Astronomové objevili nejmenší černou díru. Leží rekordně blízko Země

Astronomové objevili nejspíš nejmenší a Zemi nejbližší černou díru, která se na obloze nachází v oblasti souhvězdí Jednorožce. Podle nich je tato černá díra jen asi třikrát hmotnější než Slunce a je vzdálená asi 1500 světelných let.

Černá díra tvoří binární soustavu s velice jasnou hvězdou typu červený trpaslík a její objevitelé ji oficiálně nazvali zkratkou V723 Mon.

„Dali jsme téhle černé díře přezdívku Jednorožec, částečně proto, že se V723 Mon nachází v souhvězdí Monoceros – tedy v překladu v souhvězdí Jednorožce – ale částečně i proto, že jde o zcela jedinečný systém,“ uvedl Tharindu Jayasinghe z univerzity v Ohiu.

Tento postgraduální student astronomie je jedním z hlavních autorů článku v odborném magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, v němž vědci nově objevenou černou díru popsali.

Nejmenší z malých

Podle nich je nebývalé zejména to, že tato černá díra je velice malá. „Je jasné, že černé díry vznikají v širokém spektru hmotnosti. Ale existence černé díry jen třikrát hmotnější než Slunce je velké překvapení. Neexistují žádné propracované modely ohledně toho, jak by taková černá díra mohla vzniknout,“ uvedl spoluautor studie Kris Stanek.

Dalším překvapením je podle astronomů fakt, že tato černá díra je od nás relativně blízko. Odhadovaných 1500 světelných let je ale stále mnohonásobně dál než Sluneční soustavě nejbližší hvězda Proxima Centauri. Ta je od Země vzdálená čtyři světelné roky. Superhmotná černá díra v centru Mléčné dráhy o hmotnosti asi čtyř milionů Sluncí je od nás vzdálená okolo 26 tisíc světelných let.

Černá díra je natolik hmotný objekt s tak silnou gravitací, že kolem sebe křiví čas a prostor a nemůže z něj uniknout ani světlo. Nejmenší černé díry vznikají, když určitý druh hvězdy na konci své existence exploduje a zhroutí se. Podle kvalifikovaných odhadů existuje jen v Mléčné dráze asi 100 milionů těchto těles.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 1 hhodinou

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...