Astrofyzici věří, že odhalili, kde se ukrývá temná energie. Má být v srdci bizarních objektů v mezigalaktické prázdnotě

Už dvě desetiletí vědí astronomové, že se rozpínání vesmíru zrychluje a že za to může takzvaná temná energie, která tvoří až tři čtvrtiny veškeré hmoty kosmu. Jenže tuhle temnou energii nikdy nikdo nespatřil a nikdo nedokázal přijít s logickým a prokazatelným vysvětlením, co je vlastně zač. Nyní s možným objasněním přišli astrofyzici z Havaje.

O vesmíru toho ve skutečnosti lidstvo ví nesmírně málo. Veškerá část kosmu, kterou věda zná, popisuje a zkoumá, tvoří necelých pět procent jeho hmotnosti – zbytek je temná hmota (23 procent) a temná energie (72 procent). O těch fyzika neví nic, měla doposud jen několik podezřelých.

Astrofyzici z Havajské univerzity v Mānoa teď přišli s hypotézou, jak záhadnou temnou energii vysvětlit. Tvrdí, že tato hypotetická energie není rozložená v prostoru zcela rovnoměrně, ale je tvořená bizarními kosmickými objekty, pro něž se vžilo pojmenování GEODE neboli Generic Objects of Dark Energy (Běžné objekty z temné energie). Tato tělesa by měla být podobná černým dírám a měla by se vyskytovat v prostoru mezi galaxiemi.

Podivné „geody“

Poprvé s myšlenkou existence „geod“ přišel už roku 1966 tehdy mladý ruský vědec Erast Gliner. Ten si tehdy představil jinou možnost, jak končí svou existenci masivní hvězdy – do té doby se počítalo s tím, že na konci svého „života“ se zhroutí do slavné černé díry, která má ve svém jádru takzvanou singularitu.

Podle Glinera jsou GEODE něco podobného jako černé díry – při pohledu z vnějšku by od nich dokonce byly nerozlišitelné. Jenže jejich srdce netvoří singularita, nýbrž právě temná energie.

Že by právě tato tělesa mohla být zdrojem expanze vesmíru, a tedy zdrojem temné energie, naznačil už před rokem výzkum havajského týmu pod vedením Kevina Crokera. Už tehdy astrofyzici naznačili, že právě tento jev by mohl být zodpovědný za gravitační vlny, které byly nedávno potvrzené experimentem LIGO – podle Crokerova týmu jsou ale vlny příliš silné na to, aby jejich zdrojem byly černé díry – možná tedy vědci při sledování gravitačních vln nepozorovali srážku černých děr, ale geod.

V novém výzkumu na ten loňský navázali. „I když jsme už loni prokázali, že GEODE by mohly být zdrojem potřebného množství temné energie, bylo by zapotřebí obrovského množství starých a masivních GEODE,“ uvedl Croeker. „Ale kdyby se pohybovaly prostorem podobně jako černé díry a zůstávaly blízko viditelné hmoty, pak by to narušovalo pohyb galaxií, jako je naše Mléčná dráha,“ doplnil astrofyzik.

A právě na pohyb těchto objektů se proto Croker s kolegy podíval. Tvrdí, že dělají něco neobvyklého: získávají hmotnost z expanze vesmíru samotného. A díky tomu, že se jejich vnější okraje otáčejí rychlostí blízkou rychlosti světla, navzájem se odpuzují – podobně jako dvě roztočené káči.

Kde hledat temnou energii

Tento fenomén mají vědci zatím prokázaný pouze v matematických rovnicích a modelech. Doufají, že důkazy získají pozorováním gravitačních vln v budoucnosti. Vědí, po čem mají pátrat: věří, že z Einsteinových rovnic vyplývá, že GEODE vznikly z nejstarších hvězd, které se zrodily v dobách, kdy měl vesmír jen dvě procenta dnešního věku.

Jak se postupem času „krmily“ jinými hvězdami a mezihvězdným prachem, stále rychleji se roztáčely. A díky tomu se začaly společensky izolovat – a tak vznikly rozsáhlé oblasti prázdnoty, které dnes existují mezi galaxiemi. Tam tyto objekty pohltily vše hmotné, takže s nimi už ani nemá co interagovat, a vědci tedy neregistrují žádné reakce, které by mohli pozorovat.

Tato hypotéza je podle jejích autorů velmi elegantní v tom, že nijak nenarušuje ostatní poznání, které vědci už o chování vesmíru získali. Jen vyplňuje těmito tělesy mezery v poznání kosmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český fotograf zachytil spuštění observatoře, která má odhalit záhady kosmu

V pondělí 23. června zveřejnila observatoř Very Rubinové první snímky vesmíru, které její výjimečný teleskop pořídil. Už po několika týdnech provozu dokázal najít desítky neznámých asteroidů, získat podrobnosti o vzdálených mlhovinách a slibuje také detaily o temné hmotě.
před 8 mminutami

Situace je až depresivní, říká o sporu Harvardu s Trumpem vědkyně

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.
před 1 hhodinou

Nový lék je milník v léčbě AIDS, říká jeho autor Cihlář

Za obrovský milník, konec jedné dlouhé části cesty či za motivaci pro další výzkumnou práci považuje český virolog a biochemik Tomáš Cihlář schválení injekce na prevenci viru HIV americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Injekci označovanou za zásadní průlom vyvinula americká farmaceutická společnost Gilead Sciences, kde Cihlář vede jako viceprezident pro virologii vědecký tým vyvíjející látky proti viru způsobujícímu nemoc AIDS. V rozhovoru s ČTK Cihlář poukázal i na další náročné úkoly, před kterými virologie a antivirotická medicína stojí.
před 2 hhodinami

Nový teleskop ukázal vzdálené mlhoviny, mohl by najít i devátou planetu

Vědci z observatoře v Chile zveřejnili první snímky nového výkonného dalekohledu, které ukazují jeho jedinečné schopnosti pozorovat, co se skrývá v temném vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...