Šéf armády se stane prezidentem Libanonu

Libanonský parlament ve čtvrtek zvolil prezidentem země vrchního velitele libanonské armády generála Josepha Aúna, informují agentury Reuters a AFP. Skončilo tak více než dvouleté období, kdy byl Libanon bez zvolené hlavy státu.

„Začíná nová éra v historii Libanonu,“ řekl Aún poté, co po zvolení prezidentem složil v parlamentu slib. V prvním projevu také uvedl, že nově bude mít „monopol na zbraně“ stát. Odkazoval tak na skutečnost, že v Libanonu byla donedávna nejsilnější vojenskou silou nikoli armáda, ale hnutí Hizballáh. Jeho postavení v posledních letech posílily politické spory a vážné ekonomické problémy, ale loni jeho moc oslabil další konflikt s Izraelem.

Nový libanonský prezident se také zavázal respektovat příměří s Izraelem, které koncem listopadu ukončilo boje mezi Hizballáhem a izraelskou armádou a které má vypršet 26. ledna. Do té doby se mají z jihu Libanonu od izraelských hranic stáhnout bojovníci Hizballáhu i izraelská armáda, která tam zahájila pozemní operaci loni v říjnu. Tuto oblast má kontrolovat pak už jen libanonská armáda a jednotky OSN.

Volba libanonského prezidenta je důležitá i pro obnovu země kvůli důvěře zahraničních investorů a mezinárodních věřitelů. Libanon, který má asi pět a půl milionu obyvatel, zažívá od roku 2019 hlubokou ekonomickou a finanční krizi, označovanou za nejhorší od občanské války v letech 1975 až 1990. Mnozí z ní viní špatné hospodaření politických elit a rozsáhlou korupci.

Joseph Aún se zavázal také k rychlým konzultacím se stranami, aby mohl jmenovat nového premiéra. Současná vláda premiéra Nadžíba Míkátího, který byl od října 2022 i úřadujícím prezidentem, má jen omezené pravomoce a nemůže tak provádět reformy potřebné pro obnovu země. Po posledních parlamentních volbách v roce 2022 se totiž Míkátímu nepodařilo sestavit vládu do konce mandátu tehdejšího prezidenta, takže jeho dosavadní kabinet je rovněž úřednický.

Aúna Hizballáh podpořil

Generál Aún se těší přízni Spojených států a jeho zvolení poukazuje na upadající vliv proíránského šíitského hnutí Hizballáh, napsala agentura Reuters. Volba nového prezidenta podle ní také odráží posun v rovnováze sil v Libanonu a na Blízkém východě obecně poté, co byl před měsícem v Sýrii svržen prezident Bašár Asad, někdejší spojenec Hizballáhu.

Aún byl zvolen až ve druhém kole hlasy 99 z celkových 128 poslanců, když překročil potřebný práh 86 hlasů po setkání se zástupci Hizballáhu a s ním spřízněného šíitského hnutí Amal, kteří jej ve druhém kole podpořili. V prvním kole obdržel pouze 71 hlasů.

Předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí (vpravo) s Josephem Aúnem v budově parlamentu v Bejrútu
Zdroj: Reuters/Mohamed Azakir

Volba prezidenta Libanonu je tradičně složitý a dlouhý proces, předchozí hlavu státu Michela Aúna v roce 2016 zvolili poslanci až na šestačtyřicátý pokus. Prezidentem země musí být podle tamních pravidel křesťan, vládu, jejíhož předsedu jmenuje prezident, má vést sunnita a předsedou parlamentu má být šíita.

Libanon neměl prezidenta od konce října 2022, kdy vypršel mandát Michela Aúna. Poslanci, hluboce rozdělení mezi jednotlivými frakcemi, se od té doby až do čtvrtečního zasedání dvanáctkrát neúspěšně pokusili zvolit jeho nástupce. Roli prezidenta zastával premiér Nadžíb Míkátí, jehož vláda je také úřednická.

Aúnovi gratulují představitelé z celého světa

Nově zvolenému prezidentovi Libanonu blahopřály země jako Írán, Izrael, Saúdská Arábie, ale i Spojené státy nebo Francie, píší agentury Reuters a AFP. Teherán Aúnovo zvolení uvítal a vyjádřil naději, že obě země budou spolupracovat ve prospěch společných zájmů, uvádí se podle AFP v příspěvku íránského velvyslanectví v Libanonu na sociální síti X.

Tel Aviv podle ministra zahraničí Gideona Saara zvolení Aúna přivítal. Saar doufá, že Aún „přispěje k posílení stability, lepší budoucnosti Libanonu a jeho obyvatel a k dobrým sousedským vztahům,“ napsal na X. Velvyslankyně USA v Libanonu Lisa Johnsonová řekla, že ji zvolení Aúna prezidentem velmi těší. Johnsonová a další zahraniční diplomaté se ve čtvrtek osobně zúčastnili zasedání libanonského parlamentu, který Aúna zvolil.

Nástup Aúna do čela Libanonu přivítala i Francie, která dříve kritizovala libanonské politické představitele za neschopnost zvolit nového prezidenta. Čtvrteční úspěšnou volbu francouzská diplomacie označila za „historický a klíčový moment pro budoucnost Libanonu“, který přispěje k dodržování příměří na hranici s Izraelem. „Po této volbě musí následovat jmenování silné vlády,“ apeloval mluvčí francouzského ministerstva zahraničí.

Aúnovi ke zvolení poblahopřáli i saúdskoarabský král Salmán ibn Abdal Azíz Saúd a korunní princ Muhammad bin Salmán, napsala Reuters s odkazem na saúdskoarabskou tiskovou agenturu SPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 7 mminutami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 2 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 9 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 9 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 11 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 11 hhodinami
Načítání...