Šéf armády se stane prezidentem Libanonu

Libanonský parlament ve čtvrtek zvolil prezidentem země vrchního velitele libanonské armády generála Josepha Aúna, informují agentury Reuters a AFP. Skončilo tak více než dvouleté období, kdy byl Libanon bez zvolené hlavy státu.

„Začíná nová éra v historii Libanonu,“ řekl Aún poté, co po zvolení prezidentem složil v parlamentu slib. V prvním projevu také uvedl, že nově bude mít „monopol na zbraně“ stát. Odkazoval tak na skutečnost, že v Libanonu byla donedávna nejsilnější vojenskou silou nikoli armáda, ale hnutí Hizballáh. Jeho postavení v posledních letech posílily politické spory a vážné ekonomické problémy, ale loni jeho moc oslabil další konflikt s Izraelem.

Nový libanonský prezident se také zavázal respektovat příměří s Izraelem, které koncem listopadu ukončilo boje mezi Hizballáhem a izraelskou armádou a které má vypršet 26. ledna. Do té doby se mají z jihu Libanonu od izraelských hranic stáhnout bojovníci Hizballáhu i izraelská armáda, která tam zahájila pozemní operaci loni v říjnu. Tuto oblast má kontrolovat pak už jen libanonská armáda a jednotky OSN.

Volba libanonského prezidenta je důležitá i pro obnovu země kvůli důvěře zahraničních investorů a mezinárodních věřitelů. Libanon, který má asi pět a půl milionu obyvatel, zažívá od roku 2019 hlubokou ekonomickou a finanční krizi, označovanou za nejhorší od občanské války v letech 1975 až 1990. Mnozí z ní viní špatné hospodaření politických elit a rozsáhlou korupci.

Joseph Aún se zavázal také k rychlým konzultacím se stranami, aby mohl jmenovat nového premiéra. Současná vláda premiéra Nadžíba Míkátího, který byl od října 2022 i úřadujícím prezidentem, má jen omezené pravomoce a nemůže tak provádět reformy potřebné pro obnovu země. Po posledních parlamentních volbách v roce 2022 se totiž Míkátímu nepodařilo sestavit vládu do konce mandátu tehdejšího prezidenta, takže jeho dosavadní kabinet je rovněž úřednický.

Aúna Hizballáh podpořil

Generál Aún se těší přízni Spojených států a jeho zvolení poukazuje na upadající vliv proíránského šíitského hnutí Hizballáh, napsala agentura Reuters. Volba nového prezidenta podle ní také odráží posun v rovnováze sil v Libanonu a na Blízkém východě obecně poté, co byl před měsícem v Sýrii svržen prezident Bašár Asad, někdejší spojenec Hizballáhu.

Aún byl zvolen až ve druhém kole hlasy 99 z celkových 128 poslanců, když překročil potřebný práh 86 hlasů po setkání se zástupci Hizballáhu a s ním spřízněného šíitského hnutí Amal, kteří jej ve druhém kole podpořili. V prvním kole obdržel pouze 71 hlasů.

Předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí (vpravo) s Josephem Aúnem v budově parlamentu v Bejrútu
Zdroj: Reuters/Mohamed Azakir

Volba prezidenta Libanonu je tradičně složitý a dlouhý proces, předchozí hlavu státu Michela Aúna v roce 2016 zvolili poslanci až na šestačtyřicátý pokus. Prezidentem země musí být podle tamních pravidel křesťan, vládu, jejíhož předsedu jmenuje prezident, má vést sunnita a předsedou parlamentu má být šíita.

Libanon neměl prezidenta od konce října 2022, kdy vypršel mandát Michela Aúna. Poslanci, hluboce rozdělení mezi jednotlivými frakcemi, se od té doby až do čtvrtečního zasedání dvanáctkrát neúspěšně pokusili zvolit jeho nástupce. Roli prezidenta zastával premiér Nadžíb Míkátí, jehož vláda je také úřednická.

Aúnovi gratulují představitelé z celého světa

Nově zvolenému prezidentovi Libanonu blahopřály země jako Írán, Izrael, Saúdská Arábie, ale i Spojené státy nebo Francie, píší agentury Reuters a AFP. Teherán Aúnovo zvolení uvítal a vyjádřil naději, že obě země budou spolupracovat ve prospěch společných zájmů, uvádí se podle AFP v příspěvku íránského velvyslanectví v Libanonu na sociální síti X.

Tel Aviv podle ministra zahraničí Gideona Saara zvolení Aúna přivítal. Saar doufá, že Aún „přispěje k posílení stability, lepší budoucnosti Libanonu a jeho obyvatel a k dobrým sousedským vztahům,“ napsal na X. Velvyslankyně USA v Libanonu Lisa Johnsonová řekla, že ji zvolení Aúna prezidentem velmi těší. Johnsonová a další zahraniční diplomaté se ve čtvrtek osobně zúčastnili zasedání libanonského parlamentu, který Aúna zvolil.

