Astrofyzici spojili síly i teleskopy a pořídili snímek výtrysku plazmy chrlené černou dírou

Světová síť dalekohledů odhalila výtrysk rádiových vln, jejichž původcem je střed supermasivní černé díry. Vlny se pohybují zdánlivě patnáctinásobkem rychlosti světla.

Přibližně před rokem se vědci po celém světě spojili, aby vytvořili vůbec první snímek černé díry –⁠ respektive jejího stínu. Z této spolupráce nazvané Event Horizon Telescope nyní vzešel další pozoruhodný snímek.

Před třemi roky, v dubnu 2017, zaznamenal stejný tým takzvaný blazar. Tímto termínem se označuje jádro galaxie, jehož výtrysk plazmatu směřuje směrem k Zemi. Astronomové považují za toto jádro supermasivní černou díru. Zachycený snímek je zatím nejdetailnějším a nejlepším pohledem na tyto extrémní jevy.

Pro astrofyziky je pochopení těchto výtrysků klíčové. Mohou díky tomu lépe poznat vývoj vesmíru a odpovědět na klíčové otázky vědy. Jednou z metod, jak tyto jevy pozorovat, je takzvaná interferometrie. V ní se spojí množství výkonných radioteleskopů po celém světě a společně tak vytvoří ještě mnohem silnější přístroj, který umí zaznamenat ve vynikající kvalitě i velmi vzdálené objekty.

„Interferometr kombinuje světlo ze dvou nebo více dalekohledů, díky čemuž je možné vidět objekty s takovým rozlišením, jakého by dosáhly zrcadla nebo antény o průměru několika stovek metrů. Vzdálenost mezi dvěma dalekohledy vytváří základnu, která se chová vlastně jako průměr virtuálního dalekohledu vytvořeného díky interferometrii,“ vysvětluje Evropská vesmírná agentura.

Nejslavnějším výsledkem interferometrie je výše zmíněné pozorování černé díry M87. Ale tehdejší pozorování přineslo i další poznatky, které vědci několik let zpracovávali a publikovali je teprve nyní –⁠ v odborném žurnálu Astronomy and Astrophysics.

Nejrychlejší záblesky

Blazar 3C 279, který od Země leží pět miliard světelných let daleko, od té doby astrofyzici zkoumali vícekrát, mohli tedy pozorovat změny, které na něm probíhají.

Pozoruhodné bylo, že tyto výtrysky se pohybovaly zdánlivě nesmírně rychle –⁠ patnáctkrát až dvacetkrát rychleji než světlo. Na tento paradox už upozornili před rokem vědci, kteří studovali jiné výtrysky hmoty z černé díry vytvářející záblesky záření gama. Podle nich mohou skutečně překročit rychlost světla v obklopujícím plynném oblaku, aniž by tím byla porušena Einsteinova teorie relativity.

Tyto navrhované výtrysky neporušují platnost Einsteinovy teorie relativity, protože se pouze pohybují rychleji než světlo skrz prostředí výtrysku, nikoliv rychleji než světlo ve vakuu –⁠ v uvažovaném výtrysku se světlo šíří stále pomaleji než ve vakuu.

Autor tohoto výzkumu Jon Hakkila prohlásil, že dobrým způsobem vizualizace šíření superluminálních výtrysků je představa, kdy osoba na jedné straně jezera vrhne plochý kámen po vodní hladině, který bude poskakovat a vytvářet „žabky“ ve směru k osobě na druhé straně jezera.

Frekvence „poskoků“ vrženého kamene pohybujícího se vzduchem bude mezi jednotlivými skoky rychlejší než vlny generované při pohybu ve vodě. Hakkila říká, že uvidíte vlny vytvořené při každém skoku přibližujícího se kamene v obráceném pořadí. Nejdříve spatříte vlny vytvořené při posledním skoku kamene po hladině jezera a vlny z počátečního skoku k vám připutují jako poslední.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 15 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 16 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled