Souhvězdí

Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet – neobíhají totiž kolem žádné hvězdy.

V noci na středu vyvrcholí meteorický roj Geminidy. I když bude letos pozorování částečně rušit měsíc ve fázi šesti dní po úplňku, na místech s dobrou viditelností bude možné pozorovat i více než sto meteorů za hodinu. Ideální čas bude nad ránem. Vylétat budou meteory zdánlivě ze souhvězdí Blíženců, podle kterého je roj pojmenovaný.

Astronomové objevili nejspíš nejmenší a Zemi nejbližší černou díru, která se na obloze nachází v oblasti souhvězdí Jednorožce. Podle nich je tato černá díra jen asi třikrát hmotnější než Slunce a je vzdálená asi 1500 světelných let.

Ve čtvrtek 22. a v pátek 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou způsobené zánikem ledoprachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Bude možné vidět 10 až 15 meteorů za hodinu, ale jen na tmavé obloze daleko od velkých měst a škodlivého světelného znečištění, vždy v časných ranních hodinách před rozbřeskem.

Nový rok na obloze uvede meteorický roj Kvadrantidy. Vrcholí 3. ledna. Lidé by měli na nebe pohlédnout už po setmění, později bude pozorování rušit Měsíc, doporučuje místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan.

Na severní obloze je v prosinci vidět výrazný shluk hvězd známých jako Plejády. U nás se jim říká Kuřátka, ale většina kultur je zná jako Sedm sester. Problém je ale v tom, že hvězd je v tomto souhvězdí jenom šest. Proč tedy nesmyslný název? Je možné, že příběh o sedmi sestrách je tak starý, že vypráví o dobách, kdy obloha vypadala zcela jinak, naznačuje výzkum.

Každoroční meteorický roj Geminidy má letos ideální pozorovací podmínky. Čas jejich maxima totiž vychází na 14. prosince v 1:50 SEČ, tedy na dobu, kdy je místo, odkud na obloze vylétají, prakticky nejvýš nad obzorem. Navíc nebude vůbec rušit svým svitem Měsíc, který je právě v době maxima v novu. Pozorovat se vyplatí zejména v noci na 14. prosince mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní.

Tento týden, v úterý 20. a středu 21. října ráno, dosahuje maxima své každoroční aktivity jeden ze známých podzimních meteorických rojů Orionidy. Rychlé meteory vylétají zdánlivě ze souhvězdí Orionu, které je dobře pozorovatelné už po půlnoci. Letos při pozorování neruší Měsíc, za hodinu proto může zazářit přes 20 meteorů. Roj Orionid je jakýmsi pozdravem od slavné Halleyovy komety, protože ho v naší atmosféře způsobují zanikající částečky kdysi uvolněné z této slavné vlasatice.

Léto je ideálním obdobím pro pohled na hvězdy. Astronomové se roku 1930 rozhodli, že budou respektovat 88 souhvězdí, přičemž jejich jména i poloha vycházejí z antické tradice. Jiné kultury než evropská ale na obloze viděly zcela jiné tvary a také jim dávaly úplně odlišná jména.

Vrcholí Perseidy, každoroční meteorický roj dosáhne maxima ve středu v 15:00 SELČ. Noc ze středy na čtvrtek bude podle Astronomického ústavu Akademie věd ČR pro jejich vyhlížení nejlepší, meteory však budou četné i ze čtvrtka na pátek. Některé hvězdárny ve středu pořádají společná pozorování. Perseidy budou aktivní až do 24. srpna.

Český astrofotograf Jan Veleba zachytil mlhovinu v souhvězdí Kéfea, které je 650 světelných let daleko. Souhvězdí bylo dlouhou dobu fotograficky opomíjené, astronomové říkali, že v něm nic není. Veleba však zachytil mlhovinu zvanou Tmavý žralok (Dark shark) se dvěma namodralými mlhovinami a dvěma hvězdami. Fotografoval několik nocí od konce srpna do konce října, když nesvítil Měsíc, a dokázal to po 52 hodinách expozice. Se snímkem vyhrál listopadovou soutěž o nejlepší fotografii vesmíru z Česka.

Od 16 hodin a 10 minut mohou Češi znovu vybírat název pro českou exoplanetu. Zúčastnit se může každý, a to prostřednictvím formuláře na webu Pojmenuj exoplanetu. Vybírat je možné z devíti finálních možností, které vzešly z více než 1700 zaslaných návrhů. Název se hledá pro hvězdu XO-5 v souhvězdí Rysa a planetu, která ji obíhá. Vítězný název oznámí Mezinárodní astronomická unie v polovině prosince.