Největší exploze od Velkého třesku. Astronomové našli kráter velký jako patnáct Mléčných drah

Vědci, kteří studovali vzdálenou kupu galaxií, objevili následky nejsilnějšího známého výbuchu, který se odehrál ve vesmíru od Velkého třesku.

Původcem je supermasivní černá díra ležící v centru galaxie vzdálené stovky milionů světelných let od Země. Podle profesorky Melanie Johnston-Hollittové z Curtinovy univerzity v Austrálii byla událost provázená výjimečnou koncentrací energie: uvolnilo se jí pětkrát víc než při předchozím nejsilnějším známém výbuchu.

„Už jsme viděli exploze v centrech galaxií dříve, ale tahle byla opravdu hodně masivní,“ uvedla. „A my nevíme proč.“ Podle astronomky, která se na objevu podílela, se odehrála exploze nesmírně pomalu – trvala stovky milionů let.

Došlo k ní v souhvězdí Hadonoše, asi 390 milionů světelných let od Země. Byla tak silná, že prorazila dutinu v plazmatu, které obklopuje černou díru.

Jako erupce sopky

Hlavní autorka objevu Simona Giacintucciová uvedla, že jí exploze připomínala slavnou erupci sopky St. Helens z roku 1980. Ta byla tak silná, že utrhla celý vrcholek hory ležící v americkém státu Washington. „Rozdíl je, že do kráteru, který zbyl v horkém plynu po vesmírné erupci, by se vešlo patnáct Mléčných drah za sebou,“ uvedla vědkyně.

Astronomové o této dutině v plazmatu věděli již dříve, popsali ji rentgenovými teleskopy. Ale odmítali přijmout hypotézu, že by ji mohl způsobit výbuch energie – „díra“ na to byla příliš obrovská. „Lidé byli kvůli těm rozměrům skeptičtí,“ komentovala výsledky Johnston-Hollittová. „Ale opravdu to tak je – vesmír je fakt divné místo,“ podotkla.

Vědci rozpoznali, že jde o explozi, teprve když se na místo podívali pomocí radioteleskopů. Údaje z nich přesně odpovídaly tomu, jak by oblast vypadala po masivní explozi výjimečných rozměrů. Tým využil čtyři dalekohledy různých agentur na různých místech světa.

Kosmická archeologie

Johnston-Hollitová označila tento výzkum jako kosmickou archeologii. Objev je podle ní podobný nálezu dinosauřích kostí. Díky novým nástrojům, zejména lepším radioteleskopům, se dá lépe pochopit, co se v dávné minulosti vesmíru stalo a co bylo příčinou těchto gigantických jevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 15 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 17 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 19 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
8. 6. 2026

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
8. 6. 2026
Načítání...