K Marsu mají letos dorazit sondy hned několika států. V plánu je planetu zkoumat z výšky i povrchu

7 minut
Mars 2021
Zdroj: ČT24

Rok 2021 by se mohl stát rokem Marsu. Rudou planetu letos bude zkoumat hned několik misí, které vypravily Spojené státy, Čína a Spojené arabské emiráty. Své plány s Marsem má také Elon Musk, který by tam chtěl v budoucnu založit lidskou kolonii.

Na Marsu by mělo být během roku 2021 docela rušno –⁠ v únoru by tam měly dorazit hned tři sondy. Využily toho, že se loni planeta k Zemi výrazně přiblížila. „To se děje zhruba tak jednou za dva roky. Přesněji přibližně za 22 měsíců,“ vysvětluje ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

Jako první svůj stroj vyslaly Spojené arabské emiráty. Sonda nazvaná Amal (v překladu Naděje) se stane umělou oběžnicí rudé planety. Krátce po ní se na půlroční cestu vydala i čínská Tchien-wen 1. Ta by měla na Marsu dokonce přistát. „Sonda letí rychlostí okolo 23 kilometrů za sekundu, to je v podstatě milion kilometrů za den,“ popsal Li Čen-cchaj z Čínské kosmické agentury.

Stejný cíl má i americká NASA. Ta na Mars posílá své zatím největší robotické vozítko Perseverance. Soustředit by se mělo na hledání známek života –⁠ začne s tím v kráteru nazvaném Jezero. Sloužit by mělo dva roky. „Jedním z klíčových úkolů Perseveance je sbírání vzorků, které může v budoucnu přivézt zpět na Zemi,“ uvedl Kenneth Farley z NASA.

Na Mars míří Evropa i podnikatelé

Blízkosti Marsu chtěla využít i Evropská kosmická agentura, kvůli technickým problémům ale projekt odložila o dva roky –⁠ tedy do dalšího podobného „okna“. „Čeští vědci využili této příležitosti a na přistávacím modulu, který bude ve spolupráci s Ruskem, by měla fungovat vědecká aparatura, která by měla zkoumat elektromagnetické podmínky na povrchu Marsu,“ naznačuje Kolář.

Zemi nejbližší planeta pak hraje velkou roli také v plánech soukromé společnosti SpaceX. Elon Musk si jako další ze svých ambiciózních cílů vytyčil dostat na Mars lidskou posádku a už na to buduje první raketu. Přestože test lodi Starship minulý měsíc pokazilo neúspěšné přistání, Muska to ale neodrazuje.

Lidé by se na rudé planetě mohli objevit ještě v polovině tohoto století. Výzkum na ní se může stát klíčovým pro otázku, zda jsme ve vesmíru sami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 2 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 12 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...