Astronomové objevili nejmenší černou díru. Leží rekordně blízko Země

Astronomové objevili nejspíš nejmenší a Zemi nejbližší černou díru, která se na obloze nachází v oblasti souhvězdí Jednorožce. Podle nich je tato černá díra jen asi třikrát hmotnější než Slunce a je vzdálená asi 1500 světelných let.

Černá díra tvoří binární soustavu s velice jasnou hvězdou typu červený trpaslík a její objevitelé ji oficiálně nazvali zkratkou V723 Mon.

„Dali jsme téhle černé díře přezdívku Jednorožec, částečně proto, že se V723 Mon nachází v souhvězdí Monoceros – tedy v překladu v souhvězdí Jednorožce – ale částečně i proto, že jde o zcela jedinečný systém,“ uvedl Tharindu Jayasinghe z univerzity v Ohiu.

Tento postgraduální student astronomie je jedním z hlavních autorů článku v odborném magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, v němž vědci nově objevenou černou díru popsali.

Nejmenší z malých

Podle nich je nebývalé zejména to, že tato černá díra je velice malá. „Je jasné, že černé díry vznikají v širokém spektru hmotnosti. Ale existence černé díry jen třikrát hmotnější než Slunce je velké překvapení. Neexistují žádné propracované modely ohledně toho, jak by taková černá díra mohla vzniknout,“ uvedl spoluautor studie Kris Stanek.

Dalším překvapením je podle astronomů fakt, že tato černá díra je od nás relativně blízko. Odhadovaných 1500 světelných let je ale stále mnohonásobně dál než Sluneční soustavě nejbližší hvězda Proxima Centauri. Ta je od Země vzdálená čtyři světelné roky. Superhmotná černá díra v centru Mléčné dráhy o hmotnosti asi čtyř milionů Sluncí je od nás vzdálená okolo 26 tisíc světelných let.

Černá díra je natolik hmotný objekt s tak silnou gravitací, že kolem sebe křiví čas a prostor a nemůže z něj uniknout ani světlo. Nejmenší černé díry vznikají, když určitý druh hvězdy na konci své existence exploduje a zhroutí se. Podle kvalifikovaných odhadů existuje jen v Mléčné dráze asi 100 milionů těchto těles.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled