Šéf armády se stane prezidentem Libanonu

Libanonský parlament ve čtvrtek zvolil prezidentem země vrchního velitele libanonské armády generála Josepha Aúna, informují agentury Reuters a AFP. Skončilo tak více než dvouleté období, kdy byl Libanon bez zvolené hlavy státu.

„Začíná nová éra v historii Libanonu,“ řekl Aún poté, co po zvolení prezidentem složil v parlamentu slib. V prvním projevu také uvedl, že nově bude mít „monopol na zbraně“ stát. Odkazoval tak na skutečnost, že v Libanonu byla donedávna nejsilnější vojenskou silou nikoli armáda, ale hnutí Hizballáh. Jeho postavení v posledních letech posílily politické spory a vážné ekonomické problémy, ale loni jeho moc oslabil další konflikt s Izraelem.

Nový libanonský prezident se také zavázal respektovat příměří s Izraelem, které koncem listopadu ukončilo boje mezi Hizballáhem a izraelskou armádou a které má vypršet 26. ledna. Do té doby se mají z jihu Libanonu od izraelských hranic stáhnout bojovníci Hizballáhu i izraelská armáda, která tam zahájila pozemní operaci loni v říjnu. Tuto oblast má kontrolovat pak už jen libanonská armáda a jednotky OSN.

Volba libanonského prezidenta je důležitá i pro obnovu země kvůli důvěře zahraničních investorů a mezinárodních věřitelů. Libanon, který má asi pět a půl milionu obyvatel, zažívá od roku 2019 hlubokou ekonomickou a finanční krizi, označovanou za nejhorší od občanské války v letech 1975 až 1990. Mnozí z ní viní špatné hospodaření politických elit a rozsáhlou korupci.

Joseph Aún se zavázal také k rychlým konzultacím se stranami, aby mohl jmenovat nového premiéra. Současná vláda premiéra Nadžíba Míkátího, který byl od října 2022 i úřadujícím prezidentem, má jen omezené pravomoce a nemůže tak provádět reformy potřebné pro obnovu země. Po posledních parlamentních volbách v roce 2022 se totiž Míkátímu nepodařilo sestavit vládu do konce mandátu tehdejšího prezidenta, takže jeho dosavadní kabinet je rovněž úřednický.

Aúna Hizballáh podpořil

Generál Aún se těší přízni Spojených států a jeho zvolení poukazuje na upadající vliv proíránského šíitského hnutí Hizballáh, napsala agentura Reuters. Volba nového prezidenta podle ní také odráží posun v rovnováze sil v Libanonu a na Blízkém východě obecně poté, co byl před měsícem v Sýrii svržen prezident Bašár Asad, někdejší spojenec Hizballáhu.

Aún byl zvolen až ve druhém kole hlasy 99 z celkových 128 poslanců, když překročil potřebný práh 86 hlasů po setkání se zástupci Hizballáhu a s ním spřízněného šíitského hnutí Amal, kteří jej ve druhém kole podpořili. V prvním kole obdržel pouze 71 hlasů.

Předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí (vpravo) s Josephem Aúnem v budově parlamentu v Bejrútu
Zdroj: Reuters/Mohamed Azakir

Volba prezidenta Libanonu je tradičně složitý a dlouhý proces, předchozí hlavu státu Michela Aúna v roce 2016 zvolili poslanci až na šestačtyřicátý pokus. Prezidentem země musí být podle tamních pravidel křesťan, vládu, jejíhož předsedu jmenuje prezident, má vést sunnita a předsedou parlamentu má být šíita.

Libanon neměl prezidenta od konce října 2022, kdy vypršel mandát Michela Aúna. Poslanci, hluboce rozdělení mezi jednotlivými frakcemi, se od té doby až do čtvrtečního zasedání dvanáctkrát neúspěšně pokusili zvolit jeho nástupce. Roli prezidenta zastával premiér Nadžíb Míkátí, jehož vláda je také úřednická.

Aúnovi gratulují představitelé z celého světa

Nově zvolenému prezidentovi Libanonu blahopřály země jako Írán, Izrael, Saúdská Arábie, ale i Spojené státy nebo Francie, píší agentury Reuters a AFP. Teherán Aúnovo zvolení uvítal a vyjádřil naději, že obě země budou spolupracovat ve prospěch společných zájmů, uvádí se podle AFP v příspěvku íránského velvyslanectví v Libanonu na sociální síti X.

Tel Aviv podle ministra zahraničí Gideona Saara zvolení Aúna přivítal. Saar doufá, že Aún „přispěje k posílení stability, lepší budoucnosti Libanonu a jeho obyvatel a k dobrým sousedským vztahům,“ napsal na X. Velvyslankyně USA v Libanonu Lisa Johnsonová řekla, že ji zvolení Aúna prezidentem velmi těší. Johnsonová a další zahraniční diplomaté se ve čtvrtek osobně zúčastnili zasedání libanonského parlamentu, který Aúna zvolil.

Nástup Aúna do čela Libanonu přivítala i Francie, která dříve kritizovala libanonské politické představitele za neschopnost zvolit nového prezidenta. Čtvrteční úspěšnou volbu francouzská diplomacie označila za „historický a klíčový moment pro budoucnost Libanonu“, který přispěje k dodržování příměří na hranici s Izraelem. „Po této volbě musí následovat jmenování silné vlády,“ apeloval mluvčí francouzského ministerstva zahraničí.

Aúnovi ke zvolení poblahopřáli i saúdskoarabský král Salmán ibn Abdal Azíz Saúd a korunní princ Muhammad bin Salmán, napsala Reuters s odkazem na saúdskoarabskou tiskovou agenturu SPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 4 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 24 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 35 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...