Šíité

Americká armáda hlásí dva vzdušné údery na pozice Íránem podporovaných šíitských ozbrojenců v Iráku. Jedná se o první americký zásah proti irácké odnoži teroristické organizace Hizballáh po nedávné vlně útoků na americké jednotky v regionu. Spojené státy se dosud zdráhaly udeřit v Iráku kvůli tamní choulostivé politické situaci a kvůli obavám z rozpoutání širšího konfliktu s Íránem. V minulých týdnech ale americké letectvo zasahovalo proti militantním skupinám v sousední Sýrii.

Papež František ve čtvrtek přicestoval na čtyřdenní návštěvu Bahrajnu, ostrovní monarchie v Perském zálivu. Země s více než jedním a půl milionem obyvatel je další z arabských států, které pontifik v průběhu let navštívil v rámci své snahy o zlepšení vztahů s islámským světem. Před cestou uvedl, že by měla být ve znamení dialogu. Nejisté zůstává, zda do něj bude zahrnuta i otázka marginalizované šíitské většiny.

Vítěz loňských voleb v Iráku Muktada Sadr prosadil hromadnou rezignaci poslanců své strany. Ani osm měsíců po volbách nemá Irák novou vládu a prezidenta. Podle ústavy nyní můžou na uprázdněná místa nastoupit konkurenční kandidáti. Odchodem nejsilnějšího šíitského politického bloku mimo parlament se ale prohlubuje ústavní krize. Sadr je už po desítky let jednou z nejvlivnějších osobností iráckého veřejného života. Odstup si udržel od Američanů i od Íránu.

Koalice vedená Saúdskou Arábií oznámila, že od středečního rána pozastavuje své vojenské operace v Jemenu. Jednostranně vyhlášené příměří má podle ní pomoci vytvořit pozitivní atmosféru během blížícího se muslimského postního měsíce ramadánu a zajistit příznivé podmínky nezbytné pro úspěch při vyjednávání mezi stranami konfliktu, napsaly světové tiskové agentury.

Ekonomická situace v Libanonu se zhoršuje. Poté, co nová vláda zrušila subvence, se ceny benzinu ztrojnásobily. Hnutí Hizballáh proto začalo demonstrativně dovážet ropné produkty z Íránu. V zemi rostou ceny léků a základního zboží.

Afghánská vláda rychle ztrácí kontrolu nad zemí, z níž se stáhly jednotky koalice vedené USA. Mocenské vakuum zaplňují především velitelé lokálních ozbrojených skupin. Mnozí z nich se hlásí k islámskému hnutí Taliban, další chtějí hájit své obce proti němu. A šanci zaplnit místo po Američanech cítí také regionální mocnosti: Čína, Indie, Pákistán, Írán i Rusko. Situaci pro web UnHerd rozplétá bývalý voják a autor řady textů o konfliktech nejen v Afghánistánu působící mimo jiné na londýnské King's College Mike Martin.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Papež František zahájil druhý den své návštěvy v Iráku setkáním s významným šíitským duchovním Alím Sistáním. Islámský duchovní papeži řekl, že křesťanům musí být v Iráku zaručena práva jako ostatním Iráčanům. Alí Sistání má velký vliv na iráckou politiku a na šíitské věřící i za hranicemi této země. Při setkání na pláni u starověkého Uru se papež vymezil vůči nábožensky motivovanému terorismu a vyzval k míru v Sýrii.

Spojené státy musí odvolat své rozhodnutí označit jemenské šíitské rebely za teroristy. V opačném případě Jemenu hrozí největší hladomor za skoro 40 let. Radě bezpečnosti OSN to řeklo několik vysoce postavených představitelů této mezinárodní organizace. Informovala o tom agentura AFP. Jemen byl už před válkou nejchudší zemí na Arabském poloostrově. Teď je na humanitární pomoci závislých 80 procent jeho občanů.

Irácký soud ve čtvrtek vydal zatykač na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Viní jej z loňského zabití klíčového íránského generála Kásema Solejmáního a vlivného člena vedení proíránské milice v Iráku Abú Mahdího Muhandise. S odvoláním na iráckou justici o tom informovala agentura AP.

Jemen v současných hranicích existuje třicet let. Vznikl spojením dvou států: jižního převážně sunnitského a severního, kde sunnité žili společně se šíity. Spojení však klid nepřineslo. Zemí zmítá krvavá válka, která způsobila podle OSN nejhorší humanitární katastrofu současnosti zhoršenou ještě pandemií koronaviru. Rozdělení má totiž hluboké historické, náboženské i kulturní kořeny.

Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu byl v noci na pátek zabit přední íránský vojenský velitel Kásim Solejmání. Teherán slibuje odvetu, podle analytiků americká operace ovlivní celý Blízký východ. Publicista Pavel Novotný se domnívá, že Írán především aktivizuje všechny šíitské milice v zahraničí včetně Libanonu, Sýrie, Iráku nebo Jemenu. Solejmání byl podle něj nesmírně vlivným člověkem, jeho roli na Blízkém východě přirovnává k sovětským poradcům, kteří v padesátých letech ovlivňovali dění v komunistickém Československu. Novotný byl hostem Studia ČT24, rozhovor s ním vedla Barbora Kroužková.

Napětí v Libanonu se zvyšuje. Několik desítek lidí utrpělo zranění při potyčkách s policií, které v sobotu vypukly během protestů v Bejrútu. Demonstranti se střetli nejen s policií, ale také se stoupenci šíitského hnutí Hizballáh. Proti davům v ulicích použily tamní pořádkové síly poprvé gumové projektily. Libanon zažívá od poloviny října demonstrace proti vládnoucí elitě, která přivedla zemi do nejhorší ekonomické krize za poslední desítky let.

Masivní protivládní protesty v Iráku a v Libanonu už vedly ke slibům reforem a předčasných voleb. Demonstranti však požadují víc. Za zkorumpovaností politických elit vidí i sektářský systém, který funguje v obou blízkovýchodních státech po dekády a který má zabránit krveprolití. V obou zemích jej pomáhaly nastolit zahraniční mocnosti. Protestující teď volají po změně – systému, kde budou obsazovány klíčové pozice dle zásluh, nikoli příslušnosti k menšině. Podle expertů však větší reformy nejsou příliš reálné i kvůli tomu, že sektářství vyhovuje Íránu, který tak šíří svůj vliv v regionu.

Po několikadenních protestech proti korupci a přetrvávajícím ekonomickým a sociálním problémům uznal irácký premiér Ádil Abdal Mahdí požadavky demonstrantů za oprávněné. Demonstrace ale navzdory jeho slovům sílí. Zemřelo při nich už 65 lidí. Vlivný šíitský duchovní Muktada Sadr vyzval vládu k demisi. Chce, aby se za mezinárodního dohledu konaly předčasné volby.

Především šíitští muslimové si na svátek Ašúra připomínají smrt Husajna ibn Alího, vnuka proroka Mohameda, který podle islámské tradice padl v roce 680 v bitvě u irácké Karbaly. Imám Husajn platí za zakladatele šíitské větve islámu, a jeho násilná smrt se tak mezi početnými komunitami blízkovýchodních věřících pojí s okázalými smutečními rituály i folklorním sebetrýzněním, protože „trpět je jako vysvobození se pro jiného“.

Nejméně 31 lidí přišlo o život a dalších sto jich bylo zraněno v irácké Karbale při oslavách šíitského svátku Ašúra. Lidé v průvodu po sobě začali šlapat, když vypukla panika po zřícení lávky. S odkazem na sdělení mluvčího iráckého ministerstva zdravotnictví o tom informovala agentura AP.

Dva oddělené útoky v jihojemenském Adenu připravily o život nejméně 51 lidí, dalších 56 jich bylo zraněno. Oznámila to agentura AP, předtím se hovořilo o třech desítkách mrtvých. Jemenští šíitští povstalci ve čtvrtek zaútočili balistickou raketou a bezpilotním letounem na přehlídku bezpečnostních sil, předtím byl hlášen sebevražedný útok na policejní velitelství. Šíité později informovali o ještě dalším raketovém útoku, tentokrát na vojenský cíl v Saúdské Arábii.

Cesta do islámské republiky v první řadě překvapí. V době tvrdých sankcí je tam neuvěřitelně levně a vřelost obyvatel snad nezná mezí. „Vítejte v Íránu!“ začíná každá naše konverzace s lidmi, často odhodlanými pořídit si společné selfie. Turista se rázem cítí jako celebrita, navíc s miliony riálů v kapse. Výlet po úchvatných památkách, horách a pouštích má jen pár drobných vad na kráse: povinný šátek už po týdnu překáží a vážíme si toho, že v Česku smíme otevřeně mluvit o politice.