Rusko posílá tajně do Libye tisíce vojáků a zbraní. Nově vzniklý Africký sbor tvoří bývalí wagnerovci

Moskva posiluje své zájmy na africkém kontinentu, konkrétně v Libyi. Do země Rusové tajně poslali nejméně osmnáct set vojáků a také vojenská vozidla a zbraně. Kreml sází na podporu východolibyjského generála Chalífy Haftara a tvoří jednotky nazvané „Africký sbor“, do jejichž řad se přidali i bývalí wagnerovci. Cílem Ruska je následně rozšířit sféru vlivu i do dalších afrických zemí.

Rusko začalo v posledních třech měsících aktivně přesouvat vojenský personál, žoldáky, vojenská vozidla a zbraně do Libye. Informuje o tom několik zdrojů. Web Meduza pak odkazuje na zjištění nezávislého portálu Verstka a projektu All Eyes on Wagner. S tímto počínáním zpozorněly mnohé instituce jako Evropská unie a NATO. Ruskem ovlivněná Libye totiž představuje ohrožení pro bezpečnost.

Zdroj z libyjské bezpečnostní agentury podle Meduzy uvedl, že jen za poslední dva týdny přijelo tajně do země nejméně osmnáct set ruských vojáků. Jde o profesionály, kteří jsou převlečení tak, aby připomínali žoldáky. Navíc se využívá služeb rekrutů z afrických operací Wagnerovy skupiny. Od počátku roku do dubna přicestovali do Libye i členové speciálních jednotek z bojů na Ukrajině.

Někteří ruští vojáci byli vysláni do Nigeru, zatímco jiní zůstávají v Libyi a čekají na další rozkazy. Podle Meduzy vojáci v rozhovorech s novináři přiznali, že jejich přítomnost v Libyi je neoficiální. Jsou v zemi údajně „jako součást soukromé vojenské společnosti“, kterou však neupřesnili.

Působení ve východní Libyi

Ruské síly se soustřeďují především ve východní Libyi. Tento region je totiž pod kontrolou Chalífy Haftara, velitele Libyjské národní armády a spojence Kremlu. Naopak západní část země, včetně hlavního města Tripolisu, ovládá Vláda národního porozumění, kterou uznala EU a OSN.

Od začátku března se podle zjištění Verstky a projektu All Eyes on Wagner (realizuje ho nevládní organizace Impact Initiatives se sídlem v Ženevě – pozn. red.) objevil ruský vojenský personál a technika na několika místech ve východní Libyi.

Ruští vojáci jsou rozmístěni v okolí velkých vojenských základen, jako je letecká základna al-Džufra, letecká základna Ghardabiya, a také v blízkosti menších základen u Waddanu a Marj. „Takový rozruch tu ještě nebyl, dochází tu k velkým posunům,“ komentoval situaci v Libyi jeden z ruských vojáků. „Myslím, že se tu schyluje k velkému zmatku,“ citoval ho server Meduza.

Spolupráce Haftara s Kremlem

Rusové využívají politického spojení s lídrem východního regionu v Libyi. Chalífa Haftar, který vede Libyjskou národní armádu a opoziční vládu se sídlem v Syrtě, poskytuje Rusům pomoc při posilování vojenského vlivu na východě země. Na oplátku pak může Kreml povstaleckému generálovi přispět k naplnění jeho cílů.

Zvýšená vojenská aktivita Ruska v regionu může souviset také se zvýšeným tlakem na uspořádání voleb v Libyi. K volbám naléhavě vyzvala OSN. Několik pokusů a plánů na uspořádání voleb ovšem bylo odloženo, nebo narušeno kvůli vojenské eskalaci. A to hraje do karet Haftarovi. „Myslím, že Rusové sázejí na válku uvnitř Tripolisu mezi milicemi,“ řekl jeden z vojenských zdrojů serveru Meduza.

„Jde o zvýšení ruské námořní přítomnosti a zpravodajských prostředků nedaleko našich břehů. Zároveň pak pomoc Haftarovi získat kontrolu nad celou zemí a dosáhnout hlavního města Tripolisu,“ uvedl pro EUobserver bývalý šéf italských ozbrojených sil Luigi Binelli Mantelli.

Chalífa Haftar
Zdroj: Reuters/Esam Omran Al-Fetori

Podle Meduzy Kreml armádního generála podporuje už od roku 2018. V minulém roce pak vedli ruští představitelé a Haftar první veřejná jednání od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. V září 2023 se Haftar v Moskvě setkal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. V návaznosti na to se v médiích objevilo několik zpráv o plánech Kremlu vybudovat v libyjském Tobruku ruskou námořní základnu. V lednu tohoto roku se pak setkal Haftar v Benghází s náměstkem ruského ministra obrany Junus-bekem Jevkurovem.

