Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.

Kosmickým prostorem se šíří rychlostí světla gravitační vlny, které se pohybují podobně jako poklidné vlnky na hladině rybníka. Jenže občas do vody spadne něco obrovského a z vlnek se stanou velké vlny. A něco takového se stalo i v kosmu: detektory na Zemi nedávno zachytily masivní gravitační tsunami. Vědci teď popsali, co bylo příčinou.

Byla jí obří srážka dvou černých děr, žádnou větší ještě pozemské přístroje nepozorovaly. Vznikem tohoto splynutí dvou masivních neviditelných objektů je nový neviditelný objekt: gigantická černá díra, která má hmotnost 225 Sluncí a leží 10 miliard světelných let od Země. Informace, které vědci získali z měření, jsou pro ně nesmírně zajímavé. Rovnou v několika ohledech totiž porušují představy, které astrofyzici o černých dírách měli. Autoři nového výzkumu se teprve snaží pochopit, jak bylo něco takového vůbec možné.

Kosmická meteostanice

Detektor LIGO by se dal přirovnat k meteorologické stanici, která sleduje chování hladiny nějakého rybníku. Jen v tomto případě je tím rybníkem celý známý vesmír a vlnkami gravitační vlny. Jde o obří laserové přístroje umístěné v amerických státech Louisiana a Washington, které jsou schopné měřit vlny, jimiž se gravitace šíří kosmem. Poprvé se jim to podařilo teprve v únoru roku 2016, vědci to označili za převratný objev, který může zcela změnit schopnost lidstva poznávat vesmír.

Fyzik Mark Hannam z Kolumbijské univerzity tehdy úspěch komentoval slovy: „Nebe už nikdy nebude jako dřív.“ A věřil, že LIGO nemine Nobelova cena. A ta opravdu přišla, hned o rok později.

LIGO zaznamenalo od té doby už několik stovek narušení kosmické hladiny silnějšími vlnami, hlavně supernovami, neutronovými hvězdami a také černými dírami – jen těch už vědci registrovali asi tři stovky.

Jenže nová vlna byla oproti těm dřívějším opravdovou tsunami: nově vzniklá černá díra je skoro desetkrát masivnější než ta první objevená vzniklá srážkou a dalece překonává vše, co doposud věda zaznamenala. Autoři to zatím popsali na vědecké konferenci v Glasgow, ale brzy vše vydají i formou studie.

Detektor LIGO
Zdroj: Caltech/MIT/Reuters

Jako když se roztočí dva tanečníci

Vědci objekt pojmenovali jako GW231123, zatím nepřišli se zapamatovatelnějším názvem. Stvořily ho dvě menší černé díry, 137krát a 103krát hmotnější než Slunce. Rotují přitom asi 400tisíckrát rychleji než Země, což se blíží teoretickému limitu, který vědci předpokládají. Vytvářejí tak stále větší černou díru. Pro představu: dosavadní rekordman má zhruba 140násobek hmotnosti Slunce.

Vědce tento objev překvapil. Tak extrémně těžké objekty, které rotují tak obří rychlostí, by totiž neměly být dost stabilní, aby mohlo ke spojení dojít. Jako když se na tanečním parketu roztočí dva tanečníci, například jako ve známé taneční scéně z filmu Titanic. Čím rychleji se točí a čím těžší jsou, tím náročnější pro ně je, aby se za ruce udrželi.

Podobné zákonitosti platí i pro černé díry. I ony by měly být omezené tím, co ještě udrží. Zjednodušeně řečeno: kdyby se v Titanicu točili tak rychle, utrhlo by to oběma tanečníkům ruce. Jenže přesto ke spojení opravdu došlo a LIGO tento krátký ale nesmírně intenzivní signál zachytil. Jak je to možné?

Jednou z možností, kterou vědci zvažují, je, že obě černé díry vznikly dřívějším splynutím menších černých děr. Reálně by se tedy mohlo jednat o čtvernou černou díru a takový systém by měl zřejmě zvláštní a podivné vlastnosti, jež by něco takového mohly teoreticky umožňovat.

Detektor LIGO
Zdroj: Caltech/MIT/Reuters

Právě extrémní situace totiž podle nich umožňuje úplně nové pohledy na to, co se ve vzdáleném vesmíru děje a jaká pravidla v něm platí. Připouštějí ale, že jen prozkoumání tohoto signálu může trvat celé roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 30 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 42 mminutami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 3 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 5 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 7 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 16 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26
Načítání...