Největší exploze od Velkého třesku. Astronomové našli kráter velký jako patnáct Mléčných drah

Vědci, kteří studovali vzdálenou kupu galaxií, objevili následky nejsilnějšího známého výbuchu, který se odehrál ve vesmíru od Velkého třesku.

Původcem je supermasivní černá díra ležící v centru galaxie vzdálené stovky milionů světelných let od Země. Podle profesorky Melanie Johnston-Hollittové z Curtinovy univerzity v Austrálii byla událost provázená výjimečnou koncentrací energie: uvolnilo se jí pětkrát víc než při předchozím nejsilnějším známém výbuchu.

„Už jsme viděli exploze v centrech galaxií dříve, ale tahle byla opravdu hodně masivní,“ uvedla. „A my nevíme proč.“ Podle astronomky, která se na objevu podílela, se odehrála exploze nesmírně pomalu – trvala stovky milionů let.

Došlo k ní v souhvězdí Hadonoše, asi 390 milionů světelných let od Země. Byla tak silná, že prorazila dutinu v plazmatu, které obklopuje černou díru.

Jako erupce sopky

Hlavní autorka objevu Simona Giacintucciová uvedla, že jí exploze připomínala slavnou erupci sopky St. Helens z roku 1980. Ta byla tak silná, že utrhla celý vrcholek hory ležící v americkém státu Washington. „Rozdíl je, že do kráteru, který zbyl v horkém plynu po vesmírné erupci, by se vešlo patnáct Mléčných drah za sebou,“ uvedla vědkyně.

Astronomové o této dutině v plazmatu věděli již dříve, popsali ji rentgenovými teleskopy. Ale odmítali přijmout hypotézu, že by ji mohl způsobit výbuch energie – „díra“ na to byla příliš obrovská. „Lidé byli kvůli těm rozměrům skeptičtí,“ komentovala výsledky Johnston-Hollittová. „Ale opravdu to tak je – vesmír je fakt divné místo,“ podotkla.

Vědci rozpoznali, že jde o explozi, teprve když se na místo podívali pomocí radioteleskopů. Údaje z nich přesně odpovídaly tomu, jak by oblast vypadala po masivní explozi výjimečných rozměrů. Tým využil čtyři dalekohledy různých agentur na různých místech světa.

Kosmická archeologie

Johnston-Hollitová označila tento výzkum jako kosmickou archeologii. Objev je podle ní podobný nálezu dinosauřích kostí. Díky novým nástrojům, zejména lepším radioteleskopům, se dá lépe pochopit, co se v dávné minulosti vesmíru stalo a co bylo příčinou těchto gigantických jevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 12 mminutami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 1 hhodinou

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 2 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 3 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 7 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 9 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...