Dva mimořádné autorské týmy, dva mladé vědecké talenty a tři úspěšné popularizátory výzkumu ocenila ve čtvrtek předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Slavnostní ceremoniál proběhl ve čtvrtek 17. října od 14 hodin ve vile Lanna v pražských Dejvicích. Pocty jsou spojené i s finanční odměnou.
Akademie věd ocenila špičkové odborníky. Za dějiny Československa i výzkum okolo černých děr
První tým, který obdržel cenu za mimořádné výsledky výzkumu a finanční podporu 200 tisíc korun, je česko-slovenský. Výsledkem jeho práce je téměř tisícistránková publikace nazvaná Československo. Dějiny státu (2018), vedoucím autorského kolektivu byl historik Jindřich Dejmek.
Jedná se o první syntézu specialistů z historických ústavů Akademie věd ČR a Slovenské akademie věd i vysokých škol, přičemž se badatelé opírají o nové výzkumy v tuzemských i zahraničních archivech. Popisují zrod Československa v průběhu první světové války a analyzují období jak první i druhé republiky a okupace, tak i komunistického režimu a situace po roce 1989.
Druhý oceněný tým tvoří historici z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, kteří spolupracovali na titulu Republika československá 1918–1938 vydaném v loňském roce.
Editory jsou Dagmar Hájková a Pavel Horák a jejich objemný titul vybavený mnoha fotografiemi, dokumenty i grafy se zaměřuje na dramatické meziválečné období. Na zpracování se podílelo celkem sedm desítek autorů z řady evropských zemí, včetně Německa či Velké Británie, a značný prostor tu dostávají jak národnostní menšiny, tak kulturní dějiny, dějiny médií či ochrana životního prostředí.
Mladí a nadějní
Další kategorií je cena pro mladé vědecké pracovníky, jejíž součástí je odměna 50 tisíc korun. Letos ji obdržel Jan Kolář z Botanického ústavu Akademie věd ČR, který se zaměřuje na objevný výzkum na pomezí archeologie a ekologie. Specializuje se na práci s velkými databázemi a pokročilou statistikou a vytvořil dosud chybějící elektronickou databázi archeologických nálezů z Moravy a Slezska, což je nejucelenější a nejobsáhlejší souhrn údajů o prehistorickém působení člověka v daném regionu.
Společně s Kolářem cenu získala i Petra Suková, která působí jako postdoktorandka v oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Zabývá se výzkumem jevů v okolí černé díry, například vznikem chaosu v takzaném geodetickém pohybu kolem černých děr, které jsou obklopené dalším zdrojem gravitačního pole.
Popularizátoři vědy
Důležitou a často poněkud opomíjenou součástí vědecké práce je popularizace. Akademie věd proto podporuje vědce, kteří myslí i na tuto oblast, a ocenila odměnou ve výši 100 až 200 tisíc korun.
Letos se dočkala ocenění Alice Koubová z Filosofického ústavu Akademie věd ČR, která se věnuje zejména performativní filosofii, nedílně spojené s aktivitami ve veřejném prostoru. Vytvořila koncept veřejných debat na sociální a politická témata, která mají publikum inspirovat k vlastní filosofické reflexi (v divadle Ponec, Alfréd ve dvoře), a je autorkou specifického formátu veřejných diskuzí v Národním divadle v rámci takzvaných ND Talks.
Druhým oceněným je arabista Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR, který se věnuje popularizaci v oblasti dění na Blízkém východě a angažuje se v mediálních debatách i polemikách o islámu. Na tato témata pronesl mnoho přednášek pro veřejnost a podílel se na školeních pro pracovníky státní správy a veřejných institucí.
Studio 6 s arabistou a islamologem Bronislavem Ostřanským (zdroj: ČT24)
Cenu za popularizaci dostal i ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR Martin Pivokonský, který patří mezi nejvýraznější osobnosti v oblasti výzkumu a popularizace úpravy vody. Věnuje se i aktuálnímu tématu mikroplastů ve vodě, přičemž je autorem první vědecké studie, která vzbudila velký zájem české i zahraniční veřejnosti. O jeho úspěchu svědčí i nominace na prestižní mezinárodní ocenění Eni Award v kategorii Advanced Environmental Solutions.