Gravitační vlny nám ukážou, jak vznikl vesmír, říká nobelista Kip Thorne

Nahrávám video

Do roku 2050 by vědci mohli pomocí gravitačních vln sledovat vznik vesmíru a jeho první okamžiky, a to díky pokročilejším technologiím s lepším rozlišením. Myslí si to teoretický fyzik Kip Thorne, který získal za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln Nobelovu cenu.

V roce 1916 předpověděl existenci gravitačních vln Albert Einstein ve své teorii relativity, ale pochyboval o jejich možném zachycení. Teprve Thornův tým zkonstruoval laserový detektor LIGO, který v září 2015 zachytil první signál těchto vln – a Thorne za to dostal Nobelovu cenu. 

„Jednou ráno jsem se probudil a dívám se, že mi přišel e-mail. A tam byl odkaz na naše stránky, kde byla data a čísla, jen zpracovaná počítačem. Bylo to tak dokonalé, že jsem si myslel, že je to jen nějaký test. Ale ukázalo se, že to byla opravdu gravitační vlna,“ popsal v Hyde Parku Civilizace, jak se o objevu gravitačních vln poprvé dozvěděl.

Objev černých děr změnil fyziku

Hlavními zdroji gravitačních vln jsou černé díry a neutronové hvězdy. Dvě černé díry při oběhu ztrácejí vyzařováním gravitačních vln energii a nakonec splynou v jedno těleso. Zachycení gravitačních vln může být další možností pro zkoumání černých děr, neutronových hvězd a kolapsů hvězd. Jen velmi slabě interagují s hmotou, mohou tak volně putovat vesmírem a jejich pozorováním se lze dostat do doby krátce po vzniku kosmu.

„Před 1,3 miliardy let se srazily dvě černé díry. Vlny vzniklé touto srážkou cestovaly galaxií a před 50 tisíci lety dosáhly okraje Mléčné dráhy. V září 2015 dorazily na Zemi postupně až k detektoru LIGO,“ uvedl Thorne. V únoru 2016 vědci informovali o pozorování těchto vln. „Dříve jsme splynutí dvou černých děr vídali jednou za měsíc, dnes už je můžeme vidět každý týden,“ dodal Thorne. Do roku 2021 by mohlo jít o jedno splynutí každý den a pak i každou minutu.

Gravitační vlnění je velmi slabé a s rostoucí vzdáleností slábne ještě více. Plánovaný detektor LISA, který chce sestavit Evropská kosmická agentura, umožní podle Thorna lepší pozorování magnetických vln.

V roce 2017 spolu s Thornem získali Nobelovu cena za detekci gravitačních vln také Američané Rainer Weiss a Barry Barish, kteří na výzkumu spolupracovali. Thorne začal vlny zkoumat v roce 1966 sestavením týmu zaměřeného na černé díry a neutronové hvězdy a první práci na toto téma publikoval v roce 1972.

Pořad Hyde Park Civilizace můžete sledovat i formou podcastů:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 10 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 16 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 17 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 19 hhodinami
Načítání...