Obří anténa Arecibo se musí zdemolovat, další provoz by byl nebezpečný

Přes tři sta metrů velká anténa Arecibo v Portoriku bude vyřazena v provozu, oznámil její ředitel. Několik havárií způsobilo, že se zařízení známé například pátráním po mimozemských civilizacích ocitlo na hraně nevratného poškození.

Anténa fungovala 57 let, za tu dobu díky ní vznikla celá řada důležitých objevů. Nyní je ale v tak špatném stavu, že se nedá opravit, aniž by byli v ohrožení zaměstnanci. Jediným racionálním řešením tedy je kontrolované vyřazení celé antény.

„Chci to říct co nejdůrazněji –⁠ samotnou observatoř Arecibo nezavíráme,“ uvedl ředitel zařízení Ralph Gaume. To znamená, že anténa samozná sice zničená bude, ale současně to zachrání všechna ostatní zařízení –⁠ díky tomu zde bude moci další výzkum pokračovat pomocí dalších přístrojů, zejména díky silnému LIDARu, který studuje zemskou atmosféru.

Série problémů

V pondělí 10. srpna kolem 14:45 místního času spadl na hlavní talíř antény asi deset centimetrů silný pomocný kabel. Vznikla tak přes třicet metrů dlouhá trhlina, jež brání dalšímu využívání Areciba pro vědecký výzkum. Kabel, který se uvolnil, se používá k podepření kovové platformy nad observatoří. Veškerý vědecký výzkum byl v Arecibu pozastaven.

Ke druhé, ještě horší, nehodě došlo 6. listopadu v podvečer. Nikdo přitom sice nebyl zraněn, ale došlo k poškození talíře antény a také bylo poničeno několik kabelů. Přesnou výši škod astronomové neudali, ale pro jistotu nechali zřídit bezpečnostní zónu, kdyby došlo k další destabilizaci antény.

Postupně se ukazovalo, že poškození je opravdu závažné a že další provoz antény není možný.

Hledání mimozemského života

Observatoř leží asi 20 kilometrů na jihozápad od portorického města Arecibo a provozuje ji Cornellova univerzita. Známa je především díky svému radioteleskopu, jehož talíř má průměr 305 metrů.

Proslavil se například objevením prvního dvojhvězdného pulsaru PSR 1913+16 (1974), v současnosti pak jako zdroj dat projektu SETI@home, který pátrá po mimozemském životě. Známý je ale díky filmům – například bondovce Zlaté oko, Aktům X nebo sci-fi filmu Kontakt.

16. listopadu 1974 odtud astronomové vyslali zprávu případným mimozemským civilizacím. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
před 14 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
26. 6. 2026

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
26. 6. 2026

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
26. 6. 2026

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026
Načítání...