Moskva verbuje do své války proti Ukrajině tisíce vězňů. Někteří přitom spáchali tak závažné zločiny, že by neprošli ani u wagnerovců, píše nezávislý server Meduza. Šéfka nevládní organizace Rusko za mřížemi Olga Romanová řekla webu Vertska, že od 1. února, kdy ruská armáda začala s náborem vězňů, narukovalo už téměř patnáct tisíc trestanců. Žoldnéřská Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina dostala v únoru náhle zákaz verbovat další trestance a Kreml převzal nad procesem kontrolu. Prigožinova obliba v Moskvě klesá kvůli ostré kritice ruského vojenského velení, a to i přesto, že se jeho žoldnéřům podařilo dobýt Bachmut.
Neprošli by ani u wagnerovců, Kreml ale do předních linií verbuje vrahy či sexuální predátory
Rusko utrpělo za více než rok a čtvrt plnohodnotné války na Ukrajině těžké ztráty a snaží se naverbovat další vojáky. Povinné odvody jsou ale v Rusku velice nepopulární, a tak se chce Moskva vyhnout další vlně mobilizace, všímá si server Ukrajinska pravda.
Podle britského vojenského obranného zpravodajství je nábor vězňů do ruské armády v plném proudu. Jen letos v dubnu bylo naverbováno až deset tisíc odsouzených, tvrdí Britové.
Řada povolaných trestanců, s nimiž v zimě hovořila americká stanice CNN, si už tehdy stěžovala na různé druhy týrání. „Jsem odveden, zastřelí mě. Přišel jsem tam o spoustu lidí. Zapamatujte si: neposílejte sem více lidí. To stačí, chtějí nás všechny zabít,“ cituje CNN poslední nahrávku trestance Viktora Sevalněva, který byl odsouzen za ozbrojené loupeže a napadení a poslán na Ukrajinu, kde přežil útok na továrnu u Soledaru, což se mu ovšem záhy stalo osudným.
Zvukovou zprávu nahrál své manželce letos v únoru z nemocničního lůžka, o několik dní později žena obdržela tělo svého muže v uzavřené rakvi. Soudní dokumenty, k nimž se dostala CNN, tvrdí, že Sevalněv byl v době smrti ve vězení. Jeho hrob se nachází mimo Moskvu a datum smrti je uvedeno v listopadu 2022.
Speciální trestanecká jednotka Bouře Z
Server Verstka podle Meduzy identifikoval hned několik lidí odsouzených za násilné zločiny, kteří slouží v jednotce Bouře Z ruského ministerstva obrany, která verbuje bývalé vězně. Mezi trestance, kteří se stali vojáky, patří kupříkladu muž odsouzený k 26 letům vězení za vraždu 91leté ženy a dříve odsouzený také za znásilnění, což je trestný čin, který by ho diskvalifikoval i u wagnerovců.
Muž s přezdívkou Tambov se stal zástupcem velitele Bouře Z, upozornili váleční zpravodajové z prokremelských médií, kteří letos v květnu navštívili pozice ruského 71. gardového motostřeleckého pluku v okupované části ukrajinského Záporoží. Přední pozice obsadili právě členové jednotky Bouře Z.
Tambov zpravodajům popsal, jak zástupci ministerstva obrany přišli do vězení a nabídli vězňům amnestii výměnou za službu ve válce. Z 373 vězňů, kteří chtěli narukovat, jich bylo podle něj do armády přijato 127, včetně jeho samotného. Trestanec dostal milost a smlouvu na šest měsíců, „plat zaměstnance ministerstva obrany“ a šanci vyhrát „národní ceny,“ řekl jednomu reportérovi. K wagnerovcům by se prý nepřipojil, protože jejich pověst „v tuto chvíli není tak dobrá“, píše Meduza.
Bojovný duch a pohled zabijáka
Zástupce velitele 71. pluku Oleg Panchurin novinářům řekl, že je s výkonem odsouzených spokojen. „Jejich smýšlení je bojovnější než u odvedenců,“ poznamenal s tím, že mají „pohled zabijáků“ a „je s nimi příjemnější pracovat.“
Analýzou profilů na sociálních sítích a soudních záznamů došel server Verstka k závěru, že Tambov je osmatřicetiletý Rus Pavel Aljochin.