Nástup Aúna do čela Libanonu přivítala i Francie, která dříve kritizovala libanonské politické představitele za neschopnost zvolit nového prezidenta. Čtvrteční úspěšnou volbu francouzská diplomacie označila za „historický a klíčový moment pro budoucnost Libanonu“, který přispěje k dodržování příměří na hranici s Izraelem. „Po této volbě musí následovat jmenování silné vlády,“ apeloval mluvčí francouzského ministerstva zahraničí.

Aúnovi ke zvolení poblahopřáli i saúdskoarabský král Salmán ibn Abdal Azíz Saúd a korunní princ Muhammad bin Salmán, napsala Reuters s odkazem na saúdskoarabskou tiskovou agenturu SPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při vojenském výcviku zemřeli v Litvě čtyři američtí vojáci

Čtyři američtí vojáci zemřeli v Litvě během vojenského výcviku, oznámil ve středu šéf NATO Mark Rutte. Agentury předtím informovaly, že se vojáci pohřešují.
18:34Aktualizovánopřed 30 mminutami

Česko omezí kvůli slintavce dopravu na hranicích se Slovenskem

O půlnoci bude kvůli riziku šíření slintavky a kulhavky omezena doprava na česko-slovenských hranicích na čtyři přechody s povinnými dezinfekčními rohožemi pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Situace se podle něj začíná výrazně zhoršovat. K reakci přistoupilo i Rakousko.
11:23Aktualizovánopřed 33 mminutami

Požáry v Jižní Koreji mají oběti a ničí staleté památky

Téměř tři desítky lidí zemřely při přírodních požárech, které sužují část Jižní Koreje, dalších devatenáct osob bylo zraněno. Agentury AP a Reuters požáry popisují jako jedny z nejhorších v historii země. Stanice BBC je označila za dosud nejsmrtelnější v Jižní Koreji. Jednou z obětí je pilot helikoptéry nasazené do boje s ohněm. Požáry se kvůli silnému větru a suchu od soboty šíří na jihovýchodě země.
06:51Aktualizovánopřed 48 mminutami

„Udělali jsme chybu, jdeme dál,“ řekl Waltz k úniku vojenských plánů

Magazín The Atlantic zveřejnil celou konverzaci vysoce postavených amerických činitelů o útocích na jemenské rebely, kterou na Signalu sledoval i novinář Jeffrey Goldberg. Poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz řekl v televizi Fox News, že přejímá plnou zodpovědnost za přidání novináře do chatovací skupiny. Demokraté obviňují Trumpův tým, že lže o statusu utajení informací o vojenských úderech, které jeho členové sdíleli v aplikaci Signal, píší média.
05:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stovky Palestinců protestovaly v Pásmu Gazy proti Hamásu

Z Gazy přicházejí informace o protestech místních obyvatel, kteří odmítají vládu teroristického hnutí Hamás a žádají ukončení války s Izraelem. V úterý demonstrovaly stovky lidí na severu Pásma Gazy, což agentura Reuters označila za vzácný projev nesouhlasu s hnutím. Podle agentury AP se výzvy k protestům objevovaly i ve středu a nejméně jedna demonstrace se uskutečnila ve městě Gaza.
11:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Istanbulské zastupitelstvo po zadržení Imamoglua zvolilo nového starostu

Zastupitelstvo v Istanbulu ve středu zvolilo nového starostu, který ve funkci nahradí zadrženého Ekrema Imamoglua. Stal se jím jeho blízký spolupracovník Nuri Aslan. Podle tureckých médií ho vybrali zastupitelé za opoziční stranu CHP, která má ve sboru většinu. Zadržení Imamoglua opozice považuje za politicky motivované. Místo každodenních protestů plánuje demonstraci na sobotu.
15:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EK vyloučila zrušení sankcí před stažením ruských vojsk z Ukrajiny

Pro zrušení sankcí jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny, uvedla ve středu Evropská komise. Reagovala tak na prohlášení Moskvy, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce na banky a další ruské společnosti. Ihor Žovkva z kanceláře ukrajinského prezidenta sdělil, že dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely USA při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala žádné podmínky nyní zmiňované Moskvou.
před 5 hhodinami

Aféra Signalgate otevřela Evropě oči, píší média

Nevybíravá konverzace amerických činitelů na Signalu vyvolala u evropských politiků hněv, obavy i rezignaci. Kauza ukázala, jak moc tým prezidenta Donalda Trumpa pohrdá závislostí starého kontinentu na Washingtonu a že Evropu nehodlá dál „zachraňovat“. Podle webu Politico to znamená konec nadějí, že konfrontační tón Bílého domu je jen naoko.
13:24Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...