Obří anténa Arecibo se musí zdemolovat, další provoz by byl nebezpečný

Přes tři sta metrů velká anténa Arecibo v Portoriku bude vyřazena v provozu, oznámil její ředitel. Několik havárií způsobilo, že se zařízení známé například pátráním po mimozemských civilizacích ocitlo na hraně nevratného poškození.

Anténa fungovala 57 let, za tu dobu díky ní vznikla celá řada důležitých objevů. Nyní je ale v tak špatném stavu, že se nedá opravit, aniž by byli v ohrožení zaměstnanci. Jediným racionálním řešením tedy je kontrolované vyřazení celé antény.

„Chci to říct co nejdůrazněji –⁠ samotnou observatoř Arecibo nezavíráme,“ uvedl ředitel zařízení Ralph Gaume. To znamená, že anténa samozná sice zničená bude, ale současně to zachrání všechna ostatní zařízení –⁠ díky tomu zde bude moci další výzkum pokračovat pomocí dalších přístrojů, zejména díky silnému LIDARu, který studuje zemskou atmosféru.

Série problémů

V pondělí 10. srpna kolem 14:45 místního času spadl na hlavní talíř antény asi deset centimetrů silný pomocný kabel. Vznikla tak přes třicet metrů dlouhá trhlina, jež brání dalšímu využívání Areciba pro vědecký výzkum. Kabel, který se uvolnil, se používá k podepření kovové platformy nad observatoří. Veškerý vědecký výzkum byl v Arecibu pozastaven.

Ke druhé, ještě horší, nehodě došlo 6. listopadu v podvečer. Nikdo přitom sice nebyl zraněn, ale došlo k poškození talíře antény a také bylo poničeno několik kabelů. Přesnou výši škod astronomové neudali, ale pro jistotu nechali zřídit bezpečnostní zónu, kdyby došlo k další destabilizaci antény.

Postupně se ukazovalo, že poškození je opravdu závažné a že další provoz antény není možný.

Hledání mimozemského života

Observatoř leží asi 20 kilometrů na jihozápad od portorického města Arecibo a provozuje ji Cornellova univerzita. Známa je především díky svému radioteleskopu, jehož talíř má průměr 305 metrů.

Proslavil se například objevením prvního dvojhvězdného pulsaru PSR 1913+16 (1974), v současnosti pak jako zdroj dat projektu SETI@home, který pátrá po mimozemském životě. Známý je ale díky filmům – například bondovce Zlaté oko, Aktům X nebo sci-fi filmu Kontakt.

16. listopadu 1974 odtud astronomové vyslali zprávu případným mimozemským civilizacím. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 12 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.