Astrofyzici věří, že odhalili, kde se ukrývá temná energie. Má být v srdci bizarních objektů v mezigalaktické prázdnotě

Už dvě desetiletí vědí astronomové, že se rozpínání vesmíru zrychluje a že za to může takzvaná temná energie, která tvoří až tři čtvrtiny veškeré hmoty kosmu. Jenže tuhle temnou energii nikdy nikdo nespatřil a nikdo nedokázal přijít s logickým a prokazatelným vysvětlením, co je vlastně zač. Nyní s možným objasněním přišli astrofyzici z Havaje.

O vesmíru toho ve skutečnosti lidstvo ví nesmírně málo. Veškerá část kosmu, kterou věda zná, popisuje a zkoumá, tvoří necelých pět procent jeho hmotnosti – zbytek je temná hmota (23 procent) a temná energie (72 procent). O těch fyzika neví nic, měla doposud jen několik podezřelých.

Astrofyzici z Havajské univerzity v Mānoa teď přišli s hypotézou, jak záhadnou temnou energii vysvětlit. Tvrdí, že tato hypotetická energie není rozložená v prostoru zcela rovnoměrně, ale je tvořená bizarními kosmickými objekty, pro něž se vžilo pojmenování GEODE neboli Generic Objects of Dark Energy (Běžné objekty z temné energie). Tato tělesa by měla být podobná černým dírám a měla by se vyskytovat v prostoru mezi galaxiemi.

Podivné „geody“

Poprvé s myšlenkou existence „geod“ přišel už roku 1966 tehdy mladý ruský vědec Erast Gliner. Ten si tehdy představil jinou možnost, jak končí svou existenci masivní hvězdy – do té doby se počítalo s tím, že na konci svého „života“ se zhroutí do slavné černé díry, která má ve svém jádru takzvanou singularitu.

Podle Glinera jsou GEODE něco podobného jako černé díry – při pohledu z vnějšku by od nich dokonce byly nerozlišitelné. Jenže jejich srdce netvoří singularita, nýbrž právě temná energie.

Že by právě tato tělesa mohla být zdrojem expanze vesmíru, a tedy zdrojem temné energie, naznačil už před rokem výzkum havajského týmu pod vedením Kevina Crokera. Už tehdy astrofyzici naznačili, že právě tento jev by mohl být zodpovědný za gravitační vlny, které byly nedávno potvrzené experimentem LIGO – podle Crokerova týmu jsou ale vlny příliš silné na to, aby jejich zdrojem byly černé díry – možná tedy vědci při sledování gravitačních vln nepozorovali srážku černých děr, ale geod.

V novém výzkumu na ten loňský navázali. „I když jsme už loni prokázali, že GEODE by mohly být zdrojem potřebného množství temné energie, bylo by zapotřebí obrovského množství starých a masivních GEODE,“ uvedl Croeker. „Ale kdyby se pohybovaly prostorem podobně jako černé díry a zůstávaly blízko viditelné hmoty, pak by to narušovalo pohyb galaxií, jako je naše Mléčná dráha,“ doplnil astrofyzik.

A právě na pohyb těchto objektů se proto Croker s kolegy podíval. Tvrdí, že dělají něco neobvyklého: získávají hmotnost z expanze vesmíru samotného. A díky tomu, že se jejich vnější okraje otáčejí rychlostí blízkou rychlosti světla, navzájem se odpuzují – podobně jako dvě roztočené káči.

Kde hledat temnou energii

Tento fenomén mají vědci zatím prokázaný pouze v matematických rovnicích a modelech. Doufají, že důkazy získají pozorováním gravitačních vln v budoucnosti. Vědí, po čem mají pátrat: věří, že z Einsteinových rovnic vyplývá, že GEODE vznikly z nejstarších hvězd, které se zrodily v dobách, kdy měl vesmír jen dvě procenta dnešního věku.

Jak se postupem času „krmily“ jinými hvězdami a mezihvězdným prachem, stále rychleji se roztáčely. A díky tomu se začaly společensky izolovat – a tak vznikly rozsáhlé oblasti prázdnoty, které dnes existují mezi galaxiemi. Tam tyto objekty pohltily vše hmotné, takže s nimi už ani nemá co interagovat, a vědci tedy neregistrují žádné reakce, které by mohli pozorovat.

Tato hypotéza je podle jejích autorů velmi elegantní v tom, že nijak nenarušuje ostatní poznání, které vědci už o chování vesmíru získali. Jen vyplňuje těmito tělesy mezery v poznání kosmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 5 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 7 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...