Astronomové objevili putující černou díru

Zhruba 230 milionů světelných let od Země se nachází černá díra, která se chová zcela jinak než všechny ostatní, o nichž astronomové vědí. Zatímco normálně se tyto extrémně hmotné objekty nacházejí ve středu galaxie a tam pohlcují hmotu, tato se od své původní galaxie vzdaluje.

Černá díra o hmotnosti asi tří milionů našich Sluncí se pohybuje vesmírem rychlostí asi 170 tisíc kilometrů za hodinu. Její cestu poprvé detekoval mezinárodní vědecký tým na základě analýzy dat pocházejících z observatoří Arecibo a Gemini v roce 2018. Vědci to popsali v odborném časopise The Astrophysical Journal.

„Když jsem ta data poprvé zpracoval, tak moje první reakce byla, že jsem musel nejspíš něco zpackat,“ uvedl pro web IO9 hlavní autor práce, harvardský astrofyzik Dominic Pesce. „Musel jsem si projít celou analýzu ještě několikrát, než jsem se přesvědčil, že měření bylo opakovaně potvrzeno dalšími daty, která jsme měli k dispozici. A nakonec jsme tyto první informace potvrdili i pomocí aktualizovaného měření –⁠ teprve to nás uklidnilo,“ doplnil vědec.

Tato černá díra, která se toulá středem galaxie J0437+2456, je zahalená v takzvaném megamaseru –⁠ velmi jasném galaktickém jádru, které je velice jasné díky molekulám vody, jež obsahuje. Pescův tým právě takové megamasery zkoumal –⁠ sledoval 10 jevů tohoto typu a zjistil, že jediný ze systémů se chová jinak.

Byla to to právě galaxie J0437+2456, v níž byl odhalen podivný pohyb. Galaxie se stejně jako jiné pohybuje vesmírem, a „její“ černá díra také –⁠ ale o něco pomaleji než ostatní části galaxie.

Vědci si zatím nejsou úplně jistí, co je příčinou jevu, uvažují nad několika teoriemi. Rozdíl v rychlostech může být způsoben řadou faktorů, jednou z možností je, že tato černá díra vznikla sloučením dvou menších černých děr. Taková srážka by mohla mít dostatečně velkou sílu, aby černou díru vzniklou splynutím vychýlila na jinou dráhu.

Další možností je, že černá díra z této soustavy vůbec nepochází. Mohla být součástí úplně jiné galaxie, která se s J0437+2456 zrovna slučuje. Třetí možností je, že se jedná o duální systém se dvěma černými děrami, ale tu druhou se jen nepodařilo detekovat.

Tento výzkum je zajímavý i tím, že se v něm v nejbližší době jen těžko něco nového zjistí. Brání tomu zejména fakt, že galaxii sledovala observatoř Arecibo, která se nedávno zřítila a nedá se již opravit a dále využívat.

Druhým problémem je, že více by se dalo zjistit z pohybu černé díry, jenže v dlouhém časovém horizontu –⁠ podle autorů práce přibližně v horizontu desítek tisíc let. „Ztráta Areciba je tragická, protože to byl nejcitlivější teleskop svého druhu. Jeho ztráta nám brání získat další údaje,“ dodal Pesce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 3 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 5 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 7 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 9 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...