Astronomové objevili putující černou díru

Zhruba 230 milionů světelných let od Země se nachází černá díra, která se chová zcela jinak než všechny ostatní, o nichž astronomové vědí. Zatímco normálně se tyto extrémně hmotné objekty nacházejí ve středu galaxie a tam pohlcují hmotu, tato se od své původní galaxie vzdaluje.

Černá díra o hmotnosti asi tří milionů našich Sluncí se pohybuje vesmírem rychlostí asi 170 tisíc kilometrů za hodinu. Její cestu poprvé detekoval mezinárodní vědecký tým na základě analýzy dat pocházejících z observatoří Arecibo a Gemini v roce 2018. Vědci to popsali v odborném časopise The Astrophysical Journal.

„Když jsem ta data poprvé zpracoval, tak moje první reakce byla, že jsem musel nejspíš něco zpackat,“ uvedl pro web IO9 hlavní autor práce, harvardský astrofyzik Dominic Pesce. „Musel jsem si projít celou analýzu ještě několikrát, než jsem se přesvědčil, že měření bylo opakovaně potvrzeno dalšími daty, která jsme měli k dispozici. A nakonec jsme tyto první informace potvrdili i pomocí aktualizovaného měření –⁠ teprve to nás uklidnilo,“ doplnil vědec.

Tato černá díra, která se toulá středem galaxie J0437+2456, je zahalená v takzvaném megamaseru –⁠ velmi jasném galaktickém jádru, které je velice jasné díky molekulám vody, jež obsahuje. Pescův tým právě takové megamasery zkoumal –⁠ sledoval 10 jevů tohoto typu a zjistil, že jediný ze systémů se chová jinak.

Byla to to právě galaxie J0437+2456, v níž byl odhalen podivný pohyb. Galaxie se stejně jako jiné pohybuje vesmírem, a „její“ černá díra také –⁠ ale o něco pomaleji než ostatní části galaxie.

Vědci si zatím nejsou úplně jistí, co je příčinou jevu, uvažují nad několika teoriemi. Rozdíl v rychlostech může být způsoben řadou faktorů, jednou z možností je, že tato černá díra vznikla sloučením dvou menších černých děr. Taková srážka by mohla mít dostatečně velkou sílu, aby černou díru vzniklou splynutím vychýlila na jinou dráhu.

Další možností je, že černá díra z této soustavy vůbec nepochází. Mohla být součástí úplně jiné galaxie, která se s J0437+2456 zrovna slučuje. Třetí možností je, že se jedná o duální systém se dvěma černými děrami, ale tu druhou se jen nepodařilo detekovat.

Tento výzkum je zajímavý i tím, že se v něm v nejbližší době jen těžko něco nového zjistí. Brání tomu zejména fakt, že galaxii sledovala observatoř Arecibo, která se nedávno zřítila a nedá se již opravit a dále využívat.

Druhým problémem je, že více by se dalo zjistit z pohybu černé díry, jenže v dlouhém časovém horizontu –⁠ podle autorů práce přibližně v horizontu desítek tisíc let. „Ztráta Areciba je tragická, protože to byl nejcitlivější teleskop svého druhu. Jeho ztráta nám brání získat další údaje,“ dodal Pesce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikunguya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 33 mminutami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 2 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě prchavě zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 2 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 4 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 6 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 20 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 22 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
včera v 12:36
Načítání...