Šéf armády se stane prezidentem Libanonu

Libanonský parlament ve čtvrtek zvolil prezidentem země vrchního velitele libanonské armády generála Josepha Aúna, informují agentury Reuters a AFP. Skončilo tak více než dvouleté období, kdy byl Libanon bez zvolené hlavy státu.

„Začíná nová éra v historii Libanonu,“ řekl Aún poté, co po zvolení prezidentem složil v parlamentu slib. V prvním projevu také uvedl, že nově bude mít „monopol na zbraně“ stát. Odkazoval tak na skutečnost, že v Libanonu byla donedávna nejsilnější vojenskou silou nikoli armáda, ale hnutí Hizballáh. Jeho postavení v posledních letech posílily politické spory a vážné ekonomické problémy, ale loni jeho moc oslabil další konflikt s Izraelem.

Nový libanonský prezident se také zavázal respektovat příměří s Izraelem, které koncem listopadu ukončilo boje mezi Hizballáhem a izraelskou armádou a které má vypršet 26. ledna. Do té doby se mají z jihu Libanonu od izraelských hranic stáhnout bojovníci Hizballáhu i izraelská armáda, která tam zahájila pozemní operaci loni v říjnu. Tuto oblast má kontrolovat pak už jen libanonská armáda a jednotky OSN.

Volba libanonského prezidenta je důležitá i pro obnovu země kvůli důvěře zahraničních investorů a mezinárodních věřitelů. Libanon, který má asi pět a půl milionu obyvatel, zažívá od roku 2019 hlubokou ekonomickou a finanční krizi, označovanou za nejhorší od občanské války v letech 1975 až 1990. Mnozí z ní viní špatné hospodaření politických elit a rozsáhlou korupci.

Joseph Aún se zavázal také k rychlým konzultacím se stranami, aby mohl jmenovat nového premiéra. Současná vláda premiéra Nadžíba Míkátího, který byl od října 2022 i úřadujícím prezidentem, má jen omezené pravomoce a nemůže tak provádět reformy potřebné pro obnovu země. Po posledních parlamentních volbách v roce 2022 se totiž Míkátímu nepodařilo sestavit vládu do konce mandátu tehdejšího prezidenta, takže jeho dosavadní kabinet je rovněž úřednický.

Aúna Hizballáh podpořil

Generál Aún se těší přízni Spojených států a jeho zvolení poukazuje na upadající vliv proíránského šíitského hnutí Hizballáh, napsala agentura Reuters. Volba nového prezidenta podle ní také odráží posun v rovnováze sil v Libanonu a na Blízkém východě obecně poté, co byl před měsícem v Sýrii svržen prezident Bašár Asad, někdejší spojenec Hizballáhu.

Aún byl zvolen až ve druhém kole hlasy 99 z celkových 128 poslanců, když překročil potřebný práh 86 hlasů po setkání se zástupci Hizballáhu a s ním spřízněného šíitského hnutí Amal, kteří jej ve druhém kole podpořili. V prvním kole obdržel pouze 71 hlasů.

Předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí (vpravo) s Josephem Aúnem v budově parlamentu v Bejrútu
Zdroj: Reuters/Mohamed Azakir

Volba prezidenta Libanonu je tradičně složitý a dlouhý proces, předchozí hlavu státu Michela Aúna v roce 2016 zvolili poslanci až na šestačtyřicátý pokus. Prezidentem země musí být podle tamních pravidel křesťan, vládu, jejíhož předsedu jmenuje prezident, má vést sunnita a předsedou parlamentu má být šíita.

Libanon neměl prezidenta od konce října 2022, kdy vypršel mandát Michela Aúna. Poslanci, hluboce rozdělení mezi jednotlivými frakcemi, se od té doby až do čtvrtečního zasedání dvanáctkrát neúspěšně pokusili zvolit jeho nástupce. Roli prezidenta zastával premiér Nadžíb Míkátí, jehož vláda je také úřednická.

Aúnovi gratulují představitelé z celého světa

Nově zvolenému prezidentovi Libanonu blahopřály země jako Írán, Izrael, Saúdská Arábie, ale i Spojené státy nebo Francie, píší agentury Reuters a AFP. Teherán Aúnovo zvolení uvítal a vyjádřil naději, že obě země budou spolupracovat ve prospěch společných zájmů, uvádí se podle AFP v příspěvku íránského velvyslanectví v Libanonu na sociální síti X.

Tel Aviv podle ministra zahraničí Gideona Saara zvolení Aúna přivítal. Saar doufá, že Aún „přispěje k posílení stability, lepší budoucnosti Libanonu a jeho obyvatel a k dobrým sousedským vztahům,“ napsal na X. Velvyslankyně USA v Libanonu Lisa Johnsonová řekla, že ji zvolení Aúna prezidentem velmi těší. Johnsonová a další zahraniční diplomaté se ve čtvrtek osobně zúčastnili zasedání libanonského parlamentu, který Aúna zvolil.

