Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.

„Historicky poprvé se největší světoví emitenti (skleníkových plynů) přihlásili k nějaké své odpovědnosti. To je klíčová zpráva. Evropa a několik dalších států už v tom nebudou samy. Pro mne je to určitý zlom,“ komentoval ji tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Smlouva, kterou podepsala drtivá většina států světa, ukládá všem smluvním stranám povinnost stanovit si vnitrostátní redukční příspěvky a plnit je. Na základě dohody se tedy i Česko společně s ostatními členskými státy EU zavázalo ke společnému cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Tyto cíle se ale postupně měnily a stávají se u řady zemí ambicióznějšími.

Pařížská smlouva ale vymezila také okruhy spolupráce při řešení ztrát a škod způsobených negativními dopady změny klimatu mezi smluvními stranami a potvrdila povinnost rozvinutých států poskytovat finanční podporu rozvojovým zemím. Na finanční podpoře se mohou dobrovolně podílet i ostatní státy. Poprvé se tak jasně připustilo, že hospodářská situace v rozvojových státech se vyvíjí a že některé z nich jsou už samy schopné podílet se na financování ochrany klimatu.

Americké peripetie

Smlouvu ratifikovala drtivá většina zemí, Česko roku 2017. Írán, Libye, Jemen ji neratifikovaly nikdy.

Spojené státy, které jsou po Číně druhým největším producentem oxidu uhličitého, od smlouvy v červnu 2017 odstoupily, když někdejší americký prezident Donald Trump uvedl, že dohoda by stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl.

Joe Biden pak opět USA učinil členem, takže ve skutečnosti byly mimo dohodu jen krátce mezi listopadem 2020 a únorem 2021.

Když získal Donald Trump svůj druhý prezidentský mandát, vydal exekutivní příkaz a vláda zahájila proces opětovného vystoupení z Pařížské dohody. Formálně Spojené státy dohodu opustí v lednu příštího roku.

Předek Pařížské dohody se narodil v Japonsku

Pařížská úmluva nahradila Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů, na kterém se dohodli zástupci 159 zemí v prosinci 1997 v japonském Kjótu a který vstoupil v platnost v únoru 2005. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.

Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů byl protokolem k Rámcové konvenci OSN o změnách klimatu (UNFCCC), která byla přijata v červnu 1992 v Riu de Janeiro a vstoupila v platnost v březnu 1994. Zlomem se stala konference o změnách klimatu v Dauhá, kde byla platnost Kjótského protokolu prodloužena do roku 2020.

USA Kjótský protokol podepsaly, ale odmítly jej ratifikovat s tím, že by poškodil jejich hospodářství, a protože se ke konkrétnímu závazku snižování emisí nepřipojily Čína a Indie.

Je realistická, nebo mrtvá?

Podle drtivé většiny expertů už lidstvo přišlo o šanci udržet globální oteplování pod hodnotou 1,5 stupně. Meteorologický úřad OSN předvídá, že průměrné teploty ve světě s 80procentní pravděpodobností v alespoň jednom z následujících pěti let dosáhnou nárůstu o více než 1,5 stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí, a překročí tak limit stanovený v Pařížské dohodě. Omezení nárůstu pod 1,5 stupně má podle shody vědců omezit negativní dopady klimatické změny jako sucha, vln veder i náhlých přívalů deště.

Emise oxidu uhličitého vytvořené pálením fosilních paliv, které jsou hlavní příčinou klimatické změny, v posledních letech stále rostou, a to na stále vyšší rekordní maxima navzdory mezinárodním dohodám, které mají za cíl je omezit. Uhlí, ropa a plyn stále tvoří zhruba tři čtvrtiny světových zdrojů energie.

„Pařížská dohoda je – i z odstupu deseti let – přelomová, protože svět se shodl na společném cíli zastavit klimatickou krizi a globální jednání přestala stagnovat,“ poznamenal Jiří Koželouh z Hnutí Duha.

Podle klimatologů a ekologů dohoda výrazně posílila mezinárodní spolupráci. „Na datech vidíme progres, který dohodnutý rámec přinesl. Globální oteplování, které bylo před deseti lety na trajektorii ke čtyřem stupňům Celsia, se dnes odhaduje na 2,5 stupně Celsia,“ uvedla Miriam Macurová z české pobočky Greenpeace.

Klimatolog Radim Tolasz dodal, že růst emisí globálně zpomaluje, a v některých regionech se dokonce už zastavil či klesá, což je výsledek, který dohoda očekávala až po roce 2030.

Odborníci se shodují v tom, že Pařížská dohoda udržuje světovou pozornost na změně klimatu, ale že současné tempo a ambice nestačí. „Globální společenství potřebuje vyšší politické ambice a akci, zejména jasné kroky k rychlému a spravedlivému ukončení využívání fosilních paliv a zajištění dostatečných financí pro adaptaci a modernizaci,“ řekla Macurová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.