K Marsu mají letos dorazit sondy hned několika států. V plánu je planetu zkoumat z výšky i povrchu

7 minut
Mars 2021
Zdroj: ČT24

Rok 2021 by se mohl stát rokem Marsu. Rudou planetu letos bude zkoumat hned několik misí, které vypravily Spojené státy, Čína a Spojené arabské emiráty. Své plány s Marsem má také Elon Musk, který by tam chtěl v budoucnu založit lidskou kolonii.

Na Marsu by mělo být během roku 2021 docela rušno –⁠ v únoru by tam měly dorazit hned tři sondy. Využily toho, že se loni planeta k Zemi výrazně přiblížila. „To se děje zhruba tak jednou za dva roky. Přesněji přibližně za 22 měsíců,“ vysvětluje ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

Jako první svůj stroj vyslaly Spojené arabské emiráty. Sonda nazvaná Amal (v překladu Naděje) se stane umělou oběžnicí rudé planety. Krátce po ní se na půlroční cestu vydala i čínská Tchien-wen 1. Ta by měla na Marsu dokonce přistát. „Sonda letí rychlostí okolo 23 kilometrů za sekundu, to je v podstatě milion kilometrů za den,“ popsal Li Čen-cchaj z Čínské kosmické agentury.

Stejný cíl má i americká NASA. Ta na Mars posílá své zatím největší robotické vozítko Perseverance. Soustředit by se mělo na hledání známek života –⁠ začne s tím v kráteru nazvaném Jezero. Sloužit by mělo dva roky. „Jedním z klíčových úkolů Perseveance je sbírání vzorků, které může v budoucnu přivézt zpět na Zemi,“ uvedl Kenneth Farley z NASA.

Na Mars míří Evropa i podnikatelé

Blízkosti Marsu chtěla využít i Evropská kosmická agentura, kvůli technickým problémům ale projekt odložila o dva roky –⁠ tedy do dalšího podobného „okna“. „Čeští vědci využili této příležitosti a na přistávacím modulu, který bude ve spolupráci s Ruskem, by měla fungovat vědecká aparatura, která by měla zkoumat elektromagnetické podmínky na povrchu Marsu,“ naznačuje Kolář.

Zemi nejbližší planeta pak hraje velkou roli také v plánech soukromé společnosti SpaceX. Elon Musk si jako další ze svých ambiciózních cílů vytyčil dostat na Mars lidskou posádku a už na to buduje první raketu. Přestože test lodi Starship minulý měsíc pokazilo neúspěšné přistání, Muska to ale neodrazuje.

Lidé by se na rudé planetě mohli objevit ještě v polovině tohoto století. Výzkum na ní se může stát klíčovým pro otázku, zda jsme ve vesmíru sami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 21 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 23 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...