Nástup Aúna do čela Libanonu přivítala i Francie, která dříve kritizovala libanonské politické představitele za neschopnost zvolit nového prezidenta. Čtvrteční úspěšnou volbu francouzská diplomacie označila za „historický a klíčový moment pro budoucnost Libanonu“, který přispěje k dodržování příměří na hranici s Izraelem. „Po této volbě musí následovat jmenování silné vlády,“ apeloval mluvčí francouzského ministerstva zahraničí.

Aúnovi ke zvolení poblahopřáli i saúdskoarabský král Salmán ibn Abdal Azíz Saúd a korunní princ Muhammad bin Salmán, napsala Reuters s odkazem na saúdskoarabskou tiskovou agenturu SPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Švýcarsko mezi USA a Čínou. Dokáže si v závodě o AI zachovat neutralitu?

Debata o neutralitě je ve Švýcarsku obzvláště bouřlivá v předvečer hlasování o této otázce, které se uskuteční 27. září. Co však znamená být neutrální ve světě, kde umělá inteligence, cloudové služby a digitální infrastruktura stále více závisí na Spojených státech a Číně?
před 32 mminutami

Spíše osmadvacátý než 51. stát. Kanada hledí směrem k Evropě

Kanada by se mohla stát přidruženým státem Evropské unie, prohlásila ve středu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová před premiérem severoamerického státu Markem Carneym. Ten v Evropě hledá kvůli obchodní válce se Spojenými státy nového partnera. Mezi Ottawou a Bruselem se mluví o spolupráci v oblasti energetiky či obraně. Ve hře je také rozšíření přístavu v kanadském městě Churchill, odkud plují do Evropy lodě se zemním plynem.
před 1 hhodinou

Trump pohrozil EU kvůli Kanadě vysokými cly

Americký prezident Donald Trump pohrozil Evropské unii (EU) dalšími cly i přerušením obchodu. Reagoval tak na prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že by se Kanada měla stát prvním přidruženým členem EU. Trump to podle agentury AFP označil za „možný projev nepřátelství“.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA schválila balík protiruských sankčních opatření

Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení ruské války proti Ukrajině. Pro návrh zákona, který již v srpnu schválil Senát, podle agentury AP hlasovalo v republikány ovládané dolní komoře amerického parlamentu 262 poslanců, přičemž 159 jich bylo proti. Aby sankční zákon vstoupil v platnost, musí ho podepsat prezident USA Donald Trump.
01:43Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zabili pět lidí v autobusu, uvedl Hanža. Zesilují útoky na železnici

Pět lidí zabil a sedm zranil ruský dronový útok na autobus v Nikopolském okrese, oznámil ráno šéf správy ukrajinské Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Jednu oběť po ruském útoku hlásí v Oděse. Další člověk zahynul a devět lidí utrpělo zranění při ruském bombardování města Sumy, uvedli záchranáři. V kyjevské čtvrti Svjatošynskyj pak v důsledku dronového útoku vzplanuly skladové prostory, informovala tamní vojenská správa. Ruské úřady zase uvedly, že ukrajinský dronový útok zabil ženu v Brjanské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVolby čekají další německou spolkovou zemi. I tam vede AfD

Dva týdny po výhře Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku se tuto neděli chystá volit další spolková země. I v Meklenbursku-Předním Pomořansku má AfD šanci stát se nejsilnější stranou. Podle úterního průzkumu INSA by volby vyhrála s 37 procenty, více než dvojnásobkem oproti minulým volbám. Vládnoucí sociální demokraté (SPD) jsou podle aktuálních průzkumů druzí, s 35 procenty by oslabili.
před 11 hhodinami

Thaçi dostal 25 let za válečné zločiny

Zvláštní tribunál pro Kosovo ve středu uložil bývalému kosovskému prezidentovi Hashimu Thaçimu trest vězení 25 let za válečné zločiny, uvedly agentury. Bývalého politického šéfa Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) uznal vinným z podílu na vraždách, mučení a nezákonném zadržování lidí během války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Prokuratura pro Thaçiho žádala 45 let vězení. Tribunál uložil vysoké tresty také třem dalším bývalým členům UÇK.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoMéně ideologie, více konkrétních projektů, všímá si Pospíšil v projevu von der Leyenové

„V době, kdy má Kanada velké obchodní spory, celní válku s USA a je to země, která má stejné hodnoty a kulturu jako většina evropských zemí, je dobře posílit spolupráci,“ řekl v Interview ČT24 místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil k možnosti dát Kanadě přidružené členství v EU, o kterém v projevu o stavu Unie mluvila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokázal by si představit, že pokud se koncept osvědčí, mohla by se k EU v budoucnu takto „přidat“ i Ukrajina. Pospíšil však několikrát zdůraznil, že nevíme, jak by „přidružení“ v praxi vlastně vypadalo. Projev podle něj jinak popsal problémy EU přesně, i když obecně. „Mnohem více (než dříve) zaznívalo slovo bezpečnost, energetická soběstačnost, ekonomický růst,“ vyjmenoval. Oproti tomu slyšel méně „ideologie a slov o bratrství“. Dalším tématem rozhovoru s moderátorem Jiřím Václavkem byl třeba záměr ministerstva spravedlnosti, aby veřejní žalobci zohledňovali priority trestní politiky schválené vládou.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.