Podle vyšetřovatelů v lednu 2022 pracoval jako taxikář. Jedné noci vezl z obchodu 91letou ženu, pomohl jí odnést věci do jejího bytu, kde mu pak nabídla čaj. Když si povídali, Aljochin zjistil, že žena žije sama a své úspory má v bytě. Poté ji podle soudních dokumentů udeřil do hlavy skleněnou lahví a uškrtil ručníkem. Z bytu si odnesl v přepočtu přes čtvrt milionu korun, které následně z většiny prohrál.
Po pár týdnech byl zatčen a odsouzen na 26 let do vězení za vraždu. Už dříve byl ovšem v dalších případech odsouzen za neplacení alimentů, znásilnění, loupež, úmyslné způsobení těžkého ublížení na zdraví a za nedovolené obchodování se střelnými zbraněmi.
Další Rus sloužící v jednotce Bouře Z Oleg Batiščev byl odsouzen za vraždu v září 2022. V lednu téhož roku šel Batiščev podle oficiálních záznamů navštívit bývalou přítelkyni do jejího domu. Poté, co se pohádal s jejím novým přítelem, ho začal bít a zasadil mu celkem 21 úderů rukama, nohama a dřevěnou stoličkou. Jeho bývalá přítelkyně u soudu vypověděla, že se s ním rozešla, protože ji v opilosti několikrát fyzicky napadl.
Podobně závažné trestné činy přitom odmítají ve svých řadách i wagnerovci. Ruská média již dříve uvedla, že nepřijímají osoby odsouzené podle článků 131 nebo 132 ruského trestního zákoníku, které se týkají znásilnění a sexuálního násilí. Ve stejném duchu se žoldnéři vyjadřují i na svém náborovém webu, upozorňuje Meduza.
Moskva se bojí „šéfa gangu“ Prigožina
Zmínění dva zločinci by ale neprošli ani podle nových pravidel schválených ruskými poslanci. Dolní komora parlamentu v minulém týdnu oficiálně odsouhlasila návrh zákona, který umožní ministerstvu obrany podepisovat smlouvy i s podezřelými ze spáchání trestných činů, nebo dokonce odsouzenými zločinci, kteří následně zamíří bojovat za Rusko na Ukrajině. Zájemci budou po dokončení smlouvy nebo v případě, že získají ocenění za svou bojovou zdatnost, zproštěni trestní odpovědnosti.
Do bojů se ale nemohou zapojit Rusové, kteří už nastoupili do vězení, případně osoby odsouzené za sexuální zločiny, vlastizradu, terorismus nebo extremismus, píše agentura Reuters s odkazem na databázi Státní dumy.
Dříve lovila posily ve věznicích také zmíněná Wagnerova skupina, která směla rekrutovat odsouzené a posílat je do bojů na Ukrajině, letos v únoru s tím ale přestala. Zákaz podle dostupných zpráv přišel přímo z Moskvy. Lidskoprávní aktivisté zabývající se situací vězňů v Rusku se podle Reuters domnívají, že ministerstvo obrany nad procesem převzalo kontrolu a chtělo v něm uskutečnit některé změny.
Podle Vladimira Osečkina ze skupiny hájící práva vězňů Gulagu.net se ministerstvo obrany zřejmě snaží lákat vězně na výhodnější podmínky, než by měli u wagnerovců, a dostat tak pod kontrolu rostoucí vliv Prigožina. „Mnozí v Moskvě se Prigožina opravdu bojí,“ řekl CNN Osečkin. „Vědí, že velí obrovskému gangu – organizované zločinecké skupině žoldáků a zabijáků, kteří mohou v Moskvě každou chvíli udělat bůhvíco,“ vysvětluje Osečkin.
Wagnerovci odmítají smlouvu s resortem obrany
Napětí mezi vedením regulérní ruské armády a wagnerovci v posledních měsících výrazně vzrostlo. Prigožin se opakovaně navážel zejména do ruského ministra obrany Sergeje Šojgua nebo náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova.
V červnu odmítl splnit Šojguův rozkaz, aby se jeho muži podřídili armádnímu velení a podepsali do konce měsíce smlouvu s ministerstvem obrany. Šojgu to nařídil všem „dobrovolnickým oddílům“ údajně proto, aby zvýšil efektivitu ruské armády. „Šojgu neumí dobře řídit vojenské formace,“ zdůraznil v odmítavé reakci šéf wagnerovců.
