Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.

Kosmickým prostorem se šíří rychlostí světla gravitační vlny, které se pohybují podobně jako poklidné vlnky na hladině rybníka. Jenže občas do vody spadne něco obrovského a z vlnek se stanou velké vlny. A něco takového se stalo i v kosmu: detektory na Zemi nedávno zachytily masivní gravitační tsunami. Vědci teď popsali, co bylo příčinou.

Byla jí obří srážka dvou černých děr, žádnou větší ještě pozemské přístroje nepozorovaly. Vznikem tohoto splynutí dvou masivních neviditelných objektů je nový neviditelný objekt: gigantická černá díra, která má hmotnost 225 Sluncí a leží 10 miliard světelných let od Země. Informace, které vědci získali z měření, jsou pro ně nesmírně zajímavé. Rovnou v několika ohledech totiž porušují představy, které astrofyzici o černých dírách měli. Autoři nového výzkumu se teprve snaží pochopit, jak bylo něco takového vůbec možné.

Kosmická meteostanice

Detektor LIGO by se dal přirovnat k meteorologické stanici, která sleduje chování hladiny nějakého rybníku. Jen v tomto případě je tím rybníkem celý známý vesmír a vlnkami gravitační vlny. Jde o obří laserové přístroje umístěné v amerických státech Louisiana a Washington, které jsou schopné měřit vlny, jimiž se gravitace šíří kosmem. Poprvé se jim to podařilo teprve v únoru roku 2016, vědci to označili za převratný objev, který může zcela změnit schopnost lidstva poznávat vesmír.

Fyzik Mark Hannam z Kolumbijské univerzity tehdy úspěch komentoval slovy: „Nebe už nikdy nebude jako dřív.“ A věřil, že LIGO nemine Nobelova cena. A ta opravdu přišla, hned o rok později.

LIGO zaznamenalo od té doby už několik stovek narušení kosmické hladiny silnějšími vlnami, hlavně supernovami, neutronovými hvězdami a také černými dírami – jen těch už vědci registrovali asi tři stovky.

Jenže nová vlna byla oproti těm dřívějším opravdovou tsunami: nově vzniklá černá díra je skoro desetkrát masivnější než ta první objevená vzniklá srážkou a dalece překonává vše, co doposud věda zaznamenala. Autoři to zatím popsali na vědecké konferenci v Glasgow, ale brzy vše vydají i formou studie.

Detektor LIGO
Zdroj: Caltech/MIT/Reuters

Jako když se roztočí dva tanečníci

Vědci objekt pojmenovali jako GW231123, zatím nepřišli se zapamatovatelnějším názvem. Stvořily ho dvě menší černé díry, 137krát a 103krát hmotnější než Slunce. Rotují přitom asi 400tisíckrát rychleji než Země, což se blíží teoretickému limitu, který vědci předpokládají. Vytvářejí tak stále větší černou díru. Pro představu: dosavadní rekordman má zhruba 140násobek hmotnosti Slunce.

Vědce tento objev překvapil. Tak extrémně těžké objekty, které rotují tak obří rychlostí, by totiž neměly být dost stabilní, aby mohlo ke spojení dojít. Jako když se na tanečním parketu roztočí dva tanečníci, například jako ve známé taneční scéně z filmu Titanic. Čím rychleji se točí a čím těžší jsou, tím náročnější pro ně je, aby se za ruce udrželi.

Podobné zákonitosti platí i pro černé díry. I ony by měly být omezené tím, co ještě udrží. Zjednodušeně řečeno: kdyby se v Titanicu točili tak rychle, utrhlo by to oběma tanečníkům ruce. Jenže přesto ke spojení opravdu došlo a LIGO tento krátký ale nesmírně intenzivní signál zachytil. Jak je to možné?

Jednou z možností, kterou vědci zvažují, je, že obě černé díry vznikly dřívějším splynutím menších černých děr. Reálně by se tedy mohlo jednat o čtvernou černou díru a takový systém by měl zřejmě zvláštní a podivné vlastnosti, jež by něco takového mohly teoreticky umožňovat.

Detektor LIGO
Zdroj: Caltech/MIT/Reuters

Právě extrémní situace totiž podle nich umožňuje úplně nové pohledy na to, co se ve vzdáleném vesmíru děje a jaká pravidla v něm platí. Připouštějí ale, že jen prozkoumání tohoto signálu může trvat celé roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 14 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...