Také Itálie se snažila posílit vztahy s Libyí. Premiérka Giorgia Meloniová se podle webu al-Monitor v květnu setkala s dočasným premiérem Libye Abd al-Hamid ad-Dubajbou, s nímž podepsala dohody o spolupráci například v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a v několika dalších oborech. O několik hodin později měla Meloniová schůzku také s generálem Haftarem.

Pro italského admirála ve výslužbě Binelli Mantelliho je už Haftar příliš závislý na Rusku na to, aby změnil svůj postoj. „Je mi líto, ale myslím, že nám už ujel poslední noční vlak,“ uvedl. „V každém případě se teď zhorší problémy s migrací,“ dodal s odkazem na středomořskou migrační trasu, po níž se loni snažilo dostat do Evropy asi 160 tisíc lidí.

Rusko tvoří „Africký sbor“

Strategický cíl Kremlu je jasný – posílit jeho vliv na africkém kontinentu. Základny jako al-Džufra usnadňují ruské vojenské lety. Letadla tam mohou uskutečnit mezipřistání a následně odletět na jih do dalších afrických zemí. Rusové budují vojenské jednotky, kterým se říká „Africký sbor“.

Již dříve se tyto africké legie objevily v Burkině Faso a Nigeru. Rozsah operací tak přesahuje Libyi. Plánem Kremlu je podle serveru Military Africa do léta letošního roku vytvořit základní strukturu Afrického sboru, který by se přes Libyi měl rozšířit dále jižněji i do Mali, Súdánu či Středoafrické republiky.

Africký sbor má být údajně přímo podřízen ruskému ministerstvu obrany. Dohled nad ním bude vykonávat náměstek ministra obrany Jevkurov, bývalý prezident ruské Ingušské republiky. Tyto nové vojenské síly se skládají z bývalých agentů Wagnerovy skupiny. K vytvoření této africké legie došlo v srpnu 2023 po smrti zakladatele wagnerovců Jevgenije Prigožina.

Jalel Harchaoui z Royal United Services Institute (RUSI) poznamenal, že zvýšená přítomnost v Libyi je v souladu s mnoha strategickými regionálními zájmy Ruska. „Libye nabízí mimořádně cenný přístup ke Středozemnímu moři, funguje jako jižní křídlo pro vyvíjení tlaku na NATO a EU a posiluje dialog s dalšími klíčovými arabskými zeměmi,“ vysvětlil.

Africké země nabízejí lákavé komodity. Rusko by rádo kontrolovalo část diamantových dolů, zásoby ropy a cenná ložiska nerostných surovin. Africký sbor poskytne tamním vládám bezpečnost a výcvikové služby pro jejich armády výměnou za ochranu ruských zájmů a investic na kontinentu.

Tobruk jako druhý Tartús

Nepříjemným scénářem pro EU, OSN či NATO je možnost, že se Tobruk stane druhým Tartúsem, ruskou námořní základnou v Sýrii, kde jsou umístěny protivzdušné a protilodní rakety dlouhého doletu. Námořní mise EU v regionu se snaží dohlížet na dodržování zbrojního embarga OSN uvaleného na Libyi.

Problém spočívá v tom, že se v rámci takzvané operace Irini mohou zastavovat a prohledávat jen lodě, které s prohlídkou souhlasí. Tedy i ruská plavidla plující z Tartúsu do Tobruku. „Operace Irini pravidelně podává zprávy o svých aktivitách a záchytech členským státům EU a panelu expertů OSN,“ citoval server EUobserver mluvčí EU.

Západní země se podle bývalého úředníka NATO Jamie Shea špatně postavily k situaci v Libyi a nezabránily ruskému budování logistického zázemí v Tobruku. „NATO v současné době není v Libyi politickým hráčem, protože po své letecké kampani v roce 2011 nevyslalo své jednotky na místo, aby zemi stabilizovalo,“ řekl Shea, který vyučuje válečná studia na Exeterské univerzitě ve Velké Británii.

Základna pro jaderné ponorky

Podle článku Hafeda al-Ghwella na serveru euronews.com přítomnost Ruska ve východní Libyi pravděpodobně vyvrcholí vybudováním základny pro jaderné ponorky. Kreml totiž získává strategickou pozici s výhledem na celou Evropskou unii.

Italský poslanec a člen zpravodajského výboru tamního parlamentu Enrico Borghi dokonce připodobnil záměr Ruska ohrozit evropské státy k situaci z roku 1962, kdy Sovětský svaz vyslal své rakety na Kubu. Al-Ghwell připomněl, že mít ponorky několik set kilometrů od států NATO není dobré pro bezpečnost.

Reagují i Spojené státy. Významný krok učinil Washington, když deset let po pozastavení své činnosti v Libyi znovu otevřel tamní velvyslanectví. To přímo souvisí s vzestupem aktivit Ruska v tomto regionu. Spojené státy plánují zařízení v Tripolisu, které podle serveru euronews.com usnadní bližší monitorování situace a také podpoří úsilí OSN připravit půdu pro klíčové volby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Fico pohrozil Ukrajině zastavením humanitární pomoci

Rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského zastavit tranzit ruského plynu přes Ukrajinu výrazně poškozuje Slovensko, a především Evropskou unii, prohlásil v Bruselu ve čtvrtek slovenský premiér Robert Fico. Zmínil, že pokud se současná situace nevyřeší, Bratislava může zastavit humanitární pomoc na Ukrajinu nebo snížit či odejmout dávky pro ukrajinské uprchlíky.
14:10Aktualizovánopřed 20 mminutami

Šéf armády se stane prezidentem Libanonu

Libanonský parlament ve čtvrtek zvolil prezidentem země vrchního velitele libanonské armády generála Josepha Aúna, informují agentury Reuters a AFP. Skončilo tak více než dvouleté období, kdy byl Libanon bez zvolené hlavy státu.
14:20Aktualizovánopřed 43 mminutami

USA oznámily vojenskou pomoc Ukrajině za 500 milionů dolarů

Americký ministr obrany Lloyd Austin ve čtvrtek na schůzce takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na letecké základně Ramstein oznámil další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 500 milionů dolarů. Další balíčky slíbily podle něj Norsko či Dánsko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku schůzky řekl, že v zájmu Spojených států je stát po boku Ukrajiny.
13:11Aktualizovánopřed 57 mminutami

Bombu z války nalezenou v Drážďanech se povedlo zneškodnit

Leteckou bombu z druhé světové války, kterou dělníci ve středu našli při demolici zbytků zříceného mostu Carolabrücke, se pyrotechnikům podařilo zneškodnit. Na síti X o tom informovala saská policie. Kvůli zásahu muselo být evakuováno přibližně 10 tisíc lidí z historického centra saské metropole a jeho bezprostředního okolí. Podle hasičů se při akci nikomu nic nestalo a lidé se budou moci brzy vrátit.
08:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Biblické požáry“ v Los Angeles zabily nejméně pět lidí

Lesní požáry, které na několika místech pustoší oblast amerického Los Angeles, si vyžádaly životy pěti lidí. Informovala o tom kancelář šerifa v tomto městě. Guvernér Kalifornie Gavin Newsom řekl, že obětí je pravděpodobně více. Požáry jsou označovány za nejničivější v moderní historii Los Angeles. Plameny už zničily přes dva tisíce staveb. Mnoho lidí podle záchranářů utrpělo zranění, jejich přesný počet ale není znám.
05:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Požáry zničily dům Brodymu či Hiltonové, Oscar odložil nominace

Herci, hudebníci a další celebrity jsou mezi desítkami tisíc lidí, kteří museli ve středu uprchnout před dosud nejničivějšími požáry v moderní historii Los Angeles. Řadě slavných osobností shořel dům. Kvůli přetrvávajícím požárům odložila americká Akademie filmového umění a věd oznámení nominací na Oscary, zrušeny byly také další akce v Hollywoodu.
před 3 hhodinami

Bývalý informátor FBI dostal za lži o Bidenovi a jeho synovi šestiletý trest

Bývalý informátor amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), který se přiznal, že lhal o aktivitách prezidenta Joea Bidena a jeho syna Huntera kolem ukrajinské energetické společnosti Burisma Holdings, ve středu dostal u soudu šestiletý trest. Podle agentury Reuters to vyplývá ze soudních dokumentů.
před 7 hhodinami

Na Slovensku začal platit zákaz mobilů na školách

Na Slovensku začal od Nového roku platit zákaz mobilů na základních školách a nižších ročnících víceletých gymnázií. Žáci je musí při příchodu odevzdat, případně vypnout a schovat. Regulace má pomoci k lepšímu soustředění a snížit kyberšikanu. Podobná pravidla už platí například v Británii, Francii či Nizozemsku.
před 9 hhodinami
Načítání...