Černá díra

Bliknutí v naprosté temnotě naznačovalo, že se stalo něco výjimečného. Detailní analýza ukázala, že šlo o jedinečné pozorování takzvané sirotčí černé díry, která pohltila hvězdu na samém okraji velmi vzdálené galaxie.

Před třemi lety se podařilo Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podívat do tak velké vzdálenosti, že v podstatě pozoroval dobu jen asi 600 milionů let po vzniku vesmíru, tedy relativně krátce po Velkém třesku.

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.

Černé díry bývají popisovány jako hinduistický bůh Šiva, tedy jako ničitelé. Nový výzkum ale odhaluje, že by mohly mít, stejně jako toto božstvo, i další aspekt, a to ten tvořivý.

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.

Mezinárodní výzkum vedený vědcem z brněnské Masarykovy univerzity ukázal, jakým způsobem černé díry ovlivňují plyn, který tvoří významnou část pozorovaného vesmíru.

Vědeckofantastické představy o galaktické budoucnosti lidstva narušuje tvrdá realita fyziky: brání tomu obří vzdálenosti mezi hvězdami, neschopnost přiblížit se k rychlosti světla a dilatace času. Nová studie teď popsala, kudy by se dalo ubírat.

Černé díry mohou mít pravděpodobně i miniaturní rozměry a mohou se tak pohybovat zcela neviditelné prostorem. Takže se hypoteticky mohou setkat i s lidským tělem. Americký fyzik Robert Scherrer se na tuto možnost podíval blíže.

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.

Jen v Mléčné dráze by mohlo být až sto miliard obyvatelných planet, říkají astronomové. A přesto se jim nepodařilo narazit za desítky let hledání na jediný náznak existence inteligentního života na nich. Hledají pro to vysvětlení.

Při pohledu z boku vypadá Mléčná dráha jako plochý disk. Nová data z kosmického dalekohledu Gaia ale ukazují, že se tento disk vlní, jako by jím něco procházelo.

Změny magnetického pole supermasivní černé díry M87 jsou podle nového výzkumu nečekaně dynamické a velké. Prokázal to výzkum pomocí virtuálního teleskopu, který vědci nedávno významně vylepšili.

Astrofyzik Stephen Hawking přišel před půlstoletím s předpovědí, která naznačovala, co se stane, když splynou dvě černé díry. Nejnovější pozorování gravitačních vln to plně potvrdilo.

Na obloze se možná rozkládá obří kosmické mračno, které je při pohledu ze Země větší než Slunce i Měsíc. Ale protože je tvořené temnou hmotou, je neviditelné. Astrofyzici to popisují v nové studii, která zatím vyšla v předběžném přístupu a teď prochází recenzním řízením.

Když začala nově odhalená černá díra pohlcovat hmotu ve své galaxii, byl vesmír starý pouhé půl miliardy let, z hlediska jeho existence byl ještě v plenkách. Starší černou díru vědci dosud nikdy nespatřili.

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.

„Modely měly pravdu,“ oznámili evropští astronomové. Tvrdí, že vyřešili jednu z největších záhad astronomie, s níž se věda potýká už desítky let. Našli totiž „chybějící“ hmotu, kterou postrádali.

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je na oběžné dráze teprve tři a půl roku, ale už upravil poznání lidstva rovnou v několika směrech. Podle nové studie vědců z Kansaské státní univerzity teď ale jeho pozorování naznačují něco velmi zvláštního – že se náš vesmír možná nachází uvnitř černé díry.

Astrofyzici z brněnské Masarykovy univerzity se podíleli na výzkumu, který odhalil mezigalaktický vítr. Jejich objev přinesl nové informace nejen o takzvaném mezigalaktickém počasí, ale také o roli černých děr v galaktických atmosférách.

Americký vesmírný dalekohled Chandra zaznamenal pozoruhodnou srážku kosmických rozměrů. Částice a energie ve výtrysku z černé díry se střetly s masivním vesmírným objektem, který narušily.

Jako paprsek z filmové Hvězdy smrti z Hvězdných válek. Ale milionkrát silnější. Ve slavné filmové sérii dokázal výboj z obří bitevní stanice zničit planetu. Výšleh z černé díry M87 ale může zažehnout desítky hvězd, domnívají se vědci.

Vědecký projekt Event Horizon Telescope (EHT) vyzkoušel vylepšenou metodu pozorování, díky které se podařilo získat přímo z povrchu Země zatím nejkvalitnější snímky vzdáleného vesmíru – tedy snímky s nejvyšším rozlišením. Je mezi nimi i nový pohled na černou díru, o padesát procent ostřejší než doposud.