Amal

Sedm lidí zabil raketový útok teroristického hnutí Hizballáh v zemědělské oblasti u severoizraelského města Metula, které leží na hranici s Libanonem. Podle tamních médií to uvedl starosta města, píše agentura Reuters. Izraelská stanice Channel 12 informovala, že oběťmi jsou jeden izraelský občan a čtyři zahraniční zemědělští pracovníci. Jiní dva lidé byli zabiti při další vlně útoku v oblasti města Haifa. Na jihu Libanonu dle tamního ministerstva zdravotnictví při izraelských úderech zemřelo šest zdravotníků a další čtyři utrpěli zranění.

Nekonečné rudé pláně, rozložité vulkány, pozůstatky dávných řek a jezer i krátery po dopadu meteoritů si lze do detailu prohlédnout na nové globální mapě Marsu, kterou vytvořili odborníci ze Spojených arabských emirátů (SAE). Mapa se skládá z více než tří tisíc snímků, které pořídily přístroje sondy Amal (Naděje).

Libanonský šíitský Hizballáh a jeho spojenci v nedělních parlamentních volbách přišli o parlamentní většinu. Podle úterního oznámení ministerstva vnitra tento blok nemá 65 křesel potřebných k zachování většiny ve stoosmadvacetimístném parlamentu. Po minulých volbách jich měl 71. V úterý oznámené výsledky jsou konečné.

V Libanonu pozatýkali devatenáct lidí v souvislosti se střelbou při protestech v Bejrútu. Informovala o tom tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. V pátek se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí. V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Šest mrtvých a na tři desítky zraněných si vyžádala střelba v Bejrútu, která vypukla při demonstraci organizované před justičním palácem šíitským hnutím Hizballáh a jeho spojencem hnutím Amal. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí, prezident Michel Aún i generální tajemník OSN António Guterres vyzvali ke klidu, expremiér Saad Harírí na Twitteru napsal, že mu násilnosti připomněly scény z občanské války z let 1975–1990. Střety trvaly několik hodin, než se armádě podařilo situaci uklidnit, informoval server BBC a katarská televize Al-Džazíra.

Hlavní soudce, který vyšetřuje loňský ničivý výbuch v bejrútském přístavu, byl v úterý pod silným politickým tlakem znovu nucen přerušit svou práci. Stalo se tak poté, co vydal v souvislosti s explozí zatykač na bývalého ministra financí Alího Hasana Chalíla.

Sonda Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů v úterý 9. února dorazila k Marsu a byla navedena na oběžnou dráhu. Už ve středu se k rudé planetě dostane také čínský aparát Tchien-wen, který má za tři měsíce spustit na povrch rudé planety robotické vozítko. Příští týden tam také hodlá přistát americká vesmírná agentura NASA se svým dalším automatickým průzkumníkem Perseverance.

Rok 2021 by se mohl stát rokem Marsu. Rudou planetu letos bude zkoumat hned několik misí, které vypravily Spojené státy, Čína a Spojené arabské emiráty. Své plány s Marsem má také Elon Musk, který by tam chtěl v budoucnu založit lidskou kolonii.

Libanonský prezident Michel Aún požádal někdejšího premiéra Saada Harírího, aby se pokusil sestavit příští vládu. Harírí už premiérský úřad v minulosti zastával několikrát. Naposledy odstoupil před rokem kvůli mohutným protivládním demonstracím. Země je bez vlády od srpna.

Z japonského vesmírného střediska Tanegašima úspěšně odstartovala raketa se sondou Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů, která zamíří k Marsu. Informovala o tom agentura Reuters. První arabská meziplanetární mise by se podle plánů měla k sousední planetě dostat v únoru příštího roku.

Když roku 2014 oznámily Spojené arabské emiráty, že v prosinci 2021 vyšlou kosmickou misi k Marsu, neznělo to úplně věrohodně. V té době neměla desetimilionová země ani vlastní vesmírnou agenturu ani žádné specializované vědce. Průměrný věk expertů, kteří se s tímto cílem spojili, byl 27 let. Šest let poté: sonda je hotová, už v únoru úspěšně podstoupila náročné podvodní testy a odstartuje do kosmu během třídenního okna po 14. červenci 2020.