Rozkaz resortu obrany přitom schvaluje i sám šéf Kremlu Vladimir Putin, s nímž Prigožin udržoval donedávna úzké vazby. Poslední dobou se ale spekuluje o tom, že jeho obliba spolu s rostoucí kritikou ruské armády významně upadá.
„Pokud vím, tak ministerstvo obrany nyní uzavírá kontrakty se všemi, kdo si přejí prodloužit službu v oblasti speciální vojenské operace (jak nazývá Kreml ruskou válku na Ukrajině – pozn. red.). Jen tak lze zajistit sociální záruky. Protože pokud není kontrakt se státem, pokud není kontrakt s ministerstvem obrany, tak nevzniká právní základ pro sociální záruky ze strany státu, a proto je to nutné udělat a udělat to co možná nejrychleji,“ prohlásil ruský vládce.
Podle Putina by si všichni ruští účastníci války na Ukrajině měli být rovni před zákonem, a proto je záhodno zákony pozměnit, aby jim vlast oplatila ochotu nasadit vlastní život. Podle Reuters vyznívají slova ruského vládce tak, že se blíží legalizace žoldnéřských firem.
Podle Prigožina ministerstvo obrany může odmítnutí smlouvy využít jako záminku k odříznutí wagnerovců od zásobování vojenskou technikou. „Po tomto nařízení se může stát, že nám nedají zbraně a munici,“ podotkl Prigožin. „Ale až udeří blesk, přijdou s prosíkem a zbraně a munici přinesou,“ opřel se šéf wagnerovců do ruského vedení.
Podle britské obranné rozvědky se Prigožin snaží podkopat autoritu ruského ministerstva obrany, přičemž resort považuje jeho kroky v době ukrajinské protiofenzivy za nevhodné. Prigožin kupříkladu v pondělí sdělil, že očekává odpověď ohledně vlastního návrhu „smlouvy“, kterou resortu předložil tři dny předtím.
Ruské ministerstvo obrany na Prigožinovu kritiku dosud veřejně nereagovalo, nicméně již ohlásilo, že uzavřelo smlouvy s dalšími sedmi dobrovolnickými uskupeními a s dalšími žoldnéři je to v procesu jednání.
Návrat desítek tisíc omilostněných trestanců do Ruska
Wagnerovci byli hlavní silou v několikaměsíčních bojích o Bachmut na východě Ukrajiny. V květnu ohlásili jeho dobytí a uvedli, že se od něho stahují. Prigožin před pár dny oznámil, že zhruba 32 tisíc bývalých ruských trestanců, kteří se zúčastnili bojů v řadách wagnerovců, se už po skončení smlouvy vrátilo do vlasti. Právě s příslibem odpuštění zbytku trestu vstupují vězni do řad této žoldnéřské skupiny.
Prigožin uvedl, že muži, kteří se po účasti v bojích dostali na svobodu, se dohromady dopustili 83 trestných činů, což je podle něj „osmdesátkrát méně než u lidí, kteří se za stejnou dobu dostali na svobodu z vězení, aniž uzavřeli smlouvu s Wagnerovou soukromou vojenskou společností“.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v lednu sdělil, že všechny prezidentské dekrety omilostňující vězně jsou pravděpodobně tajné. „Existují veřejné vyhlášky a existují vyhlášky s různými klasifikacemi utajení,“ řekl. „Právě proto nemohu o těchto dekretech nic říci. Mohu skutečně potvrdit, že celý proces udělování milosti vězňům probíhá v přísném souladu s ruským právem,“ konstatoval pouze Peskov.
Prigožin v květnu sdělil, že jeho společnost najala do bojů dohromady padesát tisíc trestanců. Zhruba pětina z nich na Ukrajině zemřela. Podobný podíl mrtvých je podle něj i v řadách běžných wagnerovců.
Tyto údajně nelze nezávisle ověřit, pokud by ale údaje byly pravdivé, dalo by se vyvodit, že v bojích na Ukrajině padlo asi až šestnáct tisíc wagnerovců a že o podobné množství mužů tato žoldnéřská skupina přišla kvůli závažným zraněním, vypočítal portál Meduza.
