Tartús

Konec vlády Bašára Asada znamená podle expertů velkou ránu pro působení Ruska v Africe, kam Putinův režim posílá žoldnéře na pomoc autoritářským režimům za přístup k nerostnému bohatství a možnost oslabit vliv Západu. Další kroky Moskvy zřejmě povedou do Libye a Súdánu, základny v Sýrii ale představují pro Kreml nenahraditelný ideál, upozorňují odborníci. Jak se k otázce budoucnosti ruských sil v zemi postaví vládnoucí syrští rebelové, přitom není jasné.

Bývalý syrský diktátor Bašár Asad prolomil mlčení po pádu svého režimu. V prohlášení na Telegramu v pondělí oficiálně přiznal, že opustil zemi 8. prosince a uprchl do Moskvy. Rusko zároveň oznámilo, že prozatím finálně nerozhodlo o osudu svých základen v Sýrii, kam v pondělí mimo jiné dorazil zvláštní zmocněnec OSN na jednání s novými představiteli vlády vedené povstalci. Na veřejnost se postupně dostávají i informace o Asadově výnosném obchodu s drogami.

Izraelské letectvo podniklo v neděli pozdě večer rozsáhlé nálety proti skladům zbraní v Sýrii, a to zejména v oblasti pobřežního města Tartús, informovala exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která je označila za nejtvrdší za poslední dekádu. Izraelská armáda se k těmto úderům zatím nevyjádřila.

Spojené státy navázaly přímý kontakt s islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které před týdnem svrhlo v Sýrii režim prezidenta Bašára Asada a které je také na americkém seznamu teroristických organizací. Po jednání o situaci v Sýrii, kterého se účastnily USA, arabské země a Turecko, to řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Pád syrského režimu vedl také k přerušení zásobovacích tras libanonského teroristického hnutí Hizballáh v zemi, uvedl jeho lídr Naím Kásim.

Kreml řeší budoucnost dvou svých vojenských základen v Sýrii poté, co v zemi padl režim autoritářského prezidenta Bašára Asada. Vojenská zařízení pro ruskou armádu představovala klíčovou strategickou bránu k ovlivňování dění na Blízkém východě i ve Středomoří a Africe. Podle dostupných informací Rusko vyklidilo značnou část vojenské techniky, tisíce vojáků však v Sýrii zůstávají. Podle řady analytiků je však nastalá situace pro Rusko strategickou porážkou a jeho působení v zemi je neudržitelné. Rusko Asadovi dlouhodobě pomáhalo udržet se u moci pomocí vojenských zásahů.

Moskva zřejmě začala přesouvat lodě ze syrského přístavu Tartús, kde sídlí klíčová ruská námořní základna v regionu. Informoval o tom server Naval News a další média. Rusy ohrožuje ofenziva syrské opozice vedená džihádisty z milice Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Kreml patří spolu s Íránem mezi nejdůležitější spojence režimu Bašára Asada. Podle Guardianu může obsazení části Sýrie islamisty uštědřit ránu pozici Ruska jako globálního hráče a významně ovlivnit geopolitiku v regionu.

Česká vláda chystá průzkumnou misi v Sýrii. Má vytipovat možné bezpečné zóny v oblastech ovládaných vládou Bašára Asada, do nichž by se mohli vracet běženci. S iniciativou přišel Kypr a podporuje ji celkem sedm členských států Evropské unie. Podle kritiků není pro navrátilce ve válkou rozvrácené Sýrii bezpečno nikde.

Moskva posiluje své zájmy na africkém kontinentu, konkrétně v Libyi. Do země Rusové tajně poslali nejméně osmnáct set vojáků a také vojenská vozidla a zbraně. Kreml sází na podporu východolibyjského generála Chalífy Haftara a tvoří jednotky nazvané „Africký sbor“, do jejichž řad se přidali i bývalí wagnerovci. Cílem Ruska je následně rozšířit sféru vlivu i do dalších afrických zemí.