Nobelovu cenu 2017 za fyziku dostali objevitelé gravitačních vln

Rainer Weiss, Barry C. Barish a Kip S. Thorne dostali v úterý 3. října Nobelovu cenu za fyziku. Mají klíčovou roli v objevu gravitačních vln na detektoru LIGO.

Stockholmský Karolinský institut v  úterý čtvrt hodiny před polednem oznámil držitele letošní Nobelovy ceny za fyziku. Dostali ji Rainer Weiss, Barry C. Barish a Kip S. Thorne. Jejich výzkum odhalil gravitační vlny.

Nobelova cena za fyziku
Zdroj: ČT24

Gravitační vlny před sto lety ve své teorii relativity předpověděl Albert Einstein. Jejich existenci potvrdili američtí vědci v únoru 2016. To, co oznámili, byl signál, který zaregistrovali 14. září roku 2015 během asi půl vteřiny. Čtyři měsíce jej analyzovali, zhruba měsíc připravovali prezentaci.

9 minut
Jiří Chýla: Potvrzení gravitačních vln je zcela zásadní
Zdroj: ČT24

Signál vycházel ze dvou černých děr, objektů s mimořádně velkou hustotou, které kolem sebe obíhaly a nakonec se spojily. Vlny byly produktem této kolize, k níž došlo 1,3 miliardy světelných let od Země. Černé díry se srazily a během zlomku vteřiny vyzářily záření, které zaregistroval detektor. Je to první detekce gravitačních vln, čili jde o potvrzení Einsteinovy teorie.

Gravitační záhada

Gravitace, neboli přitažlivost, se šíří ve vlnách jako například světlo. Místo radiace se ale šíří chvěním prostoru. Veškeré vědecké informace o vesmíru pramenily dosud z elektromagnetického vlnění, jakým jsou rádiové vlny, viditelné světlo nebo záření gama. Protože ale toto vlnění je při cestě vesmírem vystaveno rušení, informace z něj získané jsou jen omezené. Gravitační vlny žádnému rušení nepodléhají a mohou přinést o okolním kosmu spoustu nových poznatků.

Gravitační vlny nabízejí úplně nový pohled na vesmír, díky tomu, že je dokážeme zachytit, může přijít revoluce v astronomii.
Stephen Hawking
nejslavnější fyzik světa a expert na černé díry
  • Splynutí dvou černých děr podle předního astrofyzika Kipa Thornea vytvořilo prudkou bouři ve vesmírném času, což vědcům umožňuje sledování jeho poruch v naší části vesmíru. Vyrojily se tak spekulace, zda díky tomuto objevu nebude možné cestovat časem. „Nejsem toho názoru, že nás to dostává jakkoli blíže k cestování časem. A že si přeji, aby tomu tak bylo,“ řekl Thorne.

K objevu došlo s využitím obřích laserových detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) umístěných v amerických státech Louisiana a Washington. Jejich velká vzájemná vzdálenost zaručuje, že nejsou rušeny stejným šumem okolí, například zemětřesením. Signál zachytila obě střediska.

Že to je přelom, za který dostanou vědci Nobelovu cenu, předvídali už  v den oznámení objevu nejslavnější fyzici světa. „Bezpochyby hovoříme o Nobelově ceně. Jde o první přímé pozorování černé díry a zároveň potvrzení všeobecné teorie relativity. Vlastnosti černých děr přesně korespondují s předpověďmi, které před sto lety učinil Einstein,“ řekl pro BBC Karsten Danzmann z Institutu Maxe Plancka, který vedl evropskou část výzkumu.

  • Rainer Weiss se narodil roku 1932 v Berlíně. Doktorát získal na Massachusetts Institute of Technology v Cambridge, kde je dodnes profesorem fyziky.
  • Barry C. Barish se narodil roku 1936 v Omaze. Doktorát si udělal roku 1962 na University of California v Berkeley. V Kalifornii zůstal, v současnosti je profesorem fyziky na California Institute of Technology v Pasadeně.
  • Kip S. Thorne se narodil roku 1940 v Loganu. Doktorát má z Princeton University, získal ho roku 1965. Pracuje jako profesor teoretické fyziky na California Institute of Technology v Pasadeně.

Odměna za Nobelovu cenu

Ocenění je druhým ze šestice letošních Nobelových cen. Vedle medaile a diplomu čeká na laureáty i finanční prémie, která bude letos větší než obvykle: ještě loni byla každá kategorie dotována částkou osmi milionů švédských korun (22,5 milionu korun), letos to je o milion švédských korun více.

V dalších dnech tohoto týdne se bude udělovat ocenění za chemii, v pátek za mír a příští pondělí za ekonomii. Datum pro udělení ceny za literaturu zatím nebylo stanoveno. Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii dostali v pondělí Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young. Jejich výzkum přispěl k pochopení cirkadiánního rytmu.

  • Nobelova cena je udělována každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž je udělována, je považována za nejprestižnější ocenění.

Loni Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové působící ve Spojených státech David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za výzkum neobvyklých stavů hmoty, který může v budoucnu přispět k výrobě dokonalejších materiálů využitelných v elektronice či kvantových počítačích.

7 minut
Horizont k zachycení gravitačních vln
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
před 1 hhodinou

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
před 2 hhodinami

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
před 4 hhodinami

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
před 7 hhodinami

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
včera v 16:12

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
včera v 11:20

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
12. 5. 2025
Načítání...