Wagnerovci

Protivládní demonstrant Jakub Jašek uzavřel dohodu o vině a trestu v případu, kdy přišel na demonstraci s nášivkou s písmenem Z a logem ruské Wagnerovy skupiny. Za veřejné schvalování válečných zločinů dostal půlroční podmínku a roční zákaz účasti na veřejných politických shromážděních na území Prahy. Obvodní soud pro Prahu 1 schválil dohodu na konci února. ČT to řekla mluvčí soudu Eva Švíglerová. Verdikt zahrnuje i Jaškův předchozí trest z podobné kauzy.

Čtvrtým týdnem pokračují napříč Sýrií protivládní demonstrace. V jihovýchodní provincii Dará jsou dokonce největší od arabského jara. Hlavním důvodem je hyperinflace a vysoká nezaměstnanost. Podle OSN žije 90 procent obyvatel pod hranicí bídy. Hnacím motorem protestů je náboženská menšina drúzů, která je obvykle vůči vládě loajální.

Česko i celá Evropská unie by měly po vzoru Velké Británie umístit wagnerovce na seznam teroristických organizací. Vyzývají k tomu některé nevládní organizace i politici. Podle ministerstva zahraničí to ale v Česku naráží na právní překážky. Úřady nicméně skupinu považují za bezpečnostní riziko a podle informací ČT prověřují aktivity některých podnikatelů na Teplicku, kde měl firmu i nedávno zesnulý zakladatel žoldácké organizace Jevgenij Prigožin.

Ruská Wagnerova skupina stojí vedle ruských invazních vojsk za tisícovkami nahlášených válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. Tamní civilní rozvědka se snaží tyto zločiny co nejpřesněji dokumentovat. Na Ukrajině o tom natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Už podruhé za posledních čtrnáct dní musela lotyšská pohraniční stráž varovně vystřelit kvůli nelegální migraci z Běloruska. Podobných případů podle úřadů přibývá. Podle Rigy posílá běžence převážně z Afriky a Blízkého východu do Lotyšska podobně jako do Polska a Litvy totalitní režim Alexandra Lukašenka. V pondělí bude Varšava s baltskými státy jednat o úplném společném uzavření hranic s Běloruskem.

Těla vyzdvižená z trosek letadla šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina jsou natolik ohořelá, že je zatím nebylo možné identifikovat. Napsal to s odvoláním na své zdroje ruský telegramový kanál Baza, který má blízko k ruským silovým strukturám. Podle něj tak bylo zapotřebí odeslat „biologický materiál“ do Moskvy, kde bude proveden rozbor DNA. Soustrast pozůstalým už vyjádřil šéf Kremlu Vladimir Putin. Nejmenovaní představitelé Spojených států, kteří mluvili s agenturou Reuters, mají za to, že Prigožinův letoun sestřelila raketa země-vzduch. Pentagon však toto tvrzení odmítnul.

Polsko kvůli bezpečnosti posiluje armádu v pohraničí, místním podnikatelům se to ale nelíbí. Část žoldnéřů Wagnerovy skupiny zatím zůstává na území Běloruska, proto Polsko reaguje. Jenže klesají příjmy z turistického ruchu.

Po neúspěšné a epizodní vzpouře cílené na Moskvu otočili wagnerovci hlavní pozornost na Afriku. Šéf ruské militární skupiny Jevgenij Prigožin poprvé od června výrazněji veřejně vystoupil, když natočil video, v němž popisuje cíle jeho skupiny v Mali a Středoafrické republice. Wagnerovci jsou mezitím stále aktivní také v Bělorusku.

Ruský generál Sergej Surovikin je podle informací ruských vojenských blogerů, které cituje server Politico, držen v domácím vězení. Byl prý také odstřižen od všech rozhodovacích procesů v armádě. Americká CNN uvádí, že generál byl od roku 2018 tajným, ale důležitým členem Wagnerovy skupiny. Ta se koncem června pokusila v Rusku o vzpouru.

Francie v sobotu oznámila, že podpoří úsilí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) vrátit v Nigeru do úřadu prezidenta Mohameda Bazouma, jehož minulý týden svrhla vojenská junta. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda Francie podporou míní vojenskou účast na intervenci ECOWAS. Společenství v pátek oznámilo, že plánuje vojenskou intervenci, pokud junta nevrátí Bazouma do úřadu do neděle. Junta už dala dříve najevo, že se intervenci hodlá bránit. Hrozí tak další konflikt v oblasti, kde místní vlády dlouhodobě bojují proti islamistickým radikálům.

Svržený nigerský prezident Mohamed Bazoum varoval, že celá oblast Sahelu může kvůli působení wagnerovců skončit pod ruským vlivem. Síla žoldnéřů však není tak velká, jak by se mohlo zdát, řekl politický geograf Bohumil Doboš v Událostech, komentářích. Wagnerovci podle něj sice dokáží udržet režimy, ale ohrožují stabilitu. Dokáže si také představit, že by v Nigeru vojensky zasáhlo hnutí ECOWAS (Hospodářské společenství západoafrických států), nedokáže ale odhadnout, zda by bylo úspěšné.

Svržený nigerský prezident Mohamed Bazoum vyzval Spojené státy a celé mezinárodní společenství, ať obnoví ústavní pořádek v jeho zemi. V textu zveřejněném v listu The Washington Post (WP) také uvedl, že je teď rukojmím. Agentura AFP zase informovala o tom, že nové vojenské vedení země vypovědělo několik vojenských dohod s Francií, tedy bývalou koloniální mocností. Týká se to i dohody o rozmístění francouzských vojáků, kterých je v africké zemi až patnáct set. Ministři obrany Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) oznámili, že připravili plán vojenské intervence s cílem zvrátit nigerský převrat.

Průlet dvou běloruských vrtulníků polským vzdušných prostorem, nejasná mise ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny v Bělorusku, možné hybridní útoky Minsku a Moskvy – to vyvolává horečnou aktivitu Varšavy. Podle polské opozice až takovou, že jde o přeceňování hrozby a její využívání v době před podzimními parlamentním volbami.

Ruští vyšetřovatelé zadrželi prominentního ruského nacionalistu Igora Girkina. Tajná služba FSB ho viní z podněcování k extremismu. Moskevský soud uvalil na Girkina vazbu do 18. září, uvedla ruská média. Hrozí mu pět let za mřížemi. Girkin v posledních dvou měsících kritizoval šéfa Kremlu Vladimira Putina a jeho okolí, negativně se ovšem vyjadřoval i na adresu šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina. Žádal daleko masivnější zapojení země do války.

Ruskou federaci podle tamních lidskoprávních organizací nadále opouštějí tisíce mužů. Snaží se tím vyhnout možnému odvodu do armády a následnému zapojení do války na Ukrajině. Odvedenci mnohdy neprojdou ani základním výcvikem. V médiích se také objevují zprávy o nelidském zacházení s novými vojáky od ruských velitelů.

Do Běloruska dorazili bojovníci z ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, oznámila ukrajinská pohraniční stráž, která tak potvrdila dosavadní náznaky. Britská stanice BBC k tomu uvedla, že pohraničníci teď posuzují, kolik wagnerovců se může v Bělorusku nacházet a jaké jsou jejich přesné pozice a cíle. Podle jedné z nepotvrzených zpráv přejel v sobotu ráno hranici s Běloruskem konvoj asi šedesáti vozidel s wagnerovci.

Ruský lídr Vladimir Putin tvrdí, že po neúspěšné červnové vzpouře nabídl příslušníkům Wagnerovy skupiny, aby dále bojovali na Ukrajině pod vedením jejich skutečného velitele. Putin to prohlásil v rozhovoru, který v pátek otiskl ruský list Kommersant, napsala agentura Reuters. Stalo se tak podle Putina při setkání v Kremlu krátce po vzpouře. Proti návrhu se postavil šéf skupiny Jevgenij Prigožin.

Rada bezpečnosti OSN odhlasovala konec deset let trvající mírové mise v africkém Mali, v jejímž rámci působí i několik českých vojáků. Podle USA v ukončení mise sehrál roli vůdce ruské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, napsala agentura Reuters. Vojenská junta v Mali už dříve navázala s wagnerovci spolupráci.

Ruský lídr Vladimir Putin v pondělním vystoupení k národu poprvé připustil, že si sobotní vzpoura wagnerovců vyžádala oběti mezi ruskými vojáky. V úterý jejich památku uctil na kremelském náměstí. Podle Putinova spojence Alexandra Lukašenka byla kvůli povstání uvedena do bojové pohotovosti i běloruská armáda. Podle CNN o povstání měly Spojené státy s předstihem detailní informace, které však sdílely jen s některými spojenci.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí v projevu k národu vyzval členy žoldnéřské Wagnerovy skupiny, aby vstoupili do armády, nebo odešli do Běloruska. Informovala o tom agentura AFP. Prohlášení prezidenta reaguje na víkendovou vzpouru wagnerovců vedených Jevgenijem Prigožinem.

Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin po téměř dvoudenní odmlce zveřejnil na komunikační platformě Telegram audionahrávku. V ní podle Reuters uvedl, že cílem víkendového tažení jeho bojovníků na Moskvu nebylo svrhnout ruské vedení. Tento odpor podle něj poukázal na závažné bezpečnostní problémy v Rusku. Bojovníci z řad wagnerovců se nyní přesouvají do Běloruska, kde vzniká tábor pro zhruba osm tisíc lidí, píší média s odkazem na ruský investigativní portál Vjorstka. Informaci ale zpochybnila běloruská opoziční monitorovací skupina.

Spojené státy odloží přijetí nových sankcí proti Wagnerově vojenské společnosti, protože nechtějí, aby to vypadalo, že jsou na straně ruského vůdce Vladimira Putina, kterému se podařilo přestát jejich vzpouru, informoval v neděli server listu Wall Street Journal (WSJ). Listy The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP) s odvoláním na anonymní zdroje napsaly, že americké tajné služby o záměru šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina provést ozbrojenou akci věděly s předstihem, jasné nebylo jen její přesné načasování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že události v Rusku odhalily slabost Putinova režimu.

„Přiznám se, že mi to moc smysl nedává, alespoň ne ta fakta, která jsou na povrchu, která jsou zjevná. Je to jakési drama, které se zvrhlo nakonec v komedii, ale to neznamená, že pod povrchem neprobíhají jiné věci,“ hodnotí analytik a bývalý generální konzul Vladimír Votápek (Piráti) sobotní tažení Wagnerovy skupiny směrem k Moskvě.

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.