Černá díra strana 3 z 3

Ve stejné době, co se na Zemi začal šířit nový virus typický svou koronou, řešili astronomové záhadu: na druhé straně vesmíru se jiná korona záhadně ztratila. Astronomové z univerzity MIT poprvé v dějinách pozorovali, jak 100 milionů světelných let vzdálené černé díře zmizela její světelná hranice u horizontu událostí tvořená vysoce nabitými částicemi.

Když dojde k erupci supernovy, většinou po ní zůstane buď černá díra, nebo neutronová hvězda. Výsledek záleží na původní mase hmotnosti této hvězdy a je pozorovatelný i na výsledném objektu: nejtěžší neutronová hvězda má hmotnost asi 2,5 Slunce, naopak nejlehčí pozorovaná černá díra je pětkrát těžší než naše Slunce. Ale co se stane, pokud měla původní hvězda hmotnost někde mezi těmito dvěma hranicemi?

Evropští astronomové objevili na jižní obloze černou díru dosud nejbližší Zemi. Je vzdálená „jen“ zhruba 1000 světelných let a doprovázejí ji dvě hvězdy. Ty jsou z jižní polokoule Země viditelné i pouhým okem, uvedli objevitelé v čele s Thomasem Riviniusem z Evropské jižní observatoře (ESO) v odborném časopise Astronomy & Astrophysics. Podle českého spoluautora studie Petra Hadravy, kterého cituje agentura DPA, bylo pro vědce překvapením, že objevili hvězdnou soustavu obsahující černou díru, a přitom takto viditelnou.

Světová síť dalekohledů odhalila výtrysk rádiových vln, jejichž původcem je střed supermasivní černé díry. Vlny se pohybují zdánlivě patnáctinásobkem rychlosti světla.

Vědci, kteří studovali vzdálenou kupu galaxií, objevili následky nejsilnějšího známého výbuchu, který se odehrál ve vesmíru od Velkého třesku.

Roku 2019 se podařilo světovým i českým vědcům vydat se do míst, kam se lidské oko zatím podívat nemohlo.

Dva mimořádné autorské týmy, dva mladé vědecké talenty a tři úspěšné popularizátory výzkumu ocenila ve čtvrtek předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Slavnostní ceremoniál proběhl ve čtvrtek 17. října od 14 hodin ve vile Lanna v pražských Dejvicích. Pocty jsou spojené i s finanční odměnou.

Záhadná Devátá planeta, která se podle některých hypotéz ukrývá někde na okraji sluneční soustavy, by mohla být něčím ještě zajímavějším. Dva mladí teoretičtí fyzici v novém výzkumu naznačují, že by se mohlo jednat o prastarou černou díru.

Astronomové vůbec poprvé pozorovali trojici supermasivních černých děr, které se spolu v budoucnosti srazí. Podle autorů výzkumu je přitom mimořádně obtížné trojici černých děr ve vesmíru najít, protože je ukrývá obří prachový oblak. Vědci tak museli zkombinovat data z několika teleskopů na Zemi i ve vesmíru.

Australští astronomové oznámili, že se jim zřejmě poprvé v dějinách podařilo sledovat, jak černá díra pohltila neutronovou hvězdu. Mimořádnou událost zachytilo rovnou několik přístrojů na světě.

V květnu letošního roku se u černé díry, která leží ve středu Mléčné dráhy, odehrálo něco pozoruhodného, kvůli čemu se výrazně zvětšila její jasnost. Astronomové hledají vysvětlení tohoto jedinečného jevu, mají rovnou několik teorií.

České republice se podařilo zapojit do mezinárodního konsorcia nejkomplexnějšího vědeckého přístroje, který byl kdy navržen pro vědecký výzkum ve vesmíru. Na družici Athena budou vyrábět elektroniku, která ovládá součásti zodpovědné za fungování přístroje.

Ve středu zveřejněný první snímek černé díry zasáhl mediální svět nečekanou silou. Memy, odkazy a koláže zaplavily internet.

Mezinárodní vědecký tým našel 83 kvasarů, v jejichž jádrech se nachází obří černé díry. Pocházejí z doby, kdy byl vesmír ještě nesmírně mladý a měl jen něco přes miliardu let.

Britský astrofyzik Stephen Hawking, který zemřel loni 14. března ve věku 76 let, byl jedním z nejznámějším vědců současnosti. Proslul poznatky o vzniku vesmíru, velkém třesku a černých dírách a někdy býval označován za nástupce Newtona a Einsteina. Hawking též fascinoval vůlí, se kterou překonával svůj tělesný handicap. V posledních letech varoval, že „vědecký pokrok přivede lidstvo do záhuby“ nebo že „do 100 let roboti takřka ve všem nahradí a překonají lidi“.