Astronomové ukázali mlhovinu Motýl v extrémním detailu

Teleskop Gemini South funguje už 25 let. Tamní astronomové oslavili čtvrtstoletí tím, že vydali nový snímek mlhoviny Motýl. Jde o zatím nejdetailnější fotografii tohoto vzdáleného půvabného objektu, který naznačuje i to, co jednou čeká Slunce.

Planetární mlhovina označovaná oficiálně jako NGC 6302 leží v souhvězdí Štíra přibližně 2500 až 3800 světelných let od Země. Její jádro tvoří drobná, ale nesmírně žhavá hvězda. Tento bílý trpaslík býval kdysi „normální“ hvězdou zřejmě podobnou Slunci, jen hmotnější. Ale pak se, jak pálila své palivo, její život nachýlil ke konci a hvězda nabobtnala na červeného obra, který se nakonec zbavil svých svrchních vrstev a stvořil z uvolněného materiálu mlhovinu.

Podívejte se na historické i současné snímky galaxie NGC 6302 z různých dalekohledů. A také na kresbě E. E. Barnarda z roku 1860:

Zbytek hvězdy – její žhavé jádro – se stal bílým trpaslíkem, který má hmotnost jen dvou třetin Slunce. Ale zpět k „motýlovi“. Jeho tvar vychází z toho, jak z hvězdy hmota explodovala. Materiál s nižší rychlostí byl vyvržen z rovníkové zóny červeného obra a vytvořil tmavý, prašný pás, jenž tvoří tělo motýla. Křídla pak vznikla rychlejšími výtrysky hmoty a nakonec ji do současné podoby vytvarovaly radiační větry spojené s posledními momenty existence červeného obra.

Dalekohled Gemini South, umístěný na vrcholu hory Cerro Pachón v chilských Andách, je jednou polovinou Mezinárodní observatoře Gemini, jejíž druhou polovinu tvoří jeho dvojče Gemini North na hoře Mauna Kea na Havaji. Oba dalekohledy provozuje NOIRLab Národní vědecké nadace s finanční podporou Brazílie, Kanady, Chile a Spojeného království.

Pozůstatky tohoto procesu jsou na mlhovině Motýl viditelné dodnes. Radiační vítr, který nesl energii od hvězdy, tento materiál zahřál na teplotu až 20 tisíc stupňů Celsia. Tím došlo k ionizaci tohoto plynu: přičemž různé ionizované plyny mají jiné barvy: červená barva na obrázku označuje ionizovaný vodík a modrá barva ionizovaný kyslík.

Podívejte se na video, které ukazuje, kde mlhovina Motýl leží:

Pro obyvatele Země je to vlastně pohled do jejich budoucnosti. Sice se toho nedožijí, ale asi za pět miliard let čeká stejný osud Slunce: promění se v bílého trpaslíka obklopeného krásnou planetární mlhovinou – a jediné, co zbude z lidské civilizace na Zemi a Sluneční soustavy, bude jen prchavý obří kosmický motýl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 22 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 23 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...