Sonda Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů v úterý 9. února dorazila k Marsu a byla navedena na oběžnou dráhu. Už ve středu se k rudé planetě dostane také čínský aparát Tchien-wen, který má za tři měsíce spustit na povrch rudé planety robotické vozítko. Příští týden tam také hodlá přistát americká vesmírná agentura NASA se svým dalším automatickým průzkumníkem Perseverance.
Sonda Amal se vydala na cestu 21. července z japonského vesmírného střediska Tanegašima. Jejím úkolem bude z oběžné dráhy monitorovat atmosféru Marsu a zaznamenávat klimatické změny. Vůbec poprvé půjde o zkoumání plynného obalu této planety v různých obdobích roku, který na Marsu trvá téměř 687 pozemských dnů.
Tato výprava je významným milníkem v kosmickém výzkumu Spojených arabských emirátů; mimo jiné jde o první arabskou meziplanetární misi. Abú Zabí už má ale další smělé plány v dobývání vesmíru: v roce 2024 chtějí SAE na Měsíc poslat vlastní lunární vozítko.
Čínský robotický výzkumník, kterého se sonda Tchien-wen pokusí spustit na povrch Marsu v květnu, by měl bádat v oblasti Utopia Planitia na severní polokouli rudé planety po dobu 90 dní. Pokud bude přistání úspěšné, stane se Čína teprve třetí zemí, které se podařilo na sousední planetu úspěšně dopravit vědecké zařízení; po USA a bývalém Sovětském svazu. Sovětská mise se dá ale považovat jen za částečně úspěšnou - přistávací modul mise Mars-3 sice povrchu dosáhl, ale značně nekvalitní signál vysílal jen po 14,5 sekundy a pak se odmlčel.
