Syrské ministerstvo obrany oznámilo konec operace na západě země

Nahrávám video
Události: Situace v Sýrii
Zdroj: ČT24

Syrské ministerstvo obrany v pondělí informovalo o úspěšném dokončení vojenské operace na západě země, napsala agentura AFP. Boje mezi silami nového syrského režimu a bojovníky loajálními bývalému prezidentovi Bašáru Asadovi si od čtvrtečního vypuknutí vyžádaly životy 1068 civilistů, a to především příslušníků alavitské menšiny, vyčíslila Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Damašská vláda večer podle agentury Reuters uvedla, že se shodla s Kurdy na začlenění jejich milic do institucí syrského státu.

„Oznamujeme konec vojenské operace (...) po úspěchu našich sil při dosažení všech stanovených cílů,“ uvedl podle státní agentury SANA mluvčí ministerstva obrany Abdal Hasan Ghaní.

Západní média s ohledem na chaotickou situaci píší, že se jim údaje exilové organizace SOHR o počtu mrtvých nepodařilo nezávisle ověřit. Podle ní kromě více než tisíce zabitých civilistů, mezi nimiž byly i ženy a děti, zahynulo v bojích více než 250 protivládních ozbrojenců a více než 230 příslušníků bezpečnostních složek. Na sociálních sítích hojně kolují záběry násilností v pobřežní oblasti na západě země.

V provinciích Latákíja a Tartús, kde podle SOHR došlo k masakrům, žije menšina alavitů, ke které patřil i bývalý diktátor Asad. Oblast je tak považována za baštu stoupenců bývalého režimu. Alavité, jejichž sekta je odnoží šíitského islámu, tvoří asi deset procent obyvatel Sýrie, která je většinově sunnitská.

Šará slíbil potrestání všech viníků zabíjení

Prozatímní syrský vůdce Ahmad Šará v neděli v projevu prohlásil, že se „pozůstatky minulého režimu“ snaží Sýrii opět zatáhnout do občanské války, a dodal, že kdokoliv, kdo byl zapojen do zabíjení civilistů, bude postaven před soud. „Nikdo nebude nad zákonem a ti, jejichž ruce jsou potřísněné krví Syřanů, stanou spíše dříve než později před soudem,“ řekl.

Přestože z rozpoutání současné vlny bojů a násilností na západě Sýrie viní ozbrojence věrné bývalému režimu, v pondělí slib potrestání všech viníků bez výjimky zopakoval. „Sýrie je právní stát. Právo bude platit pro všechny,“ komentoval v rozhovoru s agenturou Reuters v prezidentském paláci, z něhož začátkem prosince uprchl Asad.

„Upřímně, v tomto paláci se mi svírá hruď. Jsem ohromen mírou zla namířeného proti společnosti, které zde odevšud čiší,“ dodal Šará, který byl v minulosti vůdcem syrské odnože sítě al-Káida a později stál v čele nejvýznamnějšího opozičního uskupení bojujícího proti režimu Bašára Asada.

Organizace SOHR tvrdí, že zločiny hromadného zabíjení páchaly jednotky spadající pod ministerstva obrany a vnitra. Současné bezpečnostní složky jsou složené z dřívějších ozbrojených uskupení bojujících proti Asadovu režimu, přičemž mnohé jsou islamistické a některé tvořené zahraničními džihádisty. Šará sdělil, že pro vyšetřování těchto zločinů zřídil komisi, v níž zasedají i členové alavitské komunity.

Jednání o situaci v zemi měla na pondělním programu Rada bezpečnosti OSN. Řada západních představitelů a zástupců OSN o víkendu Šaru vyzvala, aby násilnosti zastavil. Nejkritičtější je Izrael, který vládce Damašku označuje za teroristy. Za Šaru se naopak postavila Saúdská Arábie a Turecko.

Dohoda syrské vlády s Kurdy

Dohoda mezi syrskou vládou v Damašku a ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil vedenou Kurdy předpokládá okamžité zastavení bojů a zahrnuje začlenění všech vojenských a civilních institucí do struktur syrského státu, které má být dovršeno do konce roku.

V rámci dohody budou do správy syrské vlády předány všechny hraniční přechody do Iráku a Turecka, letiště a ropná a plynová pole. Vězení, v nichž je zadržováno asi devět tisíc příslušníků takzvaného Islámského státu, také přejdou pod kontrolu vlády v Damašku. Dohodu podepsal prozatímní prezident Ahmad Šará a velitel SDF Mazlúm Abdí.

Uchování strategické vazby s Ruskem

Prozatímní syrský vůdce v rozhovoru s Reuters také řekl, že chce, aby si Sýrie a Rusko, které bylo dlouholetým spojencem Asadova režimu, uchovaly strategické vztahy. Ruská přítomnost v Sýrii ale nesmí představovat hrozbu pro jakoukoli jinou zemi na světě, dodal. „Snášeli jsme ruské bombardování, aniž bychom proti nim přímo zaútočili, protože jsme si chtěli nechat prostor pro jednání s nimi, až bude země osvobozena (od Asada).“

Podle prozatímního prezidenta nemá jeho vláda žádný přímý kontakt s americkou administrativou, protože Sýrie není na seznamu priorit amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Dveře Sýrie jsou otevřené,“ doplnil.

Asadův režim se zhroutil loni 8. prosince, když sunnitští islamističtí povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) na konci listopadu zahájili proti vládním vojskům bleskovou ofenzivu. Asad funkci v čele země převzal v roce 2000 po smrti svého otce Háfize Asada, který v zemi vládl od roku 1971.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rafinerie v ruském Tuapse po ukrajinském úderu opět hoří

Ukrajina v noci na úterý provedla další dronový úder na rafinerii ve městě Tuapse v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska. Na místě vypukl rozsáhlý požár, prohlásil na síti Telegram místní gubernátor Veniamin Kondraťjev a dodal, že úřady evakuují obyvatele v okolí závodu. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, pravidelně podniká vzdušné údery na ruské vojenské a energetické objekty, aby tak snížila možnosti Moskvy financovat válku.
10:02Aktualizovánopřed 42 mminutami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Policie na západě Německa podniká velkou razii proti motorkářům z Hells Angels

Policie v západoněmeckém Severním Porýní-Vestfálsku podniká razii proti motorkářskému klubu Hells Angels. Ve 28 městech je nasazeno na 1200 policistů. Zemské ministerstvo vnitra podle agentury DPA uvedlo, že je to jeden z největších zátahů proti kriminalitě v motorkářských kruzích v historii této spolkové země. Vyšetřování je zaměřeno mimo jiné na podezření z členství ve zločinecké organizaci a vytváření takových sdružení.
před 2 hhodinami

Námořníci u Hormuzského průlivu čelí nedostatku jídla a pitné vody

Hormuzský průliv je v současnosti pro námořníky jedno z nejnebezpečnějších míst na světě. Lodě se mohou stát terčem útoku Íránských revolučních gard nebo mohou najet na miny. Od počátku války uvázlo ve strategické úžině přibližně přes osm set lodí s dvaceti tisíci lidmi na palubách.
před 3 hhodinami

Írán „prorůstá“ Irákem. USA blokují Bagdádu stamiliony z ropy

Spojené státy zadržují stamiliony dolarů z prodeje irácké ropy a tlačí tak na vládu v Bagdádu, aby rozpustila proíránské milice. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a další média. USA také částečně pozastavily bezpečnostní spolupráci s Bagdádem. Kvůli kritice ze strany Bílého domu rovněž stáhl svou kandidaturu na premiéra vlivný šíitský politik Núrí Málikí. Podle expertů je Irák v patové situaci a může mu hrozit občanská válka.
před 4 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 5 hhodinami

Ozbrojenci unesli ze sirotčince v Nigérii 23 dětí

Ozbrojení útočníci unesli ze sirotčince na severu Nigérie 23 dětí, informovala v úterý agentura AP. Podle místních úřadů se patnáct z nich podařilo zachránit, po dalších osmi unesených dětech pátrají. K útoku se zatím nepřihlásila žádná skupina.
před 7 hhodinami

Karel III. přijel do Spojených států na státní návštěvu

Americký prezident Donald Trump s první dámou Melanií v pondělí v Bílém domě přivítali britského krále Karla III. s chotí Camillou. Královský pár dorazil do Spojených států dvě a půl století poté, co bývalá kolonie vyhlásila nezávislost na britském impériu, a letos oslavuje toto významné výročí. Dlouho plánovaná čtyřdenní oficiální návštěva má upevnit vztahy mezi oběma zeměmi v době, kdy Trump kritizuje britského premiéra Keira Starmera mimo jiné za to, že odmítá podpořit USA ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...