Jan Kolář

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska připravuje pro jednu z amerických tajných služeb síť stovek špionážních satelitů za v přepočtu čtyřicet miliard korun. Satelity by měly obíhat Zemi na nízké oběžné dráze a umožnit USA zpozorovat cíle kdekoliv na planetě. Posun oproti předešlým systémům bude podle ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře jednak v technologii a kvalitě získaných informací, ale také v rychlosti a zaměření, řekl ve vysílání ČT24.

Lidé se skládají na obnovu rozhledny na Vlčí hoře v Českém Švýcarsku, kterou na začátku dubna poničil rozsáhlý požár. Přilehlou turistickou chatu vypálil do základů, na rozhledně samotné pak způsobil škodu za dva miliony korun. Klub českých turistů (KČT) se teď, i díky dobrovolným příspěvkům, snaží rozhledně vdechnout nový život.

Zvolený prezident Petr Pavel ve čtvrtek jednal ve Šluknově na Děčínsku se starosty okolních obcí. V České Kamenici, kde později vystoupil před občany, ho čekaly davy lidí. Zdůraznil, že transformace okrajových regionů Česka by se podle něj měla řešit komplexně, včetně zajištění pracovních míst a bydlení. Hovořil také o důchodové reformě, kterou plánuje vláda. Řešení uvažovaného prodloužení věku odchodu do penze podle něj musí být pružnější a vyhovovat lidem různých profesí a rovněž jejich schopnostem po zdravotní stránce. V pátek se Pavel setká s představiteli opozičního poslaneckého klubu ANO Alenou Schillerovou a Karlem Havlíčkem, se kterými chce diskutovat o vládním návrhu na snížení valorizace penzí.

Nad Spojenými státy se několik dní pohybuje čínský špionážní balon, uvedl ve čtvrtek nejmenovaný vysoce postavený americký činitel z resortu obrany. Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo tvrzením, že balon je civilním výzkumným přístrojem, který sleduje hlavně počasí. Americké ministerstvo obrany na žádost prezidenta Joea Bidena dokonce zkoumalo možnost, že by balon sestřelilo. Šéf americké diplomacie Antony Blinken kvůli incidentu odložil cestu do Pekingu plánovanou na tuto neděli.

Rok 2021 by se mohl stát rokem Marsu. Rudou planetu letos bude zkoumat hned několik misí, které vypravily Spojené státy, Čína a Spojené arabské emiráty. Své plány s Marsem má také Elon Musk, který by tam chtěl v budoucnu založit lidskou kolonii.

Když v druhém dubnovém týdnu v roce 1970 odstartovala posádka kosmické lodi Apollo 13 ke třetí výpravě lidí na Měsíc, bylo znát, že zájem o jejich cestu je ve společnosti mnohem menší než před devíti měsíci. Dostavil se známý efekt, že nejen opakovaný vtip přestává být tím, čím byl napoprvé, píše expert na kosmický výzkum Jan Kolář.

Dva mimořádné autorské týmy, dva mladé vědecké talenty a tři úspěšné popularizátory výzkumu ocenila ve čtvrtek předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Slavnostní ceremoniál proběhl ve čtvrtek 17. října od 14 hodin ve vile Lanna v pražských Dejvicích. Pocty jsou spojené i s finanční odměnou.

Jednou z hlavních osob amerického projektu Apollo byl Wernher von Braun, německý konstruktér, který byl za války členem SS a NSDAP. Později se tento architekt střel V-2, které pustošily Londýn, stal jedním z otců amerického programu cesty lidské posádky na Měsíc.

První výstup člověka na Měsíc byl do té doby nejsledovanějším televizním přenosem. Klíčové vysílání v noci z 20. na 21. července 1969 ve 21.56 hodin centrálního amerického letního času (tedy 3.56 hodin ráno středoevropského), kdy Neil Armstrong sestoupil na Měsíční povrch, sledovalo podle odhadů 650 milionů lidí na celém světě.