Astronomové sledovali, jak masivní černá díra začíná požírat hvězdu

Nahrávám video

Vědci pozorovali, jak černá díra v centru Galaxie začíná trhat blízko ležící hvězdu. Očekávají, že ji pohltí celou. Mezinárodní tým s účastí české Akademie věd popsal jev, který sledoval dvacet let. Studii zveřejnil časopis Americké astronomické společnosti.

Uprostřed Mléčné dráhy, v jejím středu vzdáleném 26 tisíc světelných let od Země, leží supermasivní černá díra. Má hmotnost asi jako čtyři a půl milionu Sluncí. Sama sice není a nemůže být vidět, ale vědci sledují její okolí, z toho se dá o jejích vlastnostech zjistit velké množství informací.

Při sledování od roku 2002 se ukázalo, že se nedaleko opravdu něco děje – a to u jedné z blízkých hvězd, která se výrazně změnila.

Evropská jižní observatoř
Zdroj: ESO

Spoluautor výzkumu Michal Zajaček z Astronomického ústavu Akademie věd potvrzuje, že u hvězdy dochází k prodlužování a postupnému oddělování části „obálky“ hvězdy od její centrální části. Takové procesy sice vědci předpokládali už řadu let, teď se ale poprvé pomocí pozorování přístrojů Evropské jižní observatoře v Chile podařilo trhání plynné a prachové hvězdné obálky pozorovat.

Změna hvězdy u černé díry
Zdroj: ESO

Zakřivení prostoročasu je podobné, jako by těžká železná koule prohýbala pružné plátno. Černá díra stejně zakřivuje gravitační pole ve svém okolí. A to působí na tělesa, například hvězdy, které jsou blízko ní. Supermasivní černá díra nakonec zřejmě pohltí celou hvězdu, odtrhávání její obálky je prvním krokem tohoto zajímavého procesu. Vědci teď mají unikátní příležitost skoro v přímém přenosu sledovat, jak tato katastrofická událost začíná.

„Je to poměrně vzácný úkaz, abychom sledovali pád hmoty přímo do černé díry,“ popisuje Zajaček. I proto budou teleskopy pracující v infračerveném spektru střed Galaxie sledovat i v dalších desetiletích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 8 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 9 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 22 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 23 hhodinami
Načítání...