně přiznají vinu ke svým obviněním a poté se dobrovolně přihlásí k boji na Ukrajině,“ poznamenala Stepanenková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 5 mminutami

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 1 hhodinou

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
před 1 hhodinou

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 5 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 8 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 9 hhodinami
Načítání...