Astronomové ukázali mlhovinu Motýl v extrémním detailu

Teleskop Gemini South funguje už 25 let. Tamní astronomové oslavili čtvrtstoletí tím, že vydali nový snímek mlhoviny Motýl. Jde o zatím nejdetailnější fotografii tohoto vzdáleného půvabného objektu, který naznačuje i to, co jednou čeká Slunce.

Planetární mlhovina označovaná oficiálně jako NGC 6302 leží v souhvězdí Štíra přibližně 2500 až 3800 světelných let od Země. Její jádro tvoří drobná, ale nesmírně žhavá hvězda. Tento bílý trpaslík býval kdysi „normální“ hvězdou zřejmě podobnou Slunci, jen hmotnější. Ale pak se, jak pálila své palivo, její život nachýlil ke konci a hvězda nabobtnala na červeného obra, který se nakonec zbavil svých svrchních vrstev a stvořil z uvolněného materiálu mlhovinu.

Podívejte se na historické i současné snímky galaxie NGC 6302 z různých dalekohledů. A také na kresbě E. E. Barnarda z roku 1860:

Zbytek hvězdy – její žhavé jádro – se stal bílým trpaslíkem, který má hmotnost jen dvou třetin Slunce. Ale zpět k „motýlovi“. Jeho tvar vychází z toho, jak z hvězdy hmota explodovala. Materiál s nižší rychlostí byl vyvržen z rovníkové zóny červeného obra a vytvořil tmavý, prašný pás, jenž tvoří tělo motýla. Křídla pak vznikla rychlejšími výtrysky hmoty a nakonec ji do současné podoby vytvarovaly radiační větry spojené s posledními momenty existence červeného obra.

Dalekohled Gemini South, umístěný na vrcholu hory Cerro Pachón v chilských Andách, je jednou polovinou Mezinárodní observatoře Gemini, jejíž druhou polovinu tvoří jeho dvojče Gemini North na hoře Mauna Kea na Havaji. Oba dalekohledy provozuje NOIRLab Národní vědecké nadace s finanční podporou Brazílie, Kanady, Chile a Spojeného království.

Pozůstatky tohoto procesu jsou na mlhovině Motýl viditelné dodnes. Radiační vítr, který nesl energii od hvězdy, tento materiál zahřál na teplotu až 20 tisíc stupňů Celsia. Tím došlo k ionizaci tohoto plynu: přičemž různé ionizované plyny mají jiné barvy: červená barva na obrázku označuje ionizovaný vodík a modrá barva ionizovaný kyslík.

Podívejte se na video, které ukazuje, kde mlhovina Motýl leží:

Pro obyvatele Země je to vlastně pohled do jejich budoucnosti. Sice se toho nedožijí, ale asi za pět miliard let čeká stejný osud Slunce: promění se v bílého trpaslíka obklopeného krásnou planetární mlhovinou – a jediné, co zbude z lidské civilizace na Zemi a Sluneční soustavy, bude jen prchavý obří kosmický motýl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 